Radomír Jáč strana 2 z 3

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Analytici očekávali mírně vyšší čísla.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na inflaci mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Meziměsíčně se ceny zvedly o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Podle analytiků nezaměstnanost neporoste ani v dalších měsících.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.

Hospodářství České republiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně kleslo o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.

Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Tržby v maloobchodě v lednu meziročně klesly o 6,5 procenta. Propad zrychlil, v prosinci po předvánočním otevření provozoven klesly tržby podle revidovaných dat o 0,8 procenta. Proti poslednímu měsíci v roce měli obchodníci v lednu tržby nižší o 6,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu prodeje dál ovlivňovala protiepidemická opatření, většina obchodů s nepotravinářským zbožím nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Pokles ale zaznamenaly i prodejny potravin či čerpací stanice. Rostly pouze nákupy přes internet a zásilkové služby.

Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil posedmé v řadě. Ceny se zvýšily o 2,1 procenta, zatímco v lednu to bylo o 2,2 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání inflace rostla o 0,2 procenta, ovlivnily to především ceny za dopravu. Podle analytiků bude letos proti předchozím očekáváním pokles meziroční inlace zřejmě pomalejší, v první půlce roku se pravděpodobně udrží nad dvěma procenty a za celý letošní rok bude kolem 2,5 procenta.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Sazby by měly podle ekonomů zůstat beze změny i v prvním pololetí příštího roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ekonomika by měla příští rok obnovit svůj růst. Výkon hospodářství  však nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Vyplývá to z aktuálních dat Úřadu práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí. Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde.

Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.

Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální data podle většiny analytiků ukazují, že od půlky roku začne kvůli dopadům pandemie inflace klesat. Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB. Důvodem byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v dubnu. Index PMI stoupl v květnu na 39,6 bodu z dubnových 35,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. Květnový údaj ukázal podle IHS Markit druhý největší pokles výkonu českého zpracovatelského sektoru od propadu během finanční krize téměř před jedenácti lety.

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.