Řím strana 5 z 5

Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisíci lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 tisíc až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.

Římské Koloseum čeká proměna, plochu arény má totiž do dvou let pokrýt výsuvná dřevěná podlaha. Cílem rekonstrukce je přiblížit antickou památku co nejvíce původnímu vzhledu. Italská vláda už vybrala firmu, která projekt v přepočtu skoro za 480 milionů korun uskuteční. Aréna neměla kompletní podlahu 130 let.

Profesor anglické literatury, překladatel a spisovatel Martin Hilský přeložil celé dílo slavného anglického dramatika. Přesto tvrdí, že angličtina je do češtiny nepřeložitelná, protože jinak zní a jinak přemýšlí. Za víc než sedmisetstránkovou knihu Shakespearova Anglie: Portrét doby teď může dostat Magnesii Literu. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o překládání i neznámých sonetech.

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.

V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně začala obnova prvků v presbytáři. Kromě obětního stolu bude mít katedrála také nový ambon, odkud se při mši čte z bible, sedadlo pro celebranta, svícny a procesní kříž. Nové prvky realizují architekti z Ateliéru Tišnovka. Na nový oltář za dva miliony korun přispějí biskupství také dárci.

Itálie i Francie zavádějí plošné lockdowny kvůli rostoucím denním přírůstkům, respektive hrozbě přetížení jednotek intenzivní péče. Britské úřady evidují třicet případů krevních sraženin v době po očkování vakcínou AstraZeneca, kterou dostalo 18 milionů Britů. Spojené státy díky rychlé vakcinaci uvolňují doporučení pro cestování.

Případ kapitána námořnictva, který je podezřelý, že předával tajné informace ruské rozvědce, začíná budit v Itálii čím dál tím větší rozruch. Jeho manželka deníku Corriere della Sera přiznala, že tak činil kvůli obtížné finanční situaci v rodině. Voják pracoval na sekci generálního štábu, který se zabývá mezinárodními vztahy a plánováním. Řím zároveň čeká na reakci Moskvy po rozhodnutí vyhostit dva ruské diplomaty.

Itálie okamžitě vyhostí dva ruské diplomaty v souvislosti s podezřením ze špionáže, oznámil ministr zahraničí Luigi di Maio. Stalo se tak poté, co v úterý večer policie zadržela kapitána italského námořnictva při tajné schůzce s jedním z vojenských diplomatů ruského velvyslanectví. Zatčení se uskutečnilo v momentě, kdy italský důstojník předával ruskému diplomatovi tajné informace, informovaly agentury. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad událostí politování.

V době, kdy se svět již druhým rokem potýká s koronavirem, na Benátky nejčastěji vzpomeneme v souvislosti s karanténou, která má své počátky v tomto městě. Karanténa – quarantina, čtyřicet dní izolace, ohraničuje prostor a čas. Podobně ohraničovalo prostor ghetto, které má také počátek v Benátkách, kde na rozdíl od zbytku Itálie byla situace Židů příznivější. Tolerantnější a rozumná politika provázela více než tisíciletou historii samostatných Benátek. Byly to i Benátky, kde poprvé v dějinách roku 1573 umělec, manýristický malíř Paolo Veronese, obhájil právo svobodné tvorby před inkvizicí.

V jeskyni jižně od Jeruzaléma byly objeveny nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. Podle izraelských archeologů byly v Judské poušti ukryty patrně během židovského povstání proti Římu před 1900 lety. Jak píše izraelský list Haarec, jde o první objev svitků od Mrtvého moře za šedesát let.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Václav Lhotecký letos oslaví stovku. Narodil se tři roky po vzniku Československa, prožil druhou světovou válku i období totality. Za jeden z největších zážitků považuje svoji cestu do Říma na svatořečení Anežky České. Komunisté už tenkrát v listopadu 1989 věřící přes hranice pustili. To, že se Lhotecký dožil tak vysokého věku, považuje za dar od Ducha svatého.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Před 52 lety zemřel po sebeupálení Jan Palach. Ve světě jeho bolestivá smrt ve snaze uchránit Československo od sovětské okupace vyvolala emotivní odezvu. V následujících letech začaly vznikat památníky v Itálii, Británii či ve Švýcarsku. Náměstí a ulice po něm pojmenoval Lucemburk i města ve Francii a Nizozemsku. Normalizační režim vzpomínky na něj zakazoval.

Čeští jezuité dokončili první fázi blahořečení pátera Adolfa Kajpra, kterého za okupace věznili nacisté. V roce 1959 zemřel ve vězení po procesu vykonstruovaném komunisty. Shromážděné dokumenty, které mají prokázat oprávněnost jeho blahořečení, teď zamíří do Říma k přezkumnému řízení. Konečné rozhodnutí pak vydá papež.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Vedení hlavního města začne vyjednávat s dopravci o zavedení nových nočních železničních spojení. Dohoda by se měla týkat měst, která jsou od Prahy vzdálena 800 až 1500 kilometrů, tedy například německého Frankfurtu nebo italského Milána. Sdělil to náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Ve věku 82 let zemřel v pátek vědec a bývalý politik František Reichel, který byl také významným organizátorem církevního života. Potvrdil to v sobotu jeho syn František Reichel. Jeho otec byl v roce 1989 jedním z hlavních organizátorů pouti na svatořečení Anežky České do Vatikánu, jíž se zúčastnilo na sklonku komunistického režimu na deset tisíc věřících z Československa a krajanů žijících v exilu.

Evropa už nesmí být pro Spojené státy bezbranným chráněncem, ale silným partnerem, prohlásila v úterním projevu o bezpečnosti ve světě německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. O větším evropském podílu na péči o transatlantické spojenectví opakovaně v posledních dnech hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová.

Evropské země pokračují v zavádění opatření proti šíření koronaviru. Většina území Portugalska je od středy v uzávěře, v Maďarsku začíná platit stav nouze a zákaz nočního vycházení. Nové restrikce zavádí také Nizozemsko, očekává se oznámení nových opatření v Polsku. Od čtvrtka zpřísní omezení i Itálie a od soboty Polsko.

V Itálii, kterou koronavirus v zimě zasáhl jako první evropskou zemi, se epidemie znovu šíří nebezpečně rychle. Za poslední den v zemi přibylo přes 31 tisíc nových případů. Vláda zpřísňuje opatření a zavádí částečné zákazy vycházení. Tentokrát se ale její kroky setkávají s velkými protesty. Úřady přesto nevylučují nutnost nové celostátní uzávěry.

Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru. Cílem je zastavit prudký nárůst nových případů koronavirové infekce, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Večer pak rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celoplošná karanténní opatření pro Francii s platností od pátku. Slovenská vláda pak podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení.

Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nově nesmí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku. K méně striktním krokům přistoupila jižní valonská část země, vlámský sever pak zatím žádná přísnější omezení neoznámil. Mnoho Belgičanů kritizuje tuto situaci jako zmatenou, k jednotě země vyzval i premiér Alexander De Croo. Nemocných přibývá i v dalších evropských zemích.