UNESCO strana 4 z 5

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

Sněmovní sál v kroměřížském zámku prochází péčí restaurátorů, kteří ve výšce sedmnácti metrů obnovují obrazová plátna na stropě. Na místě se odehrával ústavodárný říšský sněm v roce 1848 a prostor posloužil i jako kulisa pro scény legendárního filmu Amadeus. Památka je i součástí seznamu UNESCO.

Obyvatelé Chuchelny nedaleko Semil si nepřejí obnovení těžby čediče v místním lomu. Čedič z Chuchelny přitom patří k nejkvalitnějším v Česku, hodí se například pro hodně zatěžované dopravní stavby silnic a železničních tratí. Lom je už sedmnáct let opuštěný, ale povolení k těžbě, které má společnost Eurovia od Báňského úřadu, je pořád platné.

Po loňské pauze kvůli covidové pandemii se v sobotu v Brně znovu uskuteční muzejní noc. Brány některých výstavních síní, galerií nebo památkových objektů zůstanou otevřené až do půlnoci. Kromě expozic se mohou lidé těšit na doprovodný program, třeba komentované prohlídky, koncerty, tvůrčí dílny a módní přehlídku. Muzejní noc se v Brně obvykle koná v květnu. Letos na jaře však ještě epidemická situace nebyla optimální, nakonec se tak většina institucí dohodla na srpnovém termínu.

Výbor UNESCO v pátek zařadil na seznam světového kulturního dědictví takzvaný Dunajský limes, tedy část hranic někdejší Římské říše podél řeky Dunaje. Vyhověl tak společné žádosti Slovenska, Rakouska a Německa.

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Pozůstatky Katzelsdorfského zámečku, které spolek dobrovolníků odhalil a zpřístupnil veřejnosti v Lednicko-valtickém areálu, se staly kulturní památkou. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury, které zároveň podpořilo plán na obnovu zaniklého objektu.

Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary rozšíří seznam tuzemských památek zapsaných na prestižním listu UNESCO. Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, který zasedá v čínském Fu-čou, jim připsal exkluzivní ochranu spolu s dalšími osmi lázeňskými městy Evropy.

Anglické město Liverpool bylo vymazáno ze seznamu Světového dědictví UNESCO. Stalo se tak především kvůli jeho novým výstavbám na nábřeží. V minulosti organizace varovala před ohrožením památek také v historickém centru Prahy.

Historické jádro Prahy je už padesát let městskou památkovou rezervací. Tou bylo vyhlášeno 21. července 1971, se svou rozlohou 866 hektarů je jednou z největších památkových zón na světě. Jedinečnost a mnohotvárnost pražského centra uznala v roce 1992 i Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), když střed metropole zařadila na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva.

Venezuela by mohla přijít o jednu ze svých nejzajímavějších památek. V metropoli Caracasu totiž chátrá komplex tamní největší a nejstarší univerzity. Trpí především její moderní kampus, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Lázně Jáchymov ve čtvrtek symbolicky zahájily novou sezonu, a to se zpožděním a bez velkých akcí pro veřejnost. I přes tvrdé dopady koronavirové pandemie lázně představily i novinky – nové návštěvnické informační centrum a prohlídkovou štolu. Od letní sezony si lázně, a to nejen v Jáchymově, slibují opět oživení. Musí však stále řešit dopady více než ročních omezení, uvedl ředitel zařízení a prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu, mohou tak být vysoké maximálně 54 metrů. Na setkání s novináři to řekl Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group, která areál vlastní.

Výbor organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO doporučil přidat australský Velký bariérový útes na seznam světového dědictví v ohrožení. Australská vláda se v úterý proti kroku rázně ohradila a hodlá se mu bránit.

Více než čtyři sta let staré vzácné malby odkryli restaurátoři v kostele františkánského kláštera v Kadani. Na jejich záchraně pracovali dvě dekády. Kostel je kompletně zrestaurovaný a vrací se do něj i mobiliář a varhany z 18. století. Poprvé si ho návštěvníci prohlédnou v červenci. Kadaň usiluje o zápis památky na seznam UNESCO.

