Reklama strana 5 z 5

Nese známé jméno, spravuje ji ale někdo úplně jiný. Nebo zesměšňuje či šíří nepravdivé zprávy, autor je však neznámý. Facebook na začátku ledna omylem odkryl autory svých stránek. A veřejnost, novináři a hlavně ti, kdo jsou za tvorbu takových stránek placení, se od té doby zamýšlí, kde má anonymita místo, a kde už ne. Podle Jakuba Horáka, který se politickým marketingem živí, se z nejznámější sociální sítě stává klasické médium. A jako klasické médium by tedy podle něj měla dodržovat i určitá pravidla. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Pražský magistrát vytvořil pravidla označování provozoven v památkové rezervaci, cílem je snaha snížit takzvaný vizuální smog. Pravidla budou závazná pro všechny domy, které vlastní hlavní město. Vedení Prahy o tom chce také jednat se soukromými vlastníky a státními institucemi, uvedla radní Hana Třeštíková (Praha Sobě).

Asociace komunikačních agentur (AKA) bude apelovat na zákazníky, aby se vyhýbali inzerci na dezinformačních webech. Chce tak chránit jejich značky a omezit šíření dezinformací. Tento týden to na konferenci v Senátu oznámil ředitel asociace Marek Hlavica. Inspiraci hledá na Slovensku, u projektu Konšpirátori.sk.

Ostrava chce od ledna omezovat reklamu na veřejných prostranstvích. Ve městě začne platit nové nařízení o regulaci takzvaného reklamního smogu. Mění tak pravidla pro venkovní reklamu, která podle tvůrců příručky Ostrava 360° zakrývá městskou architekturu a historii míst. Na výměnu nosičů mají živnostníci čas do konce příštího roku.

Regulace reklamy na alkohol má vliv na jeho užívání zejména u mladých lidí a smysl tedy určitě má, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 adiktolog Miroslav Barták. Marketingový expert Zdeněk Hašek naopak upozornil, že neplatí rovnice, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci alkoholu.

Reklama na alkohol by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) neměla zobrazovat živé bytosti. Jeho resort připravuje zákon o regulaci reklamy, nově by měl omezit i vysílací čas. Ministr to uvedl na odborné konferenci Alkohol a tabák 2019. Podle odborníků v Česku rizikově pije více než 1,5 milionu lidí.

Na sociální síti Twitter začal platit zákaz politické reklamy. Placená sdělení týkající se zásadních společenských témat na této platformě nekončí úplně, nově ale nesmí odkazovat na konkrétní kandidáty či zákony a nesmí je nakupovat politici ani politické strany. Opatření vyvolává smíšené reakce, podle amerických médií nová pravidla nejsou zcela jasná a znepokojila mnohé aktivisty a neziskové organizace.

Prostějovská radnice chce akciové společnosti 1. SK Prostějov, fotbalový klub zaplatit 3,5 milionu korun za sedmiměsíční propagaci města na utkáních. Záměr v říjnu schválili radní. Jejich rozhodnutí zkritizovala opozice  jako skrytý a neprůhledný sponzoring soukromého subjektu. Upozornila, že primátor František Jura (ANO) byl do října členem představenstva společnosti. Ten oponuje, že s firmou už nemá nic společného.

Obvodní soud pro Prahu 1 se ve středu zabýval podezřením z manipulování pronájmu reklamních ploch v majetku Prahy 1, kterých se podle žalobce dopustila společnost JCDecaux, její technický ředitel Tomáš Tenzer a politik Michal Valenta (ODS). Ředitel firmy Pavel Slabý v soudní síni odmítl, že by Valentovi dával peníze za to, že firmě zakázku na radnici zajistí. Pro firmu prý politik pracoval jako konzultant. Soud bude pokračovat v únoru.

Twitter ukončí od 22. listopadu veškerou politickou reklamu. Jeho zakladatel Jack Dorsey krok odůvodnil tím, že sociální média poskytují inzerentům nespravedlivou výhodu při šíření cílených nebo zavádějících zpráv. Jak poznamenala britská BBC, politická reklama na sociálních sítích je pod drobnohledem zejména kvůli blížícím se prezidentským volbám v USA v roce 2020.

Michaela Krausová rezignovala na svou funkci předsedkyně pražských zastupitelů za Piráty. Důvodem byly informace médií o jejích schůzkách s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, který stojí před soudem kvůli korupci a manipulaci veřejných zakázek. V čele zastupitelského klubu Krausovou nahradil Viktor Mahrik.

Hnutí Strakonická Veřejnost, které loni zvítězilo v komunálních volbách, jež soud zneplatnil, se v opakovaných volbách vzdá propagace na sloupech veřejného osvětlení. Na setkání kandidujících stran a hnutí o rovných podmínkách předvolební kampaně to řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). Kritici jeho hnutí loni vytkli, že inzeráty zaplnilo většinu lamp. Výhrady mají i letos.

