Pohraniční stráž strana 2 z 2

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Válka má své oběti, ale také své hrdiny. Rusové po vylodění obléhají přístavy Oděsa a Mariupol. Velký ohlas však vyvolal způsob, jakým třináct ukrajinských vojáků odmítlo vydat malý ostrov v Černém moři. Čelili zdrcující převaze, ale odmítli složit zbraně. Všichni při následném útoku ruských sil zahynuli.

Polští pohraničníci v pátek večer zadrželi 28 migrantů, kteří pronikli přes hranici s Běloruskem. Podle mluvčí pohraniční stráže Anny Michalské členové běloruských bezpečnostních složek polské pohraničníky oslňovali a házeli po nich kameny. Zadržené migranty Poláci dovedli zpátky na pohraniční linii.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Nedaleko polsko-běloruské hranice v noci na pátek zemřel zřejmě na infarkt migrant. Informovala o tom polská pohraniční stráž na svém twitterovém účtu. Mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska, jde v posledních několika dnech už o páté úmrtí. Evropská komise požádala Polsko, aby umožnilo přístup pracovníkům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) k polsko-běloruské hranici. Situaci, ve které se migranti nacházejí, kritizuje OSN.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Chebské zastupitelstvo odmítlo žádost o odkoupení sochy nazvané Na stráži míru, která zobrazuje pohraničníka se samopalem a psa. Zájem o ni měl bývalý člen pohraniční stráže, který ji chtěl využít jako svůj vlastní pomník. Podle chebských zastupitelů ale bude lépe, když zůstane v lapidáriu ve františkánské zahradě spolu s dalšími sochami oslavujícími osobnosti a instituce minulého režimu.

Stovky obětí si vyžádala čtyřicetiletá komunistická éra na československých hranicích. Umírali i pohraničníci, někteří z nich spáchali sebevraždu. Mezi strážci hranice, kteří byli režimem považováni za elitu, se našli tací, jež odmítli režimu sloužit a rozhodli se uprchnout na Západ. Jejich příběhy natáčel pro pořad Reportéři ČT Karel Vrána.

I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.

Mexická Tijuana uzavřela většinu zařízení, kde před třemi měsíci ubytovala až deset tisíc lidí ze Střední Ameriky. Už nejsou potřeba. Naprostá většina z těch, kteří přišli se třemi velkými karavanami s cílem dostat se do Spojených států, už město opustila. Část z nich získala azyl a žije v USA, jiní byli deportováni do země původu. V Tijuaně natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.