Spisovatelka Williamsonová vstoupila do boje o Bílý dům. Moc šancí se jí nedává

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

„Od dnešního dne jsem kandidátkou na úřad prezidenta Spojených států,“ uvedla Williamsonová při zahájení kampaně v hlavním městě Washingtonu.

Sedmdesátiletá spisovatelka, lektorka a aktivistka je autorkou řady knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila též neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty.

Williamsonová: Je čas se posunout dál

Podle AP však tato někdejší „spirituální poradkyně“ proslulé moderátorky Oprah Winfreyové bude v primárkách zřejmě představovat pouze symbolickou opozici vůči Bidenovi, jelikož za prezidentem stojí „demokratický establishment“, tedy i demokraté z levého spektra, kteří pro něj mohli být potenciálními konkurenty.

Williamsonová se neúspěšně o demokratickou nominaci ucházela při posledních prezidentských volbách, její kampaň ale podle AP charakterizovaly spíše „svérázné výzvy k duchovnímu uzdravení“ než skutečná podpora voličů.

„Můžete ocenit, co prezident udělal, když porazil republikány v roce 2020, a přesto cítit, že je čas se posunout dál,“ uvedla v nedávném rozhovoru v pořadu Good Morning New Hampshire.

Biden je nejstarším americkým prezidentem

Osmdesátiletý Biden je nejstarším prezidentem v historii USA a na konci druhého funkčního období by mu bylo 86 let. Většina obyvatel Spojených států –⁠ a dokonce i většina demokratů –⁠ říká, že si nepřeje, aby znovu kandidoval, vyplývá z nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC.

Očekává se, že Biden v příštích týdnech oznámí, že chce v příštích volbách obhajovat mandát. První dáma Jill Bidenová nedávno agentuře AP řekla, že prezidentovi nezbývá „skoro nic“ jiného než vybrat čas a místo, kde svou kandidaturu oznámí.

Bidenovi političtí poradci tvrdí, že se demokratických primárek neobávají. Biden chce podle nich v příštích volbách opět porazit někdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň míní, že kampaň v roce 2024 proti jinému republikánovi, například floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, by vypadala podobně, protože vrcholní republikáni zůstávají propagátory Trumpova hnutí Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles se střetla policie s protestujícími proti raziím imigračního úřadu

Série razií americké imigrační a celní správy v centru Los Angeles v pátek vyvolala prudký odpor protestujících a místních činitelů, kteří označili opatření za krutá a zbytečná, píše server Los Angeles Times. Někteří protestující v jednu chvíli házeli na bezpečnostní složky kusy betonu, pořádkové síly proti nim zasáhly slzným plynem a pepřovým sprejem, popsala situaci agentura Reuters.
před 16 mminutami

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé, dalších 22 osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti.
06:51Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pomsta není cesta vpřed, míní matka zabitého izraelského mladíka s českým původem

„Všichni jsme lidské bytosti, a to na obou stranách,“ říká Keren Harelová, matka izraelského mladíka s českými kořeny Orana Elfasiho, kterého palestinští teroristé zabili během útoku 7. října 2023. „Na obou stranách matky oplakávají své děti,“ podotkla. Přestože má pochopení pro ty, kteří chtějí pomstu, tak to podle ní není cesta vpřed. A dodává, že to, co by jí pomohlo se zotavit, je konec bojů. „V Gaze jsou každý den zabíjeni lidé, stejně tak na Západním břehu Jordánu. Kolem nás je válka, a proto je těžké truchlit, když všude kolem vás někoho zabíjí,“ uzavřela.
před 41 mminutami

Čína podle Trumpa souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin

Čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států, řekl v pátek americký prezident Donald Trump. Uvedl také, že se ještě nerozhodl, zda zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Dále dodal, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi.
před 2 hhodinami

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 2 hhodinami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 10 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 11 hhodinami
Načítání...