Primárky strana 2 z 3

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Republikánští uchazeči o nominaci pro prezidentské volby se střetli v druhé televizní debatě. Donald Trump, který má ve straně jasně nejvyšší preference, se nezúčastnil a vyrazil do Michiganu. Bývalého šéfa Bílého domu za to kritizoval floridský guvernér Ron DeSantis i někdejší guvernér New Jersey Chris Christie, jenž Trumpa obvinil z toho, že se bál dorazit. Výtky mířily v debatě, která se točila mimo jiné kolem imigrace, ekonomiky či zdravotnictví, také na nynějšího prezidenta Joea Bidena.

Kdyby americká Republikánská strana vybírala svého kandidáta do prezidentských voleb na konci srpna, exprezident Donald Trump by deklasoval soupeře ziskem 59 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ). Několikanásobně obžalovaný Trump v něm měl náskok na druhého guvernéra Floridy Rona DeSantise téměř padesáti procentních bodů.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Bývalý americký viceprezident Mike Pence hodlá usilovat o republikánskou nominaci v příštím klání o Bílý dům. Podle agentury Reuters podal potřebné dokumenty u federální volební komise. Soupeřit v primárkách bude vedle svého někdejšího šéfa Donalda Trumpa také například s floridským guvernérem Ronem DeSantisem.

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

V republikánských primárních volbách ve státě Wyoming jasně vyhrála právnička Harriet Hagemanová podporovaná bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve vnitrostranickém hlasování porazila současnou kongresmanku a exprezidentovu kritičku Liz Cheneyovou. Cheneyovová patří k výrazným tvářím republikánů a před dvěma lety ve stejných volbách drtivě zvítězila. Republikáni vybírali své lídry také na Aljašce.

V dalším kole primárek amerických republikánů uspěly v úterý dvě silně konzervativní kandidátky podporované bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve státě Colorado to byla kontroverzní republikánská kongresmanka Lauren Boebertová a v Illinois Mary Millerová, která rovněž proslula skandálními výroky, informovala agentura AP.

Američtí demokrati a republikáni v některých státech rozhodovali, které své politiky vyšlou do důležitých listopadových voleb. Nové složení obou komor Kongresu zásadně ovlivní politiku Spojených států a hodně napoví i o příštích prezidentských volbách. V primárkách se členové obou stran vyslovili spíše pro zástupce umírněného středu, extrémně vyhraněných kandidátů ubylo.

Americká média píší o nezdaru, či dokonce ponížení bývalého prezidenta Donalda Trumpa poté, co hned několik jím preferovaných kandidátů neuspělo v úterních primárkách Republikánské strany ve státě Georgia. V guvernérském souboji republikánští voliči jasně odmítli jeho muže Davida Perdueho a do napjatě očekávaného listopadového duelu s demokratkou Stacy Abramsovou poslali stávajícího šéfa státní administrativy Briana Kempa. Neuspěl ani „odmítač“ výsledků posledních prezidentských voleb, kterého Trump podpořil v kandidatuře na post nejvyššího volebního úředníka jihovýchodního státu.

Někdejší viceprezident USA Mike Pence se odvrací od svého bývalého šéfa Donalda Trumpa. V předvečer úterních stranických primárek ve státě Georgia podpořil znovuzvolení guvernéra Briana Kempa. Toho spolu s některými dalšími úředníky chce Trump odstavit v odvetě za to, že nepodpořili jeho vyvrácené tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách. Pencovo vystoupení může být přípravou na jeho vlastní prezidentskou kandidaturu za republikány v roce 2024.

Demokrati a republikáni ve čtyřech velkých amerických státech v úterý rozhodovali, které politiky vyšlou za své strany do podzimních voleb. Nejsledovanější souboje probíhaly v Pensylvánii. Čekalo se, zda republikánští voliči vyberou kandidáty, které jim doporučil bývalý prezident Donald Trump a tím potvrdí jeho dominantní pozici ve straně.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

V Maďarsku končí druhé kolo opozičních primárek. Voliči v něm rozhodují, kdo bude na jaře v čele společné kandidátky pro parlamentní volby. Finalisté jsou dva: europoslankyně Klára Dobrevová a komunální politik Péter Márki-Zay. O vyzyvateli Viktora Orbána by mělo být jasno nejpozději v pondělí.

Nevládní strany v Maďarsku vytvořily společný blok ve snaze porazit Fidesz dlouholetého premiéra Viktora Orbána. Prostřednictvím opozičních primárek, jejichž první kolo právě skončilo, vybírají kandidáty i lídra, který bude o post předsedy vlády usilovat. Samotné volby proběhnou na jaře.

Palestinec Sirhan Sirhan, který si odpykává doživotní trest za vraždu kandidáta na amerického prezidenta z roku 1968 Roberta F. Kennedyho, by mohl brzy opustit vězení. Kalifornský výbor schvalující podmínečné propuštění mu totiž prominul zbytek trestu, oznámila v pátek vězeňská správa. Rozhodnutí však musí během 120 dní potvrdit právní tým výboru.

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Rozhodnutí Demokratické strany zrušit červnové prezidentské primárky v americkém státě New York je protiústavní, neboť brání uchazečům získat delegátské zastoupení pro letní nominační sjezd. Podle agentury AP tak rozhodl federální soud, na který se obrátili vermontský senátor Bernie Sanders a newyorský podnikatel Andrew Yang. Oba sice prezidentskou kampaň zastavili, delegáty na sjezd ale nadále sbírají.

Demokraté amerického státu Wyoming podle očekávání výrazně podpořili bývalého viceprezidenta Joea Bidena jako kandidáta pro nadcházející volby prezidenta Spojených států. Oznámila to wyomingská organizace Demokratické strany. Drtivá většina hlasů byla straně doručena ještě předtím, než z boje odstoupil Bernie Sanders.

Bývalý viceprezident Joe Biden má na kontě další vítězství v amerických demokratických primárkách, tentokrát na Aljašce. Jde už ale o symbolický zápis, protože jeho stranický rival Bernie Sanders již boj o kandidaturu na prezidenta USA vzdal - na kandidátce však kvůli posílení vlivu u Demokratů zůstal. Biden tak vyhrál nakonec těsně, když získal 55 procent hlasů. K urnám přišlo hlasovat jen necelých 20 tisíc lidí.

V americkém státu Wisconsin se konají primárky, a to i přes přísná ochranná opatření, která vyhlásil tamní guvernér Tony Evers kvůli pandemii způsobené koronavirem. Konání voleb bylo předmětem několika soudních sporů mezi místními demokraty a republikány. Ačkoliv chtěl demokrat Evers volby odložit, tamní konzervativně laděný nejvyšší soud v noci rozhodl, že tak učinil neoprávněně, informovala agentura AP. Volby sice skončí v úterý ve 20:00 místního času (ve středu 03:00 SELČ), výsledky ale budou oznámeny až 13. dubna.

Senátor Bernie Sanders zvítězil v souboji o zisk demokratické nominace na amerického prezidenta u demokratů žijících v zahraničí. Podle serveru CNN získal téměř 58 procent hlasů, a zajistil si tak dalších devět delegátů na letní nominační sjezd. Kvůli epidemii spojené s koronavirem však některé státy odkládají hlasování. Jako poslední takový krok oznámil nejmenší americký stát Rhode Island.