Tanec strana 2 z 3

Staletí existující duchovní text se současným tancem a hudbou propojují pouhé dva večery v pražském prostoru Jatka78. Na choreografii Stabat Mater inscenovanou tanečníky souboru Dekkadancers navazuje koncert zpěvačky Lenky Dusilové.

Skutečný příběh, který se v jedné české nemocnici odehrál před čtvrtstoletím, se stal inspirací k tanečnímu dramatu. Jeho autorkou je lékařka Milana Pokorná, která na emotivní události nedokázala zapomenout. Inscenaci Srdce nastudoval baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Titul krále tanečního parketu jedenácté řady StarDance získal herec Jan Cina. Stříbrná skončila farářka Martina Viktorie Kopecká a třetí místo obsadil krasobruslař Tomáš Verner. Leitmotivem letošního ročníku byl čas. V publiku na pražském Výstavišti zasedli i zdravotníci z takzvané první linie. Divácky oblíbená soutěž se vrátila na obrazovky České televize po roce pauzy, kterou způsobil koronavirus.

Koncert Václava Hudečka a jeho hostů otevře ve středu už pětaosmdesátý ročník festivalu Zlatá Praha, jehož pořadatelem je Česká televize. Až do 25. září budou mít diváci opět možnost zhlédnout nejlepší televizní dokumenty a záznamy o tanci, hudbě a divadle na velkém plátně. V premiéře budou uvedeny nové české snímky o „cimrmanologovi“ Miloni Čepelkovi či historii swingu. Už tradicí je setkání s hvězdami z taneční show StarDance.

Do začátku další řady StarDance zbývá necelý měsíc. Divácky oblíbená soutěž se vrací na obrazovky po jednom roce pauzy, kterou způsobil koronavirus. O titul krále a královny tanečního parketu se letos bude vůbec poprvé ucházet třeba duchovní, tenistka nebo krasobruslař. Zato moderátoři pořadu jsou stálicemi. I jedenáctou řadou provede Marek Eben a Tereza Kostková. Poprvé tanečníky i diváky uvítají v sobotu 16. října.

V hlavním městě zahájily začátkem září provoz dva nové kulturní prostory. Oba mimo centrum Prahy. V areálu bývalého pivovaru v Braníku se otevřel Dům tanečního umění, kde po rekonstrukci památkově chráněné budovy vzniklo zázemí pro taneční školy i profesionální nezávislé soubory. Ve Vršovicích svou první sezonu zahájilo kulturní centrum Vzlet. Své domovské působiště tu našly divadelní soubor Vosto5 i barokní orchestr Collegium 1704.

V areálu bývalého branického pivovaru v Praze byl ve středu otevřen Dům tanečního umění. Sídlo v něm najde konzervatoř Taneční centrum Praha, několik uměleckých souborů a tanečních institucí i třeba nově zřízený Nadační fond a Institut Pavla Šmoka. Pivovar v Braníku je architektonicky cennou stavební i technickou památkou v novorenesančním a secesním stylu. Pivo se zde přestalo vařit počátkem roku 2007, od té doby se postupně rekonstruuje pro kancelářské, vzdělávací, umělecké a komunitní potřeby.

Taneční kluby a bary se chystají na první víkend s povoleným tancem. Potvrzuje to většina podniků oslovených ČT i Asociace restauratérů APRON. Opatření zakazující tancování platilo do minulé neděle, od začátku srpna můžou tancovat lidé s dokončeným očkováním, prodělaným covidem nebo den starým testem.

S počátkem srpna přišla nová vlna rozvolnění některých pravidel zavedených v souvislosti s covidovou pandemií. Na hromadné akce může přijít více lidí, limity se navíc nově vztahují pouze na neočkované. V klubech je povolen tanec, uvolnění se týká také muzeí, galerií nebo zoologických zahrad. Vláda zdůvodnila nové uvolnění příznivým vývojem epidemie. V uplynulém týdnu s jednou výjimkou počty nakažených každý den klesaly oproti týdnu předchozímu. V sobotu potvrdily testy 117 nových případů, tedy o deset méně než minulou sobotu.

Pro hromadné akce začnou platit nová pravidla. Od začátku srpna se jich bude moct zúčastnit víc lidí a povolený bude nově také tanec. Pravidla jsou ale poměrně složitá a mají řadu podmínek. Nad limit 3 tisíc diváků už nestačí test, všichni další zájemci musí být plně očkovaní nebo prodělat v posledních 180 dnech covid-19.

