Ursula von der Leyen strana 5 z 5

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón jednání mezi politickými představiteli Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat. Předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že čínský prezident Si Ťin-pching si vyslechl i kritiku Pekingem připraveného bezpečnostního zákona omezujícího autonomii Hongkongu.

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Rozhovory Evropské unie a Británie musí zrychlit, aby co nejdříve dospělo ke kompromisům umožňujícím dohodu. Shodli se na tom v pondělí lídři unijních institucí s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Plán s názvem Příští generace EU představila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V plánu je balík 750 miliard eur, které si ze dvou třetin chce EU půjčit, ručit za něj budou státy společně. V rozhovoru pro Českou televizi předsedkyně Komise uvedla, že peníze jsou připravené pro všechny státy, včetně Česka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s klíčem, který navrhla Evropská komise pro rozdělení peněz určených na obnovu po koronavirové krizi. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat 19,2 miliardy eur (519 miliard korun), tedy v přepočtu na obyvatele mírně nadprůměrnou částku. Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet.

Rusko navrhuje České republice zahájit dialog na téma ochrany památníků s cílem zabránit dalšímu zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. Podle agentury TASS to sdělilo tamní ministerstvo zahraničí. V pozadí návrhu je trvající přesvědčení Moskvy o tom, že odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 znamená porušení mezinárodněprávních závazků českého státu. To Praha důrazně odmítá.

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

V posledních dnech se potýkáme se dvěma extrémy, které můžeme vidět v hodnocení reakce Evropské unie na epidemii koronaviru. Ten první říká, že EU v tak vážné situace vlastně nic nedělá, a používá toto tvrzení jako důkaz zbytečnosti evropské integrace. Ten druhý tvrdí, že EU dělá tak málo, protože k opravdové reakci nemá kompetence. Ty leží v rukou členských států. Bližší pohled je o něco komplikovanější. A je dobré ho připomenout zvlášť v českém prostředí, kde často platí, že EU je terčem povrchní kritiky.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zvažuje, že se obrátí na Česko kvůli urážlivým výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu europoslanců. Sdělila to mluvčí europarlamentu. K reakci vyzvala Sassoliho dopisem předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová, kterou Babiš označil za pomatenou. Premiér poté řekl, že europoslankyně urazila české zemědělce a že problematice nerozumí. Své předchozí vyjádření na její adresu považuje za správné.

Počet obětí koronaviru ve světě přesáhl tři tisíce. Dvaačtyřicet mrtvých oznámila v pondělí Čína, v Jižní Koreji přibyly dvě oběti a šest úmrtí v důsledku nemoci COVID-19 registrují Spojené státy. Japonsko se dohodlo s Pekingem, že kvůli šíření infekce odloží návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Itálie, kde přibylo 18 mrtvých, prodlužuje opatření proti šíření nemoci. První nakažené hlásí Řím i Moskva. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zvýšilo úroveň rizika z „mírného“ na „mírné až vysoké“.

Česká republika nehodlá při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie dělat kompromisy a bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu. Prohlásil to premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, s nímž probíral českou pozici před mimořádným rozpočtovým summitem plánovaným na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.

Více než tři a půl roku po referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a po téměř třech letech od spuštění „odchodové procedury“ se brexit stává skutečností. Ostrovní země přestane být 31. ledna úderem půlnoci středoevropského času (23:00 londýnského času) členem osmadvacítky. To nejdůležitější a nejobtížnější ale obě strany teprve čeká. Zatímco okamžikem brexitu se vztahy Londýna a Bruselu výrazně nezmění, začíná jím jedenáctiměsíční přechodné období, během kterého je potřeba veškeré vzájemné fungování teprve nastavit. Opravdový „velký třesk“ tak zřejmě přijde až s koncem roku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje brexit za alarm, který musí být slyšet po celém kontinentu. Německá kancléřka Angela Merkelová jej hodnotí jako hluboký zlom. Podle vrcholných představitelů EU byla Velká Británie pro Unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem.

Britský prováděcí zákon k brexitové dohodě vstoupil v platnost. Po schválení oběma komorami britského parlamentu jej podepsala i královna Alžběta II., informovala o tom agentura AP. S „rozvodovou“ dohodou musí ještě souhlas vyjádřit Evropský parlament. Spojené královstí má Evropskou unii opustit 31. ledna, tedy za osm dní.

Britský premiér Boris Johnson vystoupil při pravidelných interpelacích v dolní komoře britského parlamentu. Tam také pokračuje projednávání zákona o brexitové dohodě.

Na vyjednávání o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Británií, s nímž se má začít po předpokládaném lednovém brexitu, bude nejspíš potřeba více času než dosud plánovaných jedenáct měsíců. V rozhovoru pro francouzský list Les Echos to řekla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Obě strany by proto podle ní měly poctivě zvážit, zda by nebylo lepší dobu vyhrazenou pro jednání prodloužit. Británie zatím takový odklad rezolutně odmítá.

Zatímco ve Velké Británii běží naplno předvolební kampaň, z Bruselu ji bedlivě sledují poslední britští zákonodárci v Evropském parlamentu. Právě výsledek předčasných britských voleb může dát jasnější pohled na to, kdy nakonec nastane brexit a kdy tito europoslanci opustí belgickou metropoli.

Zástupci šestnácti zemí Evropské unie v úterý v Praze vyzvali, aby EU ve společném finančním rámci na roky 2021 až 2027 nekrátila finance určené na kohezní politiku pod úroveň současného rámce. Evropská komise počítá s poklesem o deset procent. Země převážně z východní části EU také požadují, aby mohly pružněji nakládat s penězi z evropských fondů.

Nová Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou se neujme úřadu 1. listopadu, jak bylo původně plánováno, ale zřejmě o měsíc později. Dosavadní časový plán oficiálně zrušilo vedení Evropského parlamentu, informovala agentura DPA. Důvodem je neúspěch tří designovaných eurokomisařů v nominačním řízení.

Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.