SEN 21 strana 2 z 4

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Jablonec nad Nisou postoupil bývalý primátor Milan Kroupa (ANO). Za týden se utká se semilskou starostkou Lenou Mlejnkovou za regionální hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Kroupa získal 26,45 procenta hlasů, druhá Mlejnková má 24,44 procenta hlasů. Dosavadní senátor Jaroslav Zeman (ODS) letos nekandidoval. Voleb se zúčastnilo 32,54 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska a senátor Zdeněk Hraba (nestr. v klubu ODS a TOP 09) se ve středečních Událostech, komentářích shodli, že ač je postup, při němž zákon upravující svazky stejnopohlavních párů prošel horní komorou bez rozpravy či možnosti podávat pozměňovací návrhy, neobvyklý, je v souladu s jednacím řádem. Hrabu nemožnost o normě diskutovat mrzí. Láska avizoval, že se schválenou podobou zákona není spokojený a bude dál prosazovat úplné narovnání práv všech párů.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Hnutí SEN 21 bude ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat se stranou Volt Česko, prosazovat chtějí silnou Evropskou unii se společnou zahraniční politikou a vlastní armádou. Do voleb je povede lektorka a bývalá marketingová ředitelka společnosti Mattel v Česku Lenka Helena Koenigsmark. Koalice ve středu představila prvních deset kandidátů a oficiálně zahájila kampaň.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Senát se připravuje na rozhodování o dalším kandidátovi na ústavního soudce. Prezident Petr Pavel nominoval Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel trvá na tom, že Simon splňuje odborná i morální kritéria. Zhruba čtvrtina senátorů ale vůči němu vyjádřila výhrady.

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Novým starostou Prahy 5 je Jaroslav Pašmik z Prahy 5 Sobě. Na úterním ustavujícím jednání ho zvolili zastupitelé koalice, kterou tvoří Praha 5 Sobě, Piráti a SEN 21 a která má těsnou většinu 21 hlasů ve 41členném zastupitelstvu. Pašmik ve funkci nahradil Renátu Zajíčkovou z ODS, která odešla do opozice. V Praze 5 žije asi 89 tisíc obyvatel.

Čeští dobrovolníci, kteří pomáhali ukrajinským ozbrojeným složkám v boji proti ruské agresi, jednali podle senátního výboru pro obranu v zájmu České republiky a její bezpečnosti. Výbor se na tom v úterý shodl jednomyslně. Reagoval tak podle senátora Václava Lásky (SEN 21) na desítky případů trestních řízení, v nichž figurují Češi kvůli službě v ukrajinské, tedy zahraniční armádě.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.