Studená válka strana 2 z 3

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Česká televize uvádí nový dokument s názvem Dějiny třetí světové. Vznikl jako připomínka Karibské krize, která propukla před šedesáti lety. Byl to okamžik, kdy byl svět nejblíže další světové válce. Krize se týkala i Československa, v dokumentu vystoupí pamětníci z řad tehdejších vojáků. Tedy těch, kdo se připravovali na válku, která nakonec nebyla. Film je k vidění v iVysílání.

Jaderné síly Ruska jsou v neporovnatelně lepší kondici než jeho konvenční armáda, uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza v Interview ČT24. Do hry se podle něj vracejí postupy z dob studené války, jako je například taktika „strategické nejednoznačnosti“,  v rámci které je nutné udržovat protivníka v nejistotě ohledně reakce na jeho kroky.

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. Ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině, kterou sami vyvolali.

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.

„Takhle už nemůžeme dál žít,“ řekl Michail Gorbačov své ženě Raise v předvečer zvolení generálním tajemníkem sovětské komunistické strany. Byl si vědom, že země naléhavě potřebuje reformy. Když se do nich ale pustil, musel čelit odporu konzervativních a radikálních sil zevnitř, nedostatečné podpoře zvenčí a následkům svých vlastních chyb. Jím započaté změny vedly k demokratizaci sovětské společnosti i k ukončení studené války. Zároveň ale způsobily, že Sovětský svaz se mu nakonec rozpadl pod rukama. Gorbačov zemřel ve věku 91 let po těžké nemoci 30. srpna 2022.

Němci se snažili najít ve vztazích s Ruskem nějakou cestu, protože s ohledem na svou vlastní zkušenost věřili, že i Rusové se mohou z dějin poučit. V Interview ČT24 to řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Opatrnější reakci Berlína na únorovou plnohodnotnou pozemní invazi Ruska na Ukrajinu přičítá tomu, že Německo od počátku zvažovalo dopady agrese Moskvy na dodávky energií.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Moskva si drží v Africe stále velký vliv. Navzdory očekáváním Západu bezmála dvacet afrických států odmítlo odsoudit v OSN válku na Ukrajině. Roli mohou hrát čistě aktuální ekonomické či mocenské zájmy. Rusko a před ním Sovětský svaz ale buduje své vztahy na kontinentu dlouhodobě, a má tak silné vazby, které utvářelo již v éře rozpadu koloniálního systému třeba i prostřednictvím podpory takzvaného národněosvobozeneckého boje.

Belgický premiér Alexander De Croo při slavnostním ceremoniálu v Bruselu předal rodině zavražděného konžského hrdiny boje za nezávislost Patrice Lumumby jeho zlatý zub. Jedná se o známý ostatek politika, který na přelomu 50. a 60. let vedl emancipační hnutí proti tehdejší belgické koloniální správě.

Belgický premiér Alexander De Croo 20. června oficiálně předá rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky. Konkrétně půjde o zub politika, kterého zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost. Informuje o tom server Politico.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Blahodárná očista v horké páře následovaná rychlým zchlazením ve studené vodě si našla příznivce po celém světě. Jen ve Finsku je ale saunování tak typickým rituálem, že jej někteří se vší vážností střeží jako národní bohatství a upozorňují na jeho tisíciletou tradici. V sauně se odehrávalo vše důležité – začínal i končil v ní život nebo se rozhodovalo o směřování země. V zemi jich je tolik, že utvořily několikamiliardové odvětví. Vždyť, jak praví tamní přísloví, „sauna je lékárna pro chudé“ a „domov bez sauny není domovem“.

Do jaké míry mění válka na Ukrajině fungování světa? Jak může změnit vztahy mezi velmocemi a proč Rusové mluví o změně světového řádu? Na tyto a další otázky hledali  odpovědi v pořadu Devadesátka ČT24 političtí geografové Michael Romancov a Vladimír Baar.

Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

Válka, která se rozhořela na Ukrajině kvůli ruské invazi, podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta potrvá dlouho a skončí „tragickou plichtou“. Ukrajinci podle něj umějí bojovat partyzánsky, proto pro Rusko nepřipadá v úvahu okupace celé země, v níž se nyní rodí nové, občanské vlastenectví. Putin je výsledkem toho, že po rozpadu Sovětského svazu vyspělý svět Rusku nepomohl a země zásadně zchudla, řekl Pithart v Událostech, komentářích.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Technologie se staly nástrojem geopolitiky a při vývoji umělé inteligence v současnosti vedou Spojené státy a Čína závody ve zbrojení, které se dají srovnat se sovětsko-americkým soupeřením v čase studené války. V Událostech, komentářích to prohlásil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.