Spisovatelka Williamsonová vstoupila do boje o Bílý dům. Moc šancí se jí nedává

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

„Od dnešního dne jsem kandidátkou na úřad prezidenta Spojených států,“ uvedla Williamsonová při zahájení kampaně v hlavním městě Washingtonu.

Sedmdesátiletá spisovatelka, lektorka a aktivistka je autorkou řady knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila též neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty.

Williamsonová: Je čas se posunout dál

Podle AP však tato někdejší „spirituální poradkyně“ proslulé moderátorky Oprah Winfreyové bude v primárkách zřejmě představovat pouze symbolickou opozici vůči Bidenovi, jelikož za prezidentem stojí „demokratický establishment“, tedy i demokraté z levého spektra, kteří pro něj mohli být potenciálními konkurenty.

Williamsonová se neúspěšně o demokratickou nominaci ucházela při posledních prezidentských volbách, její kampaň ale podle AP charakterizovaly spíše „svérázné výzvy k duchovnímu uzdravení“ než skutečná podpora voličů.

„Můžete ocenit, co prezident udělal, když porazil republikány v roce 2020, a přesto cítit, že je čas se posunout dál,“ uvedla v nedávném rozhovoru v pořadu Good Morning New Hampshire.

Biden je nejstarším americkým prezidentem

Osmdesátiletý Biden je nejstarším prezidentem v historii USA a na konci druhého funkčního období by mu bylo 86 let. Většina obyvatel Spojených států –⁠ a dokonce i většina demokratů –⁠ říká, že si nepřeje, aby znovu kandidoval, vyplývá z nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC.

Očekává se, že Biden v příštích týdnech oznámí, že chce v příštích volbách obhajovat mandát. První dáma Jill Bidenová nedávno agentuře AP řekla, že prezidentovi nezbývá „skoro nic“ jiného než vybrat čas a místo, kde svou kandidaturu oznámí.

Bidenovi političtí poradci tvrdí, že se demokratických primárek neobávají. Biden chce podle nich v příštích volbách opět porazit někdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň míní, že kampaň v roce 2024 proti jinému republikánovi, například floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, by vypadala podobně, protože vrcholní republikáni zůstávají propagátory Trumpova hnutí Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled