Sydney strana 3 z 4

Australská města Brisbane a Perth zavádí přísnou uzávěru kvůli šíření silně nakažlivé koronavirové varianty delta. Irsko povolí vstup dovnitř restaurací jen očkovaným a vyléčeným z covidu. Lidé nebudou smět opouštět domovy s výjimkou cesty do zaměstnání, k lékaři či na nákup potravin. Izrael možná bude muset zničit skoro milion očkovacích dávek proti covidu-19, pokud se mu pro ně nepodaří získat zájemce v cizině.

Sydney v sobotu zavádí dvoutýdenní přísnou uzávěru s cílem zastavit šíření velmi nakažlivé varianty koronaviru, která byla poprvé odhalena v Indii a je známá jako delta. Nový Zéland s poukazem na epidemickou situaci v Austrálii na tři dny přerušil dohodu, která umožňuje ze sousední země přicestovat bez povinnosti karantény. V Jihoafrické republice začala zřejmě varianta delta už převažovat, uvedl vědec Tulio de Oliveira, který je členem odborné poradní komise. Nejvíce nových případů koronaviru od 5. února hlásí Británie, mírný nárůst pak i Itálie.

Kdo se nenechá očkovat, nákaze koronavirem se nevyhne, prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. V zemi se podle Institutu Roberta Kocha rychle šíří nakažlivější varianta delta. K pátku představuje přes 15 procent případů. Izrael mezitím kvůli nárůstu počtu případů opět zavádí povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách. Slovensko začíná vystavovat evropské covidové certifikáty.

Návrat keporkaků je podle biologů ukázkou toho, jak dobře funguje omezení lovu velkých savců. U keporkaků se podařilo navrátit jejich populaci velikost z dob, než je člověk začal masově lovit.

V kontinentální Austrálii se poprvé po zhruba třech tisícíletích narodili ve volné přírodě tasmánští čerti. Masožravý vačnatec známý též jako ďábel medvědovitý vymizel z divoké přírody pevninské Austrálie podle vědců nejspíše kvůli psům dingo, původním obyvatelům a devastujícímu suchu, do volné přírody byl vrácen před rokem.

Na světě žije asi 50 miliard ptáků, odhadli v novém sčítání australští vědci. Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou vrabci domácí, špačci obecní, vlaštovky obecné a racci delawarští, od každého z těchto druhů žije na planetě více než miliarda jedinců.

V Sydney, Hamburku nebo Reykjavíku stojí koncertní domy, které by se mohly stát inspirací pro novou českou koncertní síň. Vltavská filharmonie má být nejen reprezentativním sídlem České filharmonie a současným kulturním centrem, ale také se od ní očekává, že „nakopne“ proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory. Zatím ale ještě neexistuje ani na papíře.

V sobotu se koná celosvětová kampaň Hodina Země, která upozorňuje na potřebu ochrany klimatu. Její účastníci od 20:30 doma na hodinu zhasnou světla, vypnou spotřebiče a mohou si dát také vlastní ekologický závazek. Kampaně se zúčastní i některé firmy nebo obce, které vypnou část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Česku akci koordinuje Ekologický institut Veronica.

V Austrálii bylo za posledních 24 hodin evakuováno dalších šest tisíc lidí kvůli záplavám ve státě Nový Jižní Wales. Metropole státu Sydney se ve středu nicméně poprvé po několika dnech probudila do jasného dne, hladina řek ale v některých oblastech stále stoupá, informovala ve středu agentura Reuters. Policie ohlásila dva mrtvé, jednoho v Novém Jižním Walesu, druhého v Queenslandu.

Neustávající přívalové deště vyhnaly z domovů část obyvatel největšího australského města Sydney. Varování před povodněmi a výzvu k evakuaci obdrželo okolo třinácti oblastí Nového Jižního Walesu, který je s osmi miliony obyvatel nejlidnatějším australským státem. Evakuce se týká tisíců lidí. Bleskové záplavy, prudký vichr a nadměrné srážky na východním pobřeží země způsobily dalekosáhlé škody.

Zatímco v ulicích převládne zelená barva, černé pivo a whisky tečou proudem. Tak si ještě před pandemií lidé po celém světě připomínali den svatého Patrika. Tradiční svátek světce a patrona Irska pomáhal po staletí obyvatelům tohoto ostrova v budování vlastní identity a připomínal jim domov a víru. Svátek je po celém světě známý především díky grandiózním přehlídkám a všudypřítomné zelené barvě. Jen do irského hlavního města Dublinu 17. března kvůli oslavám každoročně před covidem přijelo kolem půl milionu lidí.

