Platba strana 2 z 3

V Česku zesílila debata o platbách kartami. Řadě zákazníků se nelíbí, když obchodník či provozovna přijímá jen hotovost. Důvody, proč někde karty nepřijímají, jsou různé – od poplatků až po potřebu peněz pro dodavatele i zaměstnance. Data ale ukazují, že počet terminálů dál roste.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Krajský soud v Brně v úterý zrušil dvě pokuty ve výši 10,7 milionu a dvacet milionů korun, které autorským svazům OSA a Intergram vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zneužití dominantního postavení. Potvrdil to mluvčí úřadu Martin Švanda.

Senát na své středeční schůzi zamítl iniciativu skupiny senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09 k ústavnímu zakotvení práva na platbu v hotovosti. Mělo by se prý vyřešit v běžném zákoně. Zamítnutí komora přijala o jeden hlas. Zákonodárci v průběhu jednacího dne také jednoznačně odmítli navrhovanou automobilovou emisní normu Euro 7. Ztotožnili se tak s názorem ministerstva dopravy, které její současnou podobu označilo za nepřijatelnou.

Česká republika loni neuhradila splátku za radary MADR z Izraele, zjistili Reportéři ČT. Podle smlouvy měla zaplatit zálohu ve výši 2,53 miliardy korun, kterou si ale ministerstvo obrany nechalo. S dodávkami radarů jsou potíže, přicházejí s čím dál větším zpožděním. Tím také ministerstvo svůj krok zdůvodnilo.

Česko nejspíše bude moci využít zhruba 22 miliard korun (928 milionů eur) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Schválila to Evropská komise, podle které stát splnil všechny podmínky pro získání první řádné platby za sedm miliard. Definitivně ještě musí postoj komisařů formálně potvrdit zástupci členských států. První peníze z fondu obnovy získalo Česko už předloni. V rámci předfinancování přišlo 915 milionů eur.

Ostravská huť Liberty musí svému majiteli vrátit přes tři miliardy korun. Tuto částku dostala firma jako podporu v době pandemie covidu-19, peníze však nevyužila. Podle ústní dohody mělo jít o nevratnou půjčku, nyní však chce mateřská společnost peníze zpět. Vyplývá to z účetní uzávěrky za období do konce března 2021, firma se tak z účetního zisku dostala do ztráty. Podle vedení huti to ale nebude mít vliv na chod podniku ani na zaměstnanost.

Přepravní společnosti upozorňují na podvodné zprávy, které vypadají jako výzva k zaplacení a vyzvednutí zásilky. Před Vánocemi jich přibylo. Doručovatelé i bezpečnostní experti vyzývají k obezřetnosti.

Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování, informovala společnost ČEZ. Na zastropované ceny od ledna zdraží také ostatní dodavatelé, také ti začali nyní rozesílat nové zálohy klientům.

Česká pošta od října zpoplatní službu SIPO i pro bezhotovostní platby formou inkasa z bankovního účtu. Pokud zákazník vyžadoval potvrzení pouze e-mailem, byla služba dosud zdarma. Nově za ni bude podnik vybírat pět korun. Důvodem jsou rostoucí náklady, uvedla Pošta v oznámení zákazníkům.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

V září začne takzvané milostivé léto. Na tři měsíce nabídne lidem, kteří mají exekuce na dluhy u veřejných institucí, šanci oddlužit se. Zjistit by si měli výši původního dluhu, který zbývá srovnat. Případně by se měli objednat do odborné poradny. Seznámit by se měli také s přesným postupem. Vyzvali k tomu ve středu pracovníci Charity ČR, která pro zájemce připravila webové stránky s informacemi. Pomoc nabízejí i další organizace. Ministerstvo financí navíc ve středu navrhlo třetí opakování akce na příští rok, v ní by šlo dosáhnout odpuštění dluhu za nedoplatky daní.

Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších třicet miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Podle vyhlášky ale může dodavatel energií využít příspěvek například na pokrytí dluhu za energie. Konkrétní výše příspěvku u jednotlivých distribučních sazeb zatím není známa.

„To, co se reálně stalo, byla vysoká míra opatrnosti, která nebyla namístě,“ prohlásil zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti se zastavením dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba do Evropy. Podle něj jsou nyní banky i pojišťovny se vším, co se týká Ruska, příliš opatrné. Dodal nicméně, že jak Rusku, tak Ukrajině se situace do jisté míry hodila.

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Senátoři podpořili úsporný tarif na energie pro domácnosti. Kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Horní komora také schválila snížení plateb za státní pojištěnce, po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 se budou valorizovat automaticky. Protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) projedná Senát ve středu 10. srpna.

Posílat platby by brzy mohlo být možné pouze se znalostí telefonního čísla. Novinku připravuje Česká bankovní asociace (ČBA) společně s centrální bankou. Podobný systém funguje ve Spojených státech, v Lotyšsku nebo na Slovensku. Takzvaná platba na kontakt má transakce zjednodušit.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím.

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Podle České bankovní asociace bude od příštího roku možné posílat peníze bez znalosti čísla účtu příjemce, postačí telefonní číslo. Asociace, která službu připravuje společně s Českou národní bankou, ji nazývá platbou na kontakt, slibuje si od ní, že zjednoduší posílání peněz mezi lidmi. V budoucnu by chtěla umožnit převádět peníze i jen se znalostí e-mailové adresy.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.