Turów strana 3 z 4

Soudní dvůr Evropské unie v pondělí vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Nejvyšší orgán unijní justice to oznámil v tiskové zprávě. Polská vláda podle svého mluvčího těžbu nezastaví. Čeští politici rozhodnutí soudu vítají.

Nový blok polské elektrárny Turów, který stál více než čtyři miliardy zlotých (více než 22 miliard korun) musel být už po měsíci odstaven. Má poruchu, protože není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny. Teď se ukazuje, že chyby se staly jak při projektování, tak při spouštění zařízení, píše polský list Gazeta Wyborcza. O pokračování těžby hnědého uhlí v Dolu Turów vedou spor Polsko a Česko.

Obyvatelé českých obcí postižených pokračující těžbou v polském hnědouhelném Dolu Turów žádají Evropskou komisi o aktivní účast na vyjednávání české strany s Polskem. Sousedský spolek Uhelná ve čtvrtek odeslal dopis s touto žádostí evropskému komisaři Virginijusi Sinkevičiusovi. Za spolek o tom informoval Milan Starec. Česká republika a Polsko už druhý týden jednají o mezivládní dohodě, která by měla minimalizovat dopady těžby na české území a zajistit kompenzace případných škod.

Začalo jednání s Polskem o dopadech další těžby v dole Turów. Ten je hned za česko-polskými hranicemi u Hrádku nad Nisou a Poláci ho chtějí posunout ještě blíž. Evropský soudní dvůr Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo práce, těží se však dál. Přesto je naděje na dohodu mezi oběma státy poprvé reálná, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v pořadu Interview ČT24, jehož byl hostem.

Česká republika požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby Polsku udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba v hnědouhelném dole Turów. Soud o tom informoval na svém twitterovém účtu. Náměstek českého ministra zahraničí a vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.

Ministři životního prostředí a zahraničí mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to v pondělí vláda. Zároveň kabinet uložil zmocněnci pro zastupování před Soudním dvorem EU, aby navrhl uložení penále Polsku pět milionů eur denně kvůli nezastavení těžby v Turówě.

Klíčovým bodem pro českou energetiku bude rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Její energie by měla nahradit spalovací elektrárny, podle rozhodnutí komise se má Česko bez uhlí obejít do roku 2038. Řada politiků se však domnívá, že datum může být i dřívější. Stát však musí přechod podpořit investicemi a projekty, zaznělo od hostů speciálu Událostí, komentářů, kteří se sešli k předvolební debatě v Muzeu zemědělské techniky v Čáslavi.

Polsko podle premiéra Morawieckého přes nařízení Soudního dvora EU nezastaví v dole těžbu. Poláci chtějí s českou stranou hledat společné řešení problému. Soud EU nařídil uzavření dolu jako předběžné opatření do vydání verdiktu, kterým má rozhodnout o české žalobě. Podle vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v Událostech, komentářích už je domluvená základní kostra smlouvy a polská strana počítá například s kompenzacemi.

Polsko zatím nepřerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Odporuje tak pátečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU, který nařídil bezodkladně dolování zastavit. Polsko se proti opatření ohradilo mimo jiné s tím, že těžba v dole vytváří tisíce pracovních míst. Proti zastavení těžby chystají na pondělí tamní hornické odbory první protesty. Evropská komise vyzvala Polsko, aby dodržovalo zákaz těžby. Varšavě hrozí vysoké pokuty.

Soudní dvůr EU nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, jak žádalo Česko. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě, polský premiér o nespravedlnosti.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Poláci podporující těžbu v Dole Turów blokovali hodinu a půl silnici mezi Českou republikou a Německem vedoucí přes polské území. Demonstrace byla odpovědí na akci hnutí Greenpeace z minulého týdne. Při ní aktivisté obsadili rypadlo v uhelném dole. Odpůrci těžby považují současné povolení za nelegální. Nepřihlíží podle nich k námitkám českých sousedů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují hlavně na úbytek vody.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Rozhodla o tom vláda. Důvodem žaloby je podle ministerstva zahraničí hlavně negativní dopad těžby na regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde lidem ubývá spodní voda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí podle televize TVN 24 žaloba překvapila, očekávalo spíše ukončení sporu.

Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.

Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Podle Deníku N české ministerstvo životního prostředí již ve středu kvůli sporu, který se nepodařilo vyřešit dohodou, pohrozilo Polsku žalobou.

Za nedostatečnou považují polskou nabídku na řešení sporů o pokračování těžby v dole Turów české ministerstvo životního prostředí i Liberecký kraj. Spor se tak zřejmě bude řešit v Bruselu a Lucemburku. Česko podalo k Evropské komisi podnět, reakci na něj očekává do konce roku. Vyjednavači již dříve naznačili, že pokud se obě země nedohodnou, bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU.

V uplynulých čtyřech letech Libereckému kraji vládla koalice vítězných Starostů pro Liberecký kraj s hnutím ANO, sociálními demokraty a ODS. I přes obvinění z korupce křeslo hejtmana obhájil Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který se v roce 2016 stal suverénním vítězem voleb. Soud ho letos v květnu nepravomocně obžaloby zprostil.

Polské ministerstvo klimatu o šest let prodloužilo koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów nedaleko českých hranic. Informují o tom polská média. Platnost dosavadního povolení končí v dubnu letošního roku. Obce na české i německé straně upozorňují, že těžařská činnost ohrožuje zdroje vody v okolí.

Polsko ignorovalo české připomínky i evropské právo, když povolilo rozšíření těžby v dole Turów, věří hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Obává se, že v důsledku těžby mohou některé obce přijít o pitnou vodu, chystá proto náhradní vodovody. Vodu chce v krajině zadržovat drobnými opatřeními, ústavní zákon se o to podle něj nepostará. Pokuta pro Arrivu kvůli komplikacím na železnici je standardní praxí, řekl v Interview ČT24 hejtman Půta, který je zároveň místopředsedou Asociace krajů ČR.

U hranic s Polskem na Liberecku vznikne sedmnáct nových vrtů pro sledování množství podzemních vod kvůli činnosti polského uhelného Dolu Turów. Stát za ně zaplatí 600 tisíc korun, výdaj schválila vláda. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by měl probíhat také monitoring ovzduší, hluku, otřesů či poklesu terénu v okolí dolu.

Ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Pokud se polská strana přesto rozhodne těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.

Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) petice se zhruba sedmi stovkami podpisů. Signatáři se staví proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Obávají se hlavně toho, že důl by ohrozil zdroje pitné vody pro obce. Brabec už v pátek prohlásil, že s rozšířením dolu nesouhlasí. V úterý vláda informaci ministerstva životního prostředí o nesouhlasném stanovisku vzala na vědomí. Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se celá záležitost měla řešit i v Evropské komisi.

Česká republika pošle příští týden nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného Dolu Turów u česko-polské hranice. Zároveň doplní další podmínky týkající se ochrany vody a ovzduší a hluku pro případ, že by polská strana chtěla i přes český nesouhlas v záměru pokračovat.