Květná zahrada v Kroměříži, která je též známá pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Zahradnice v ní letos vysadí do záhonů přes padesát tisíc nových květin. Vzhledem ke studenému a deštivému květnu se práce proti zvyklostem zhruba o dva týdny zpozdily. Plně osázené a rozkvetlé záhony by návštěvníci zahrady, která je památkou UNESCO, měli obdivovat nejpozději začátkem letních prázdnin.

Vlčnovem na Uherskohradišťsku po roční pauze opět projela Jízda králů. Letos ji vedl desetiletý král Josef Pavelčík. Na cestě vesnicí ho provázela družina mladíků, kteří podle tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži. „Čekání na odloženou Jízdu králů ve Vlčnově bylo dlouhé,“ uvedla maminka letošního krále. Slavnosti se uskutečnily po dvou letech, loni pořadatelé kvůli epidemické situaci akci zrušili. Doprovodný program se ovšem nekonal ani letos. Od roku 2011 je Jízda králů zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Slavný skalní útvar Darwinův oblouk u Galapág se zřítil do Tichého oceánu. Důvodem podle ekvádorského ministerstva životního prostředí byla přirozená eroze, napsal v úterý server BBC. Agentura AFP podotkla, že na snímcích zveřejněných úřady je vidět, jak z původního obloukovitého tvaru zbyly jen dva sloupovité útvary.

Čeští věřící si připomínají třísté výročí od blahořečení svatého Jana Nepomuckého. V barokním poutním areálu na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou začala svatojánská pouť, věřící i klérus se scházejí také ve světcově rodišti v Nepomuku na Plzeňsku. V sobotu zde českému zemskému patronovi odhalili staronovou sochu, v neděli bude následovat poutní mše s účastí pražského arcibiskupa Dominika Duky.

V klidné krajině, ukrytý mezi horami, visí nad řekou Paiva největší visutý most světa pro pěší. Architektonická perlička byla otevřena ve čtvrtek, kdy se po ní prošli první odvážlivci. Most je zavěšen na ocelových lanech ve výšce 175 metrů nad řekou a skrze lávku je vidět dolů. Délka mostu je 516 metrů. Oblast posetá skalami je součástí geoparku Arouca, který je od roku 2012 na seznamu UNESCO. Místní doufají, že atrakce za 2,3 milionu eur pomůže oživit zdejší region.

Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.

V části škol by se mohly využívat PCR testy v červnu, řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v Otázkách Václava Moravce. Prezident České lékařské komory Milan Kubek podotkl, že takové testování by stačilo u žáků jednou týdně, zatímco aktuálně ho musí školy provádět dvakrát. Z dat UNESCO vyplývá, že  Česko je rekordmanem v délce uzavření škol. Podle sociologa Daniela Prokopa se přitom jedná o nejdražší opatření z hlediska společenských nákladů.

Historie italského města Civita di Bagnoregio se píše už více než tři tisíce let od dob Etrusků. Ti v době jeho založení netušili, že lokalita nacházející se sto kilometrů od Říma leží na hranici vulkanického kráteru Volsini v místě se značně nestabilním podložím. Dlouhodobě,  a v posledních letech stále častěji, se tak potýká s rozsáhlou erozí jílovité půdy, v jejímž důsledku se postupně rozpadá. Sesuvy půdy měly za následek i postupné vylidňování, jen v roce 2011 tu žilo méně než dvacet stálých obyvatel. Geologové se již několik desítek let snaží o důsledné mapování a zajištění nestabilního podloží. V rámci zvýšení ochrany města a zajištění finanční podpory na zajištění podloží navrhli italští památkáři zapsat město a okolní krajinu na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zda bude památka do seznamu zahrnuta, by mělo být zřejmé v červenci tohoto roku, kdy proběhne zasedání výboru UNESCO.