Paříž strana 3 z 5

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastnil i prezident Emmanuel Macron.

Po sto letech se lidé zase můžou koupat v Seině přímo v Paříži. V centru francouzské metropole jsou v provozu tři plovárny, každá pro stovky lidí. Radnice začala řeku čistit před olympijskými hrami, aby v ní závodili plavci. Náklady vyčíslila v přepočtu na necelých čtyřicet miliard korun. Polemiku budí nařízení, že každý, kdo se chce ponořit do chladných vod řeky, musí prokázat plavecké schopnosti a absolvovat krátký test. Kvalitu vody hodlají úřady zkoumat každý den. V případě výskytu bakterií nad povolené normy plovárny uzavřou.

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

Během oslav vítězství Paris St. Germain v Lize mistrů zemřeli ve Francii dva lidé, píše agentura AFP, podle níž byl v noci ve městě Dax na jihozápadě země ubodán sedmnáctiletý mladík. V Grenoblu na jihovýchodě Francie zase v sobotu večer najelo auto do davu slavícího vítězství, nešlo ale o úmysl. Policie podle předběžné bilance zadržela 559 lidí, zranění utrpělo 192 osob.

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.

Vyslání vojáků na Ukrajinu po případném uzavření mírové dohody je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stále v plánu. Pokud by se tak stalo, měli by zajišťovat moře, vzduch i zemi, uvedl po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata o vyslání vojáků je stále předčasná. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, dodal. I ostatní státníci se shodli, že se sankce nyní rušit nebudou.

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Vysoce postavení představitelé USA a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski mezitím oznámil, že francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Podle AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.

Umělá inteligence (AI) může způsobit revoluci, pokud se bude využívat zodpovědně. Může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, vzdělání či v energetice, řekl prezident Petr Pavel na summitu o AI, který hostí Francie. Události se účastní lídři dalších států, při své první zahraniční cestě na něj zavítal americký viceprezident JD Vance.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Louvre, bývalé sídlo francouzských králů s více než šest století dlouhou historií a v současnosti největší muzeum světa, je v dezolátním stavu. Zdi jsou oprýskané a poškozené únikem vody, parkety prošlapané. Muzeum, které má 400 místností, je koncipováno tak, aby mohlo pojmout čtyři miliony návštěvníků ročně, zavítá jich sem ale více než dvojnásobek. Vstup k expozicím usnadní nový, druhý vchod. Mona Lisa se kvůli tlačenicím přesune do samostatného sálu. Zvýší se však i vstupné, a to zejména pro návštěvníky ze zemí mimo EU. Práce by měly skončit v roce 2031.