Ursula von der Leyen strana 4 z 5

Evropská unie a Británie se ve čtvrtek dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Pokud bude mít například některá ze stran pocit, že je znevýhodňována, podle dohody může podat předmět sporu k arbitráži nebo na něho uvalit tarif, aby ochránila své spotřebitele a podnikatele.

Očkování proti koronaviru začne v zemích Evropské unie 27. prosince a dvou dnech po něm následujících. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) chce podmínečné povolení pro první vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vydat příští pondělí a některé unijní země již oznámily, že začnou očkovat hned po Vánocích. V Rakousku si chtějí pospíšit – očkovat by se tam mělo už na Štědrý den.

Polská vláda odmítá návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové řešit před Soudním dvorem Evropské unie spory, kvůli kterým spolu s Maďarskem blokuje schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci. Podle agentury PAP to řekl šéf polské diplomacie Zbigniew Rau. Varšava a Budapešť odmítají pravidlo, aby vyplácení unijních peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.

Po více než týdenní pauze způsobené covidovou nákazou jednoho z vyjednávačů se opět naplno rozběhnou rozhovory mezi Evropskou unií a Británií, na něž se oběma stranám rychle krátí čas. Šéf unijního týmu Michel Barnier oznámil, že večer vyrazí do Londýna k dalším jednáním. Trojice sporných témat blokujících možnou dohodu podle něj stále zůstává nedořešena. Podle irské televize RTE nicméně Barnier britské straně nabídne kompromis ve víceméně symbolické a nejméně důležité otázce rybolovu.

Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Šéfové vlád obou zemí se na tom shodli na čtvrteční schůzce v Budapešti. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku vyžadovalo změnu unijních smluv.

Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.

Evropská komise (EK) dojednala smlouvu s americkou firmou Moderna, která státům Evropské unie zajistí až 160 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Oznámila to v úterý předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž unijní exekutiva schválí smlouvu ve středu. Komise tak má v rámci společných nákupů unijních zemí již šestý kontrakt a jedná o sedmém. Rakousko chce začít očkovat už v lednu. Ve Francii se v sobotu otevřou obchody, v lednu potom i restaurace.

Londýn i Brusel v posledních hodinách signalizují, že se zlepšují vyhlídky na podpis pobrexitové obchodní dohody. Britský ministr financí ale na BBC varoval, že Británie nepodepíše smlouvu za každou cenu a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová připustila, že dohoda pořád není jistá. Ostrovní firmy neskrývají obavy ze situace, která nastane po 1. lednu.

Nouzový stav se v Česku kvůli epidemii nového koronaviru prodlužuje do 12. prosince. Po čtvrtečním souhlasu sněmovny to v pátek potvrdila vláda ANO a ČSSD, jinak by zvláštní režim skončil s pátkem. Od pondělí se také sníží stupeň protiepidemického systému PES na 4. úroveň. Zákaz nočního vycházení tak začne platit až od 23:00, do té doby také můžou mít otevřeno ty obchody, které nyní smějí prodávat. Ministři se také dohodli na zachování zákazu nedělního prodeje a omezení počtu zákazníků na plochu prodejny.

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám, jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Komise také ve středu potvrdila, že uzavřela avizovanou dohodu s firmami Pfizer a BioNTech o dodávce 300 milionů dávek jejich nadějné vakcíny proti covidu-19.

Mezi prvními státníky blahopřál Joeu Bidenovi ke zvolení prezidentem USA kanadský premiér Justin Trudeau. Z tradičních amerických spojenců se vyjádřil třeba také ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson, který věří, že společně budou pracovat na tématech klimatické změny, obchodu a bezpečnosti. Bidenovi pogratulovali také český premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman, podle kterého občané USA ukázali, že mají vůli ke změně.

Vrahem pařížského učitele dějepisu, který studentům ukazoval karikatury proroka Mohameda, je podle francouzských úřadů osmnáctiletý mladík čečenského původu narozený v Moskvě. Pachatele na útěku policisté postřelili, ten svým zraněním na místě podlehl. Na místě našli strážci zákona občanský průkaz a ověřili jeho totožnost. V souvislosti s teroristickým útokem zatkli devět osob včetně rodinných příslušníků útočníka.

Dosavadní rozhovory se Spojeným královstvím neumožňují uzavření dohody, shodl se summit Evropské unie. EU chce dále jednat, ale i posílit přípravy na rozchod bez dohody. Šéfové států a vlád se usnesli, že Unie bude dál postupovat podle dosavadní strategie, a vyzvali Londýn, aby učinil „nutné kroky“ k uzavření dohody. Podpořili také zpřísnění emisních cílů pro rok 2030. Dvoudenní summit krátce po jeho začátku opustila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se dostala do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek nad ránem po více než osmihodinovém jednání shodli na přijetí sankcí proti představitelům běloruského režimu a na společném postupu vůči Turecku. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Podle něj shoda otevírá cestu k diplomatickému řešení napětí ve Středomoří a zároveň ukazuje, že EU pevně stojí za Kyprem. Ten požadoval tvrdší přístup vůči Ankaře výměnou za svůj souhlas s běloruskými sankcemi. V závěrečný den summitu se pak šéfové států EU shodli, že chtějí lépe koordinovat reakci na covid-19.

Evropská komise (EK) zahájila s Velkou Británií řízení pro porušení loni schválené brexitové dohody. Oznámila to její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Brusel dal Londýnu měsíc na reakci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho protějšci z visegrádské čtyřky jednali s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zabývali se tématy pandemie koronaviru, migrace a rozpočtu. Slovenského premiéra Igora Matoviče zastoupil předseda polské vlády.

Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030, uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Britská vláda ve středu zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, který podle tamních médií umožňuje kabinetu ignorovat části závazné brexitové dohody. Dokument, který může dále zkomplikovat dosud neúspěšné rozhovory o budoucích vztazích země s Evropskou unií, vzápětí zkritizovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéf Evropské rady Charles Michel.

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón jednání mezi politickými představiteli Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat. Předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že čínský prezident Si Ťin-pching si vyslechl i kritiku Pekingem připraveného bezpečnostního zákona omezujícího autonomii Hongkongu.

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.