Rusové v Melitopolu ukradli čelenku z doby hunského nájezdníka Attily

Z muzea v ukrajinském Melitopolu zmizela po ruském záboru města cenná, drahokamy vykládaná čelenka z doby vlády hunského náčelníka Attily. Památka stará patnáct set let patří k nejvzácnějším artefaktům z období Attilovy vlády spadající do 5. století. O krádeži informovala agentura AP.

Zástupci melitopolského muzea uvedli, že čelenka nevyčíslitelné hodnoty zmizela spolu s dalšími artefakty. Podle ukrajinských úřadů provází ruskou invazi, která začala v únoru, ničení a drancování historických pokladů ve velkém.

Ministr kultury Oleksandr Tkačenko v rozhovoru s AP řekl, že ruští vojáci kradli ze sbírek ve 40 ukrajinských muzeích. Ztráty se podle něj odhadují na stovky milionů eur. „To, jak se Rusové chovají k ukrajinskému kulturnímu dědictví, je válečný zločin,“ řekl Tkačenko.

Na situaci upozornila i ukrajinská první dáma Olena Zelenská. „Jsou to muzea, historické budovy, kostely, vše, co postavily generace Ukrajinců. Toto je válka proti naší identitě,“ řekla v září při návštěvě Ukrajinského muzea v New Yorku.

Podle AP se původně pracovníci melitopolského muzea snažili čelenku a stovky dalších cenností před Rusy schovat. Rusové ale budovu opakovaně prohledali a nakonec se dostali do tajné skrýše v suterénu, kde byly nejcennější předměty sbírky ukryty. Jeden ze zaměstnanců muzea přiznal, že Ukrajinci nevědí, kam Rusové lup odvezli.

Zlato Skytů

Čelenka byla v pohřební komoře nalezené roku 1948 a je jednou z mála těchto šperků z období hunské říše. Podle zaměstnance muzea spolu s ní vojáci odnesli 198 zlatých předmětů starých 2400 let a pocházejících z doby Skytů, tedy nomádů, kteří kočovali mezi Střední Asií a dnešním jižním Ruskem a Ukrajinou a založili svou říši na dnešním Krymu.

„Jsou to velmi staré umělecké předměty nevyčíslitelné hodnoty. Pokud zmizí kultura, je to nenapravitelná katastrofa,“ řekl Oleksandr Symonenko z ukrajinského archeologického ústavu.

Podle ukrajinských zdrojů Rusové rabovali muzea i v době bojů o Mariupol. Město se dostalo pod ruskou kontrolu v květnu, když se jeho obránci vzdali. Podle mariupolské radnice vojáci z městského muzea odnesli dva tisíce předmětů, mezi nejcennějšími byly staré ikony, ručně psaná tóra a bible stará dvě stě let. Odnesli rovněž malby Archipa Kuindžiho narozeného v Mariupolu a krymského rodáka Ivana Ajvazovského. Podle zdrojů z Mariupolu Rusové předměty odvezli do Doněcké oblasti.

Na ničení kulturních památek v bojích upozornila také OSN. Podle Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) bylo poškozeno 199 míst ve 12 regionech. Je mezi nimi pře 80 kostelů, 37 historicky cenných budov, 37 objektů používaných ke kulturním aktivitám, památníky, muzea a knihovny. Ukrajinské úřady při tomto výčtu dospěly k číslu 270 zničených kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled