Paříž strana 2 z 5

O letní olympiádu v Paříži je obrovský zájem, za jediný den se vyprodalo téměř všech čtyři sta tisíc vstupenek, které organizátoři dali do prodeje. Sportovní fanoušky neodradilo ani nečekané zdvojnásobení ceny jízdného během olympijských her ve francouzské metropoli.

Návrh kodaňského studia na podobu hlavního nádraží byl nejlepší možný, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že park byl zbaven nepřehledných prostor a otevírá velké možnosti.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

Útoky na francouzské radnice jsou jedním z hlavních témat začínajícího kongresu starostů v Paříži. Jen letos bylo citelně poškozeno několik stovek budov, některé radnice dokonce při nedávných nepokojích vyhořely. Roste i počet hrozeb adresovaných samotným komunálním politikům a jejich rodinným příslušníkům.

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Francie si v pondělí připomněla nejkrvavější atentát svých dějin. Před osmi lety zaútočilo teroristické komando takzvaného Islámského státu na několika místech v Paříži. Při hromadné střelbě a výbuších zahynulo 130 nevinných obětí. Policie zlikvidovala sedm teroristů. Jediného útočníka, který přežil, a jeho devatenáct kompliců soud vloni odsoudil v procesu století.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Francouzští vyšetřovatelé prověřují možnost, že za desítkami kreseb Davidovy hvězdy v Paříži stojí Rusko. Minulý týden byl v souvislosti se symbolem, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, zatčen moldavský pár. Podle rozhlasové stanice France Info oba zadržení vyšetřovatelům řekli, že to udělali na žádost jednoho Rusa výměnou za peníze.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Pobyt stranou od rušné Paříže, ve vesnici Auvers-sur-Oise, byl dalším pokusem, jak by Vincent van Gogh mohl najít klid. Dalším marným pokusem. Klid totiž tehdy ještě nedoceněný nizozemský malíř našel až na tamním hřbitově poté, co ho opětovné deprese v červenci 1890 pravděpodobně dovedly k sebevraždě. V horečnatých dvou měsících, které v Auvers-sur-Oise strávil, vytvořil ale přes sedmdesát obrazů. Více než polovina z nich je k vidění v pařížském Musée d'Orsay na výstavě zaměřené právě na poslední období v životě Vincenta van Gogha.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Ve Francii v sobotu vrcholí mistrovství světa v ragby. Pro zemi se jedná o „zatěžkávací zkoušku“ před letními olympijskými hrami, které se v příštím roce budou konat v Paříži. I kvůli napětí na Blízkém východě mistrovství provázela mimořádná bezpečnostní opatření.

Francie čelí výhružkám útoků na letištích, v kulturních institucích i ve školách. Ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti apeluje na přísné tresty pro všechny, kteří za anonymními hrozbami stojí. Z památek je jejich ústředním terčem bývalé sídlo francouzských králů ve Versailles.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat sedm tisíc vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem. Kvůli anonymní hrozbě bombou bylo v sobotu evakuováno pařížské muzeum Louvre, kvůli obdobné hrozbě evakuovali také návštěvníky a personál zámku a parku ve Versailles. Ministr vnitra Gérald Darmanin později oznámil, že šlo o falešný poplach.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Francouzská vláda řeší neobvyklý problém, kterým je nadměrný výskyt štěnic v Paříži. To poškozuje i pověst francouzské metropole ve světě. Úřady se snaží lidi uklidnit, že situace není tak dramatická, jak naznačují příspěvky na sociálních sítích, informoval zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francouzský velvyslanec ve středu ráno odletěl z Nigeru, potvrdil Elysejský palác. Vojenská junta velvyslanci nařídila zemi opustit téměř před měsícem, Francie to ale dlouho odmítala. Prezident Emmanuel Macron nakonec v neděli oznámil, že diplomat africkou zemi skutečně opustí.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Ve Francii slaví velký úspěch nový způsob prezentace děl světových umělců – velkoformátové digitální promítání. Autoři projektu představili koncept před pěti lety s obrazy Clauda Moneta. Následovaly ho další impresionisté a v současné době mohou návštěvníci Paříže obdivovat obrazy Marka Chagalla.