Spisovatelka Williamsonová vstoupila do boje o Bílý dům. Moc šancí se jí nedává

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

„Od dnešního dne jsem kandidátkou na úřad prezidenta Spojených států,“ uvedla Williamsonová při zahájení kampaně v hlavním městě Washingtonu.

Sedmdesátiletá spisovatelka, lektorka a aktivistka je autorkou řady knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila též neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty.

Williamsonová: Je čas se posunout dál

Podle AP však tato někdejší „spirituální poradkyně“ proslulé moderátorky Oprah Winfreyové bude v primárkách zřejmě představovat pouze symbolickou opozici vůči Bidenovi, jelikož za prezidentem stojí „demokratický establishment“, tedy i demokraté z levého spektra, kteří pro něj mohli být potenciálními konkurenty.

Williamsonová se neúspěšně o demokratickou nominaci ucházela při posledních prezidentských volbách, její kampaň ale podle AP charakterizovaly spíše „svérázné výzvy k duchovnímu uzdravení“ než skutečná podpora voličů.

„Můžete ocenit, co prezident udělal, když porazil republikány v roce 2020, a přesto cítit, že je čas se posunout dál,“ uvedla v nedávném rozhovoru v pořadu Good Morning New Hampshire.

Biden je nejstarším americkým prezidentem

Osmdesátiletý Biden je nejstarším prezidentem v historii USA a na konci druhého funkčního období by mu bylo 86 let. Většina obyvatel Spojených států –⁠ a dokonce i většina demokratů –⁠ říká, že si nepřeje, aby znovu kandidoval, vyplývá z nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC.

Očekává se, že Biden v příštích týdnech oznámí, že chce v příštích volbách obhajovat mandát. První dáma Jill Bidenová nedávno agentuře AP řekla, že prezidentovi nezbývá „skoro nic“ jiného než vybrat čas a místo, kde svou kandidaturu oznámí.

Bidenovi političtí poradci tvrdí, že se demokratických primárek neobávají. Biden chce podle nich v příštích volbách opět porazit někdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň míní, že kampaň v roce 2024 proti jinému republikánovi, například floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, by vypadala podobně, protože vrcholní republikáni zůstávají propagátory Trumpova hnutí Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...