Téma Vládní úsporná opatření strana 5 z 5

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Příspěvky na sport nebo na kroužky pro děti zaměstnanců by se mohly firmám prodražit o desítky procent. Vláda totiž v rámci úspor plánuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů prostřednictvím takzvaného konsolidačního balíčku. Kabinet očekává, že by tento krok mohl státu přinést asi 1,4 miliardy korun. Většina firem by podle dat Unie zaměstnavatelských svazů nejspíše benefity buď zrušila, nebo výrazně omezila.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslal vládním kolegům k připomínkám první návrh státního rozpočtu na příští rok. Je v něm například plošné pětiprocentní snížení tarifních platů státních zaměstnanců nebo roční zmrazení plateb zdravotním pojišťovnám. Někteří ministři se už proti tomu vymezili. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že kabinet má čtyři měsíce na politickou diskusi o návrzích, které se tak mohou změnit.

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.

Pokud by vláda škrtala v platech státních zaměstnanců už letos, urychlí to protestní akce odborů, řekl ČT předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli špatnému vývoji hospodaření státu oznámil, že vláda musí škrtat v rozpočtu už letos. Možné úspory v platech státních zaměstnanců nevyloučil.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

„Zásahy do valorizace nebyly oprávněné,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se kvůli inflaci mimořádně zvýšily. Průměrný důchodce by si tak měl přilepšit o 760 korun. Původně to ale mělo být o 1770 korun. Kvůli vysokým výdajům a rychlému zadlužování vláda prosadila mírnější přidání. To v debatě hájil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Platy uniformovaných policistů podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli škrtům na ministerstvu souvisejícím s vládním konsolidačním balíčkem neklesnou. Bude ale nutné snížit počet občanských zaměstanců v jednotlivých krajských policejních sborech, uvedl v pořadu Interview ČT24. V příštím roce a půl plánuje v rámci úsporných opatření na ministerstvu zrušit celkem 120 úředních míst.

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Zvyšování věku odchodu do důchodu se bude týkat i těch, kterým je dnes 57 a méně. Podle nových propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí to zjistila Česká televize. Zvyšování se mělo přitom týkat až dnešních čtyřicátníků. Premiér Petr Fiala (ODS) to vysvětluje tím, že nemůže nastat skok mezi jednotlivými populačními ročníky.

S příštím týdnem se znovu zvýší důchody. V průměru to podle ministra práce má být o 770 korun na víc než 20 tisíc korun měsíčně. Důvodem je rychlé tempo zdražování. Původně se ale předpokládalo, že červnové navýšení bude zhruba o tisícovku vyšší. Kvůli schodkovému rozpočtu ale koalice prosadila úpravu mimořádné valorizace, kterou poslanci opozičního hnutí ANO napadli u Ústavního soudu.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, prozradil v rozhovoru pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

Vrátit limit pro paušální daň na dřívější nižší úroveň a také vrátit elektronickou evidenci tržeb – takovými opatřeními by chtěla Českomoravská konfederace odborových svazů nahradit vládní konsolidační balíček, který mimo jiné upravuje sazby DPH, zavádí odvody na nemocenskou pro zaměstnance, ale také zvyšuje minimální sociální a zdravotní pojistné pro OSVČ. Odbory viní kabinet, že s nimi o svých plánech dostatečně nehovoří.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Ubytovací služby se zřejmě nevyhnou zdražování. Zůstávají sice v původní, nižší sazbě daně z přidané hodnoty (DPH), ta se ale v důsledku vládních opatření zvýší z deseti na dvanáct procent. V případě ubytovacích služeb vláda očekává, že jí dvouprocentní navýšení DPH přinese do rozpočtu 1,4 miliardy korun. Podle majitelů hotelů je už teď patrné, že Češi na tuzemských dovolených šetří, své pobyty oproti dřívějším dobám zkracují. Slabší zájem zahraničních turistů pak dopadá na průvodce, kteří navíc, pokud jsou živnostníci, musejí od příštího roku počítat s vyššími odvody.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.