Antimonopolní úřad prošetří omezení reklamy sportovců během olympijských her. Má podezření, že Český olympijský výbor (ČOV) spolu s Mezinárodním olympijským výborem zneužívají svého postavení při zasahování do reklamních a marketingových práv sportovců a dalších účastníků olympiád. ČOV neuspěl s kasační stížností a požadované obchodní záznamy musí úřadu vydat.
Kontroloři prověří, jak olympijský výbor zasahuje sportovcům do reklamy
„Nejvyšší správní soud (NSS) se ztotožňuje se závěrem krajského soudu o nedůvodnosti žaloby, a kasační stížnost proto rovněž jako nedůvodnou zamítl,“ uvádí soud v rozsudku, který ve čtvrtek zveřejnil na svých webových stránkách.
ÚOHS loni zahájil předběžné šetření kvůli pravidlu 40 Olympijské charty. V souvislosti s ním si vyžádal od ČOV obchodní záznamy, včetně několik let starých dokumentů. Výbor to považoval za neoprávněné a s úřadem se soudil. Předběžné šetření má za cíl ověřit pravdivost tvrzení v podnětu, který úřad obdržel v červnu 2019. Nejedná se tedy ještě o správní řízení.
Sponzorovi bez patřičné smlouvy neděkovat
Pravidlo 40 omezuje práva sportovců a sponzorů na propagaci během olympijských her i v období před nimi a po nich. Propagovat se smějí pouze firmy, které mají uzavřenou smlouvu s Mezinárodním olympijským výborem.
Pokud má sportovec například na vybavení logo společnosti, která nesponzoruje olympiádu, musí ho odstranit. Někteří výrobci proto sportovcům dodávají pro olympiádu vybavení rovnou bez svého loga.
Pravidlo se vztahuje i na prezentaci na sociálních sítích – tam sportovci svému sponzorovi například nesmí poděkovat a jinak na něj odkazovat. Za porušení hrozí i vyloučení z Her nebo odebrání medaile. Antimonopolní úřad proto chce prověřit, jestli nejsou tato pravidla neoprávněná.
„Ochránce olympijských symbolik“
ČOV v kasační stížnosti tvrdil, že podle zákona o ochraně hospodářské soutěže není soutěžitelem a ÚOHS neměl právo vyžadovat po výboru rozsáhlou obchodní dokumentaci. Rovněž se odvolával na svou roli ochránce olympijských symbolik, která je mu uložena zákonem. Antimonopolní úřad na svou obhajobu v rozsudku uvádí, že „výzvy byly směřované na poměrně úzký okruh informací, jejichž poskytnutí nebylo pro výbor náročné ani složité“.
Český olympijský výbor požadoval, aby soud označil postup antimonopolního úřadu za nezákonný a zakázal úřadu do věci dále zasahovat, protože k prověřování údajně nebyl důvod.
Nejvyšší správní soud všechny námitky Českého olympijského výboru odmítl. K argumentu, že ČOV ochraňuje olympijskou symboliku soud v rozsudku uvádí, že „zákonné zmocnění k nakládání s olympijskou symbolikou neznamená, že je výbor oprávněn s ní nakládat zcela libovolně v rámci obchodních, reklamních nebo obdobných účelů“. Požadované dokumenty tedy bude muset ČOV vydat.
Podobným případem se zabýval i německý Spolkový kartelový úřad (Bundeskartellamt), který v případě Německého olympijského sportovního svazu došel k obdobnému závěru jako česká justice.
