Řím strana 4 z 5

Uplynulo třicet let od úmrtí pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška – muže, který svou dlouholetou činností přispěl k pádu komunistického režimu v Československu. Mimo jiné se zasadil také o svatořečení Anežky České v listopadu 1989. Jaký byl v soukromí a jak prožíval poslední léta totalitního režimu? V rozhovoru pro ČT24 na něj vzpomíná jeho blízký spolupracovník a současný ředitel Strahovské knihovny P. Evermod Gejza Šidlovský.

Návštěvníci newyorského Metropolitního muzea po dlouhá desetiletí procházeli ze vstupní haly do sálu připomínajícího řecký chrám s mramorovými sochami a sloupořadími, kde si každý snadno dokázal představit korzujícího Sókrata s pergamenem v ruce. Takový obraz antiky – čisté, bezbarvé a holé už by si teď ale lidé odnášet neměli, protože ve sbírkách jsou nově i sochy poseté pestrými barvami, a vypadají tedy tak jako v době svého vzniku.

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl v úterý v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Velkou podporu ukrajinskému lidu a jeho nynějšímu zápasu vyjádřil papež František při přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS). Šéf české vlády to řekl ve Vatikánu poté, co opustil Apoštolský palác, kde s hlavou katolické církve strávil přibližně hodinu. Audience byla pro předsedu vlády podle jeho vlastního vyjádření „obrovská čest“. Papeže Fiala pozval k návštěvě České republiky. Ačkoliv je podle něj na reakci Vatikánu ještě brzy, premiér věří, že František přijede, pokud mu to dovolí zdravotní stav a bude k tomu mít příležitost. Podle Vatikánu rozhovory ukázaly dobrý stav vzájemných vztahů i vůli je dále zlepšit.

Velké Magisterium Suverénního řádu Maltézských rytířů oznámilo úmrtí místodržitele úřadu velmistra řádu Marca Luzzaga. Ten nečekaně zemřel v úterý v Římě po krátké nemoci. Luzzago řád řídil od smrti posledního velmistra a měl instituci dovést k volbě jeho nástupce.

Papež František musel kapitulovat před vleklou nemocí. Bolestivý zánět kolenních vazů ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Z něho tento týden vedl v Římě i modlitby za mír ve světě a na Ukrajině. Františkovi, který se příští týden chystá ve Vatikánu uvítat českého premiéra Petra Fialu (ODS), je pětaosmdesát let. Je tedy ve věku, v němž jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. K tomu se však současný pontifik nechystá. Fyzické obtíže a mimořádné výzvy doby ale vyvolávají otázky o limitech jeho úřadu.

Příští čtvrtek se na oficiální návštěvě Vatikánu setká český premiér Petr Fiala (ODS) s papežem Františkem. Hovořit by měli o české pomoci Ukrajině a mezinárodních otázkách.

Čína hlídá svou hranici s Vietnamem pomocí speciální jednotky tvořené pěti stovkami hus domácích. Tato „husí armáda“ slouží na třech stech kilometrech hranice prefektury Čchung-cuo jako ochrana před imigranty, kteří by mohli do země přenášet nákazu covidem-19.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

V Rusku v posledních několika desetiletích ožila středověká myšlenka, že Moskva je jediným následníkem antického Říma. Vlivní myslitelé ji využívají jako argument pro imperiální politiku i napadení Ukrajiny.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a další cennosti v odhadované hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní potomci posledního monarchy formálně požádali vůbec poprvé, napsal deník The Guardian.

Je výjimečná –⁠ a výjimečná byla i její vyvolávací cena:  471 milionů eur (přes jedenáct miliard korun). Řeč je o barokní vile Ludovisi (Casino dell'Aurora), kterou v historickém centru Říma prodává šlechtická rodina. Mezi vzácnou uměleckou výzdobou vyniká strop od Caravaggia. I proto se mluvilo o dražbě století. Jenže do aukce se nakonec nikdo nepřihlásil. Tím ale pokus o její prodej nekončí.

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

Archeologové na nizozemském pobřeží objevili asi dva tisíce let starou rozlehlou pevnost, kterou podle nich postavili Římané při svých snahách o dobytí Anglie. Tábor pro několik tisíc legionářů nejspíš začal stavět císař a vojevůdce Caligula a po jeho smrti ji v roce 43 využil jeho nástupce Claudius jako základnu pro své úspěšné tažení do Británie.

Papež Jan Pavel II. přijal ve Vatikánu předsedu československé federální vlády Mariána Čalfu. Ten poté prozradil, o čem jednali. Kromě jiného uvedl, jaký názor má Svatý otec na otázku soudržnosti Československa jako jednoho státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Papež František se po pěti letech vrátil na řecký ostrov Lesbos. V tamním táboře se setkal s migranty a nabídl jim útěchu. Ve svém projevu opět zkritizoval lhostejnost a sobeckost Evropy, která podle něj „odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti“, uvedla agentura AP.

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Několik století předtím, než Apeninský poloostrov ovládl městský stát se srdcem v Římě, měla tato oblast jiné vládce –⁠ Etrusky. Tato vyspělá civilizace, jejíž jádro se nacházelo v Toskánsku, je ale dodneška záhadná. Vědci teď popsali, kdo vlastně Etruskové geneticky i kulturně byli.

Archeologové našli ve vile poblíž Pompejí dochovanou místnost určenou otrokům. Nález poskytuje obraz o životních podmínkách, v nichž žily nejnižší skupiny společnosti ve starém Římě, napsala agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.