Pohraniční stráž strana 2 z 2

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámil Kyjev. Podle něj také jednotka domobrany v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem. U Charkova obránci před několika dny přešli do protiútoku a osvobodili řadu obcí. Rusové podle ukrajinského generálního štábu soustředí své útoky v Doněcké oblasti. Britské ministerstvo obrany upozorňuje, že Bělorusko přesouvá ke své jižní hranici speciální jednotky.

Miny patří už po téměř dvě století k nejpoužívanějším a současně nejúčinnějším zbraním. Masově se nyní využívají i v konfliktu na Ukrajině, jak proti vojákům, tak i proti civilním cílům. Rusko nasadilo i ty nejmodernější typy, které má k dispozici.

V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom informovala stanice CNN.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Válka má své oběti, ale také své hrdiny. Rusové po vylodění obléhají přístavy Oděsa a Mariupol. Velký ohlas však vyvolal způsob, jakým třináct ukrajinských vojáků odmítlo vydat malý ostrov v Černém moři. Čelili zdrcující převaze, ale odmítli složit zbraně. Všichni při následném útoku ruských sil zahynuli.

Polští pohraničníci v pátek večer zadrželi 28 migrantů, kteří pronikli přes hranici s Běloruskem. Podle mluvčí pohraniční stráže Anny Michalské členové běloruských bezpečnostních složek polské pohraničníky oslňovali a házeli po nich kameny. Zadržené migranty Poláci dovedli zpátky na pohraniční linii.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Nedaleko polsko-běloruské hranice v noci na pátek zemřel zřejmě na infarkt migrant. Informovala o tom polská pohraniční stráž na svém twitterovém účtu. Mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska, jde v posledních několika dnech už o páté úmrtí. Evropská komise požádala Polsko, aby umožnilo přístup pracovníkům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) k polsko-běloruské hranici. Situaci, ve které se migranti nacházejí, kritizuje OSN.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Chebské zastupitelstvo odmítlo žádost o odkoupení sochy nazvané Na stráži míru, která zobrazuje pohraničníka se samopalem a psa. Zájem o ni měl bývalý člen pohraniční stráže, který ji chtěl využít jako svůj vlastní pomník. Podle chebských zastupitelů ale bude lépe, když zůstane v lapidáriu ve františkánské zahradě spolu s dalšími sochami oslavujícími osobnosti a instituce minulého režimu.

Stovky obětí si vyžádala čtyřicetiletá komunistická éra na československých hranicích. Umírali i pohraničníci, někteří z nich spáchali sebevraždu. Mezi strážci hranice, kteří byli režimem považováni za elitu, se našli tací, jež odmítli režimu sloužit a rozhodli se uprchnout na Západ. Jejich příběhy natáčel pro pořad Reportéři ČT Karel Vrána.

I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.

Mexická Tijuana uzavřela většinu zařízení, kde před třemi měsíci ubytovala až deset tisíc lidí ze Střední Ameriky. Už nejsou potřeba. Naprostá většina z těch, kteří přišli se třemi velkými karavanami s cílem dostat se do Spojených států, už město opustila. Část z nich získala azyl a žije v USA, jiní byli deportováni do země původu. V Tijuaně natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.