Ilustrovaný plakát je víc než potištěný list papíru přilepený na zeď, dokládá obrazová publikace Svět v plakátech. Představuje poutače od Belle Époque do první poloviny minulého století jako formu výtvarného umění. Autorem knihy, která vyšla nedávno v českém překladu, je australský výtvarný publicista David Rymer.

Výlohy svých prodejen svěřilo osm brněnských obchodníků do rukou osmi lokálních designérů. Ti pro kolemjdoucí připravili například podívanou z hýbajících se figurín a nepoužitých čoček, instalaci s tekoucími chemikáliemi, nebo papírovou džungli. České televizi to řekla spoluorganizátorka akce Veronika Rút Nováková. Výlohy autoři odhalují v pátek během Brno Design Days a projektu Výlohy jak Brno.

Vedení Ostravy mění pravidla pro vzhled reklamy ve městě. Magistrát se chce zbavit hlavně velkých reklamních ploch a billboardů, které jsou často i na historických domech v centru města. Reklama různých tvarů a barev podle architektů a urbanistů degraduje veřejné prostranství. Magistrát se teď zaměří na jednotlivé provozovatele, kterým bude radit, jak má vypadat. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven přijalo už dříve centrum Brna.

Česko podle různých mezinárodních srovnání zůstává na předních příčkách ve spotřebě alkoholu. Mezi roky 2008 až 2017 však spotřeba čistého lihu klesla o téměř šest procent. Vyplývá to ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Ministerstvo zdravotnictví dál považuje vysokou spotřebu alkoholu v Česku za problém a zvažuje některá regulační opatření. CETA ovšem varuje, že je s případnými regulacemi a omezeními prodeje či reklamy nakládat opatrně. Můžou prý napáchat víc škody než užitku.

U dálnic a silnic první třídy nesmí stát billboardy už skoro dva roky, boj o poutače tím ale nekončí. Reklamní plochy začala řešit i Praha, která chce, aby většina billboardů na jejím území zmizela. Těch ilegálních je podle odhadu firmy JCDecaux na území hlavního města sto osmdesát. Dva z nich ve středu společnost na výzvu magistrátu odstranila. Celkově se zatím podařilo odstranit dvaačtyřicet nelegálních billboardů.

Pražský dopravní podnik (DPP) podá trestní oznámení na firmu Rencar, která podle něj svými tvrzeními poškozuje jeho dobrou pověst. Zástupci reklamní společnosti v pondělí prohlásili, že DPP při tendrech na reklamní plochy v městské dopravě postupoval netransparentně, což je vede (rovněž) k trestnímu oznámení. Podnik tato prohlášení odmítl.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo doposud největší zakázku na odstraňování billboardů. Díky ní má zmizet téměř 200 reklamních zařízení lemujících 225 kilometrů podél pěti dálnic. Dosud odstranili majitelé společně se silničáři od dálnic kolem tisícovky poutačů, stále jich ale zbývá několik stovek. V září 2017, kdy začal platit zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy, jich tam ŘSD napočítalo zhruba 1500.

Firma Rencar z mezinárodní skupiny JCDecaux podala trestní oznámení na pražský dopravní podnik (DPP) kvůli pronájmu reklamních citylight vitrín v metru. Ty od července převzala firma BigBoard. Zástupci společnosti uvedli, že poptávkové řízení bylo podle nich netransparentní a dopravnímu podniku jím vznikla škoda asi 130 milionů korun. Nevýhodná pro podnik byla podle zástupců Rencaru i další řízení. DPP a Rencar se soudí o smlouvu na reklamu v MHD z roku 1997, která je podle dopravního podniku nevýhodná a neplatná, což reklamní firma odmítá.

Unikátní Muzeum neonů, které se zaměřuje na často opomíjenou oblast užitého umění, patří k největším turistickým lákadlům současné Varšavy. Sbírka představuje desítky světelných reklam, které od poloviny dvacátého století zářily v polských městech. Za jejich rozmachem přitom nejprve stála propaganda, která chtěla fádním socialistickým ulicím přinést trochu západního lesku.

Vláda chce zavést sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Dohodla se na tom koalice ANO a ČSSD. Podle odhadu ministerstva financí by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun.

Ani pět měsíců od říjnových komunálních voleb lidé ve Strakonicích pořád nevědí, jestli budou muset vedení města volit znovu, nebo ne. Volby s nadpolovičním ziskem vyhrálo už předtím ve městě vládnoucí hnutí Strakonická veřejnost. Krajský soud ale rozhodl o neplatnosti voleb pro porušení rovnosti politické soutěže.

Pražští radní si jako jeden ze svých cílů vytkli boj s vizuálním smogem. Přemíra reklamy a dopravních značek v ulicích degraduje podle architektů a urbanistů veřejné prostranství. Ukázkovým příkladem je centrum Prahy a na radnici Prahy 1 v tom politici z „velké radnice“ našli spojence. Podobný problém řeší i v dalších městech. Nejdál jsou například ve Znojmě nebo v Brně, kde obchodníkům nabízí Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven.