Spisovatelka Williamsonová vstoupila do boje o Bílý dům. Moc šancí se jí nedává

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

„Od dnešního dne jsem kandidátkou na úřad prezidenta Spojených států,“ uvedla Williamsonová při zahájení kampaně v hlavním městě Washingtonu.

Sedmdesátiletá spisovatelka, lektorka a aktivistka je autorkou řady knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila též neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty.

Williamsonová: Je čas se posunout dál

Podle AP však tato někdejší „spirituální poradkyně“ proslulé moderátorky Oprah Winfreyové bude v primárkách zřejmě představovat pouze symbolickou opozici vůči Bidenovi, jelikož za prezidentem stojí „demokratický establishment“, tedy i demokraté z levého spektra, kteří pro něj mohli být potenciálními konkurenty.

Williamsonová se neúspěšně o demokratickou nominaci ucházela při posledních prezidentských volbách, její kampaň ale podle AP charakterizovaly spíše „svérázné výzvy k duchovnímu uzdravení“ než skutečná podpora voličů.

„Můžete ocenit, co prezident udělal, když porazil republikány v roce 2020, a přesto cítit, že je čas se posunout dál,“ uvedla v nedávném rozhovoru v pořadu Good Morning New Hampshire.

Biden je nejstarším americkým prezidentem

Osmdesátiletý Biden je nejstarším prezidentem v historii USA a na konci druhého funkčního období by mu bylo 86 let. Většina obyvatel Spojených států –⁠ a dokonce i většina demokratů –⁠ říká, že si nepřeje, aby znovu kandidoval, vyplývá z nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC.

Očekává se, že Biden v příštích týdnech oznámí, že chce v příštích volbách obhajovat mandát. První dáma Jill Bidenová nedávno agentuře AP řekla, že prezidentovi nezbývá „skoro nic“ jiného než vybrat čas a místo, kde svou kandidaturu oznámí.

Bidenovi političtí poradci tvrdí, že se demokratických primárek neobávají. Biden chce podle nich v příštích volbách opět porazit někdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň míní, že kampaň v roce 2024 proti jinému republikánovi, například floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, by vypadala podobně, protože vrcholní republikáni zůstávají propagátory Trumpova hnutí Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 31 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 59 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...