Národní muzeum strana 4 z 5

Národní muzeum shromáždilo dějiny dvacátého století na dvou tisících metrech čtverečních. První tak rozsáhlou a komplexní expozici věnovanou moderním dějinám otevírá pro veřejnost 23. července v Nové budově. Návštěvníky interaktivně provede jak zlomovými okamžiky, tak i všedním životem v letech 1914 až 2004. Tedy od začátku první světové války do vstupu Česka do Evropské unie.

Policie neodhalila viníka požáru, který loni zničil dřevěný pravoslavný kostel svatého Michala v pražské zahradě Kinských. Případ proto odložila. Pokud by se ale objevily nové informace, mohou policisté vyšetřování znovu otevřít.

Svědkem atentátu na Františka Ferdinanda d'Este zůstávají dodnes vyznamenání a řády, které měl připnuty na uniformě osudového 28. června 1914. Stále jsou umazány od arcivévodovy krve. Symbolicky na den přesně o sto sedm let později byla tato kolekce převezena do Národního muzea, kde uvede do expozice Dějiny dvacátého století.

Ceny v soutěži Památka roku 2020 získala oprava bašty u evangelického kostela v Čáslavi a rekonstrukce cihlového mostu u letohrádku Portz u Mikulova. Ceny v úterý v panteonu Národního muzea předávali zástupci pořádajícího Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

U příležitosti výročí popravy sedmadvaceti českých pánů prezentuje Národní muzeum v Praze poprvé prapor, který byl součástí bitvy na Bílé hoře. Tento originál mohou návštěvníci vidět v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620 – Cesta na Horu do konce září. Na hradě Pecka na Jičínsku zase bude nový zvon připomínat památku popraveného Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Staroměstská exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského povstání se uskutečnila 21. června 1621.

Národní muzeum prodlouží do konce září egyptologickou výstavu Sluneční králové, která měla skončit 6. června. Sdělila to mluvčí muzea Šárka Bukvajová. Na výstavu, o niž je velký zájem, je možné přijít jen se vstupenkou z on-line rezervačního systému na konkrétní den a čas. On-line prodej vstupenek na první měsíc, tedy do 6. července, začal v pondělí v 11:00 hodin. Další termíny bude muzeum přidávat v závislosti na aktuálně platných protiepidemických opatřeních.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Tým českého přírodovědce Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je vzácná událost, poslední rod byl popsaný před sedmi lety.

Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům Evropy a Asie. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Národní muzeum chystá pro návštěvníky přesný model jediného českého dinosaura. Ten vzniká na základě unikátního nálezu z roku 2003, kdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai.

Mineralogové z Moravského zemského muzea v Brně se podíleli na objevu a popisu nového minerálu. Dostal název dobšináit podle místa nálezu u Dobšiné v Košickém kraji na Slovensku. Informovala o tom mluvčí muzea Barbora Javorová.

Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení výstavy Sluneční králové. Autoři upozorňují, že je jedinečnou příležitostí zhlédnout pohromadě tolik významných exponátů vypovídajících o starém Egyptě. Zájemcům zůstane výstava zpřístupněna až do začátku června. Zatím je Národní muzeum, stejně jako další muzejní a galerijní instituce v zemi, kvůli epidemické situaci zavřené.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Čtvrtý stupeň protiepidemického systému, do něhož Česko úderem pátku vstoupilo, znamená mimo jiné uzavření galerií a muzeí. Vybrané výstavy s unikátními zahraničními výpůjčkami ale dostaly výjimku. To považují někteří jiní galeristé a ředitelé muzeí za nespravedlivé. Ozvala se například Alšova jihočeská galerie.

Národní muzeum v Praze otevřelo ve své historické budově filatelistickou výstavu soukromých sběratelů nazvanou Poklady světové filatelie. Návštěvníci na ní uvidí i vzácného červeného mauritia. Výstava potrvá do 3. ledna, pokud pořadatelé získají výjimku, díky níž se bude moci na výstavu chodit i po 17. prosinci, kdy se kvůli přechodu do vyššího stupně protiepidemického systému mají muzea veřejnosti opět zavřít.

Výstavy s unikátními zahraničními zápůjčkami bude možné navštívit i poté, co se v pátek z rozhodnutí vlády znovu uzavřou muzea a galerie. Na Facebooku o tom informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Stavba nového Technického muzea v Kopřivnici je už téměř hotová. V nové expozici budou příští rok vystaveny vozy, které se do stávajícího muzea Tatry nevešly. Nové zázemí v budově bývalé slévárny najde i legendární vlak Slovenská strela.

Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.

Za první týden darovali lidé přes půl milionu korun na obnovu pravoslavného chrámu svatého Michala na pražském Petříně. Sbírku vyhlásilo vedení hlavního města. Dřevěnou stavbu z druhé poloviny sedmnáctého století před čtrnácti dny zničil požár. Pro repliku vyhořelé památky budou mít odborníci k dispozici detailní 3D snímky. Zadarmo je nabídl americký fotograf Jeffrey Martin.

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Kampaň na podporu turismu v hlavním městě s názvem „V Praze jako doma“ přilákala v létě téměř šedesát tisíc návštěvníků. Tvořili je lidé převážně z tuzemska a sousedních států. Do projektu se zapojilo přes 400 ubytovacích zařízení a 80 turistických míst. Turisté mířili hlavně do pražské zoologické zahrady, na Pražský hrad nebo na Petřín. I přes podporu českých turistů ale zůstává v Praze okolo třiceti procent ubytovacích zařízení uzavřeno, problémy mají i průvodci.

Do nejstaršího období egyptské říše zavede návštěvníky nová výstava Národního muzea. Pod názvem Sluneční králové prezentuje mimo jiné i největší archeologické objevy českých egyptologů při výzkumu v egyptském Abúsíru. Prohlédnout si je možné téměř tři stovky vzácných předmětů starých téměř pět tisíc let. Muzeum upozorňuje, že podobný soubor nebyl dosud na světě vystaven a Sluneční králové nemají svým rozsahem mezi českými egyptologickými výstavami obdoby.

Archeologové