Austrálie má v plánu otevřít první útulek pro ptakopysky, kterým kvůli opakovaným lesním požárům a změnám klimatu hrozí zařazení mezi ohrožená zvířata. Zařízení pro tyto podivuhodné živočichy, kteří jako jeden ze dvou druhů žijících savců kladou vejce, se má otevřít příští rok. Bude se starat o zraněná zvířata a pokusí se také o odchov ptakopysků v zajetí. Napsala o tom agentura Reuters.

New Orleans a Rio de Janeiro. Dělí je od sebe přes sedm a půl tisíce kilometrů vzdušnou čarou, přesto mají společnou jednu zásadní věc. V předpostní době tu vrcholí karnevaly. Průvod Mardi Gras v prvním případě a přehlídka v rytmu samby v druhém patří k výkladním skříním těchto měst. Letos se ale tyto dva vrcholy karnevalové sezony kvůli covidu zrušily. Stejně tak dopadl i karneval v Benátkách. V Austrálii, kde je koronavirová situace příznivější, naopak s velkým finále Mardi Gras, průvodem za práva LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), počítají.

Klokani se dokážou naučit komunikovat s lidmi podobně, jako to umějí psi. K vyjádření žádosti o pomoc také používají podle nové studie upřený, prosebný pohled.

Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly zatím sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, chování lidí během pandemie nebo také klimatická změna.

Velký bílý žralok tráví u dna mnohem více času, než se očekávalo. Ukázala to vůbec první podrobná studie o potravě velkých bílých žraloků žijích u východního australského pobřeží.

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

Australské město Sydney zasáhly nejintenzivnější srážky za poslední tři dekády. Déšť způsobil záplavy a chaos v dopravě, tisíce lidí musely opustit své domovy. Bez elektřiny zůstalo asi 100 tisíc domácností. Déšť ale pomohl uhasit dva z největších lesních požárů, které sužovaly Nový Jižní Wales v uplynulých měsících, informuje BBC.

Přívalové deště uhasily přibližně třetinu lesních požárů, které od loňského září sužují východní pobřeží Austrálie. Úřady ve státě Nový Jižní Wales ale varovaly před záplavami. V Sydney spadlo podle meteorologů rekordní množství srážek za posledních patnáct měsíců.

Austrálie dál bojuje s živly. Jihovýchod země zasáhly po požárech silné bouřky s krupobitím a písečná bouře. Kroupy o velikosti golfových míčků poškodily v metropoli Canbeře veřejné budovy, obytné domy i auta a přerušily dodávky elektřiny na některých předměstích. Zranění utrpěli dva lidé. Na desítkách míst v Austrálii přitom dál hoří.

Hořící oblasti na východě Austrálie skrápí silný déšť a podle meteorologů bude pršet ještě několik dnů. Plameny, které mají na svědomí až miliardu zvířat, by se tak měly přestat šířit. Podle Pavla Stopky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však není vůbec jasné, jak velký dopad na ekosystém apokalypsa, která zpustošila teritorium větší než celé Česko a zničila i tisíce domů, bude mít.

Australským hasičům se podařilo před lesním požárem zachránit skupinu kriticky ohrožených prehistorických stromů, které ve volné přírodě rostou na jediném místě na světě ve státě Nový Jižní Wales. Vzácná wollemie vznešená byla dlouho známá jen v podobě zkamenělin z dob dinosaurů, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 zaměstnanec správy národního parku Wollemi.

Dým z rozsáhlých požárů na východním pobřeží Austrálie by mohl dokola obkroužit celou planetu a v příštích dnech se vrátit nad západní pobřeží kontinentu. S odkazem na údaje americké kosmické agentury NASA to napsal australský zpravodajský server ABC. Meteorologové tento týden očekávají příchod dešťů, které však podle hasičů zřejmě nebudou dostatečně vydatné, aby několikaměsíční požáry uhasily.

Už čtyřiadvacet obětí si vyžádaly rozsáhlé požáry, které několik měsíců sužují hlavně jihovýchod Austrálie. V neděli si můžou díky nižším teplotám hasiči a obyvatelé postižených oblastí trochu vydechnout, napsala agentura Reuters. Podle meteorologů se ale vysoké teploty brzy zase vrátí. Premiér Scott Morrison varoval, že požáry mohou trvat i měsíce. Hasičům za jejich práci poděkovala i královna Alžběta II. Celebrity posílají na pomoc peníze.