Od neděle 1. srpna bude moci být na sportovních a kulturních akcích až 7000 lidí venku a 3000 osob uvnitř s testem na koronavirus, po prodělání onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech nebo s očkováním. Kapacita dějiště ale bude moci být plně využita, nad zmíněné limity ji však budou moci doplnit pouze lidé po covidu nebo s vakcínou. Změny na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministr oznámil i další změny v opatřeních.

Na jeviště operního domu La Scala v Miláně se po pandemické odmlce vrátil balet. Proslulá scéna si pro návrat vybrala Večer čtyř choreografů. Jedním z nich byl i Jiří Bubeníček, pro uznávaného tanečníka bylo představní choreografickým debutem v tomto divadle.

Do vlasů jim fouká stříbrný vítr, ale v oku jim září mladická jiskra. Je jim mezi 60 a 90 lety. Japonské tanečnice skupiny Japan Pom Pom se se svým aktivním přístupem k životu snaží nevnímat čas. Skupina byla založena před šestadvaceti lety paní Fumie Takino, která viděla v televizi podobný tým ze zámoří. Skupina má nyní 17 aktivních členek a v Japonsku je velmi populární. Pravidelně se objevuje v televizních pořadech. Jejich motto je: „Neříkejte nám babičky!“.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Každý rok v únoru obvykle vychází do ulic českých měst a vesnic průvody masek, karnevalových maškar a kostýmů všeho druhu v rámci tradičních masopustních zábav. Na jejich cestě je obvykle čeká jídlo spojené s hudbou či tancem. Tradice předjarního veselí má hlubokou historii, oslavy totiž mohou mít kořeny až v časech indoevropské kultury nebo v prastarém kultu zimního slunovratu. Hlavním účelem masek tehdy nebylo pobavení, ale sloužily k zahnání temných duchů tmy a mrazu.

Vedle seznamu světového kulturního a přírodního dědictví vede organizace UNESCO také seznam nehmotného světového kulturního dědictví. První českou položkou na seznamu se stal 25. listopadu 2005 slovácký tanec verbuňk. Býval na Moravském Slovácku výrazem vzdoru proti verbování na vojnu. Znalci ho charakterizují jako mužský, skočný, improvizovaný tanec, jehož neoddělitelnou součástí je zpěv. UNESCO ocenilo tanec pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označilo ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka.

Chasidští Židé z Izraele, kteří se vydali na pouť u příležitosti svátku Roš hašana na Ukrajinu letadlem přes Bělorusko a dále po zemi, uvázli v hraničním pásmu nikoho. Ukrajinští celníci asi tisícovku lidí odmítají vpustit, protože hranice je zavřená kvůli koronaviru. Poutníci mají namířeno do města Umaň k hrobu rabína Nachmana, zakladatele braclavského chasidského společenství.

„Lidé nejsou dobří či špatní proto, že patří k té či oné rase nebo k tomu či onomu národu. Kdo tuto základní pravdu neuznává, je rasista,“ řekl v projevu na světovém festivalu romské kultury v Brně prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Strip show – v komunistickém Československu něco naprosto nemyslitelného. I na poli zábavy jsme se po sametové revoluci snažili dohnat Západ, ne vždy se to však dařilo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Lambada. Jihoamerický tanec, který na začátku 90. let opanoval diskotéky v Československu. Navštivte dvoudenní rychlokurs lambady pořádaný kulturním domem Poldi v Kladně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Studium baletu jako čas plný bolesti, odříkání a také ponižování, přiznává tanečnice Miřenka Čechová. Dnes je uznávanou osobností současného tance a takzvaného fyzického divadla, do doby, kdy nosila baletní piškoty, se ale vrátila v próze s názvem Baletky. Dril, jenž za krásou baletního umění stojí, popisuje se sarkastickým nadhledem.

Vítězným párem desáté řady soutěže StarDance se stali herečka Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička. V sobotním finále za sebou nechali herce Matouše Rumla s Natálií Otáhalovou.

Sluhu dvou pánů si Šaldovo divadlo vybralo pro první premiérové představení po rekonstrukci. Novinku uvádí jako „jazzové“ taneční divadlo na motivy stejnojmenné hry Carla Goldoniho. I liberecká inscenace v nastudování baletního souboru slibuje komedii plnou záměn a nedorozumění.

Hlavní cenu festivalu Zlatá Praha převzal režisér Glen Milner za snímek Umírající labuť, jehož hrdinkou je bývalá primabalerína Královského baletu Zenaida Yanowsky. Z českých autorů na přehlídce filmů s taneční a hudební tematikou, jejímž pořadatelem je Česká televize, uspěl režiséra Roman Vávra s dokumentem Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“.