Spisovatelka Williamsonová vstoupila do boje o Bílý dům. Moc šancí se jí nedává

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

„Od dnešního dne jsem kandidátkou na úřad prezidenta Spojených států,“ uvedla Williamsonová při zahájení kampaně v hlavním městě Washingtonu.

Sedmdesátiletá spisovatelka, lektorka a aktivistka je autorkou řady knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila též neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty.

Williamsonová: Je čas se posunout dál

Podle AP však tato někdejší „spirituální poradkyně“ proslulé moderátorky Oprah Winfreyové bude v primárkách zřejmě představovat pouze symbolickou opozici vůči Bidenovi, jelikož za prezidentem stojí „demokratický establishment“, tedy i demokraté z levého spektra, kteří pro něj mohli být potenciálními konkurenty.

Williamsonová se neúspěšně o demokratickou nominaci ucházela při posledních prezidentských volbách, její kampaň ale podle AP charakterizovaly spíše „svérázné výzvy k duchovnímu uzdravení“ než skutečná podpora voličů.

„Můžete ocenit, co prezident udělal, když porazil republikány v roce 2020, a přesto cítit, že je čas se posunout dál,“ uvedla v nedávném rozhovoru v pořadu Good Morning New Hampshire.

Biden je nejstarším americkým prezidentem

Osmdesátiletý Biden je nejstarším prezidentem v historii USA a na konci druhého funkčního období by mu bylo 86 let. Většina obyvatel Spojených států –⁠ a dokonce i většina demokratů –⁠ říká, že si nepřeje, aby znovu kandidoval, vyplývá z nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC.

Očekává se, že Biden v příštích týdnech oznámí, že chce v příštích volbách obhajovat mandát. První dáma Jill Bidenová nedávno agentuře AP řekla, že prezidentovi nezbývá „skoro nic“ jiného než vybrat čas a místo, kde svou kandidaturu oznámí.

Bidenovi političtí poradci tvrdí, že se demokratických primárek neobávají. Biden chce podle nich v příštích volbách opět porazit někdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň míní, že kampaň v roce 2024 proti jinému republikánovi, například floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, by vypadala podobně, protože vrcholní republikáni zůstávají propagátory Trumpova hnutí Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 4 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...