Turecká vláda plánuje ještě víc zasáhnout proti prodeji alkoholu a tabáku. A to tak, že právě slova tabák, alkohol nebo vodní dýmka zakáže na vývěsních štítech obchodů. Kabinet se zaštiťuje bojem proti závislostem. Kritici oponují, že se lidem snaží diktovat životní styl.
Turecko zakáže reklamu na alkohol a tabák. Jejich prodej se tak ještě víc ztíží
Hakan Özkan a jeho dva společníci provozují na turecké poměry nezvyklý byznys – malý pivovar. Podobných je v zemi jen deset. Většinu sladu a chmele dovážejí z Česka.
„Turci znají jen průmyslovou produkci jediných dvou velkých pivovarů. Nová chuť je pro ně nezvyk,“ říká spolumajitel pivovaru 3 Kafadar Hakan Özkan. O to těžší pak je prosadit se na trhu. Jenže noví hráči musí překonávat i jiné překážky: bariéry stanovené státem. „Nejhorší je zákaz reklamy. Je velmi složité rozšířit povědomí o nové značce,“ vysvětluje Özkan.
Prodej sráží i vysoká cena
Výroba a prodej alkoholu v Turecku čelí řadě restrikcí. Vedle zákazu reklamy je to omezování prodejní doby v obchodech i vysoká cena. Během vlády AKP mnohonásobně vzrostla spotřební daň. Například u lahve oblíbené anýzové pálenky tvoří spolu s DPH zhruba tři čtvrtiny z celkové ceny.
To pak negativně pociťují i prodavači alkoholu. „Po letošním zvýšení daně se skoro stydím zákazníkům říct cenu. Čtyři lahve piva stojí 85 lir (260 korun),“ říká prodavač v obchodu s alkoholem Erdem Süzgün.
Lidé zkouší nebezpečné náhražky
Vysoké ceny vedou stále více lidí k výrobě alkoholických nápojů doma. Některé i k nebezpečným náhražkám. Cem Zorlu si první pivo uvařil před pěti lety. Tvrdí, že ho stojí o polovinu méně než v obchodě. „Úroveň zdanění je nepřijatelná, a proto si lidé hledají vlastní cesty,“ vysvětluje.
Vláda tvrdí, že restrikce jsou v zájmu zdraví veřejnosti. Kritici namítají, že obavy nejsou na místě. Poukazují i na průzkumy, podle kterých osmdesát procent populace muslimské země abstinuje. Spotřeba čistého alkoholu na hlavu je 1,5 litru ročně. Tedy skoro desetkrát méně než v Česku.