Ursula von der Leyen strana 2 z 5

Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Evropské ceny energií začaly v úterý výrazně klesat, a to na základě náznaků, že Evropská unie usiluje o zmírnění energetické krize. Ta by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg. V pondělí přitom cena německé elektřiny poprvé přesáhla tisíc eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Ruská plynárenská společnost Gazprom vyhlásila stav vyšší moci na dodávky zemního plynu do Evropy německé firmě Uniper. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. Později uvedla i další německá firma RWE - největší dovozce ruského plynu do Německa - že dostala stejné oznámení. EU kvůli potížím s ruským plynem hledá jiné zdroje, nově podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dodávek.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Evropská unie dokáže v postoji k Rusku najít jednotu, shodli se europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička v Událostech, komentářích. V rámci předsednictví by Česko podle nich mělo dalším unijním zemím nabízet řešení, kompromisy a vyzývat k jednotě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu schválení protiruského postupu opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga.

Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. O návrhu se bude debatovat, řada zemí má dodatečné podmínky. PKN Orlen tvrdí, že po zákazu ruské ropy se postará o zásobování regionu. Největší ruská banka Sberbank a dva další finanční domy by měly přijít o přístup ke SWIFTu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala také k přípravě poválečné obnovy Ukrajiny. Šéf Evropské rady Charles Michel přislíbil vojenskou podporu Moldavsku.

Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tamní šéf hospodářského resortu Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se již nyní dokázalo bez ruské ropy obejít. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by bylo Česko ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku za určitých okolností. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.

Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva, řekl ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy. Přímé dodávky plynu od ruského Gazpromu zajišťují pro zákazníky ČEZ jen velmi nízký podíl. Přímý kontrakt mezi ruským energetickým gigantem a ČEZ proto letos skončí, oznámil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Lídři institucí Evropské unie se v pátek snažili přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovali před dodávkami zbraní Moskvě a obcházení sankcí. Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska zase navštívili Moldavsko, které do Unie podalo přihlášku. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak vyrazil do Asie. Při návštěvě Indie uvedl, že rusko-ukrajinské mírové rozhovory zaznamenaly jistý pokrok a Moskva připravuje odpovědi na ukrajinské návrhy.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že státy EU budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. „Je čas využívat pozici EU na globálním trhu s energiemi,“ komentoval rozhodnutí český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj přijatá opatření pomohou zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Spolu s ostatními lídry podpořil i návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.

Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy patnáct miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, výhledově plánuje zasílat asi padesát miliard kubíků ročně. Na moskevské burze se podruhé od invaze obchoduje, akcie zaznamenaly propad. Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Řada světových politiků ve čtvrtek ráno odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině. Útok odsoudili také členové Rady bezpečnosti OSN. O akci členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN přímo při jeho zasedání. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ráno hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ujistil, že útok nezůstane bez odpovědi. Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na zavedení zatím nejtvrdších sankcí, které míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Americký prezident Joe Biden uvedl, že cílem sankcí je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Tvrdý odsudek zní i z Česka.

Kroky šéfa Kremlu Vladimira Putina představují začátek ruské invaze na Ukrajinu, prohlásil americký prezident Joe Biden. Putin uvedl, že Rusko uznalo nezávislost okupovaných regionů v Donbasu v hranicích stanovených „ústavami“ těchto „republik“, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že Berlín zastavil certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Sankce oznámily EU, USA i Velká Británie.

Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard korun) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán masivních subvencí klíčového technologického odvětví představila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Komise má návrh do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun).

Úřad evropského veřejného ochránce práv obvinil Evropskou komisi (EK) z pochybení kvůli tomu, že nezveřejnila textové zprávy mezi předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které si vyměnili při vyjednávání obří dohody o nákupu vakcín proti covidu-19. O komunikaci informovala loni v dubnu von der Leyenová, Komise však po žádosti novinářů tvrdila, že o zprávách nezbyl žádný záznam. EK odmítla věc komentovat, úřad však podle mluvčího odpoví ombudsmance Emily O’Reillyové v řádném termínu.

Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. V pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Evropská unie bere na milost jadernou energii. Do konce roku by komise měla představit seznam čistých zdrojů. Po tlaku zemí jako je Francie nebo Česko se zdá, že na této ekologické listině by mělo být i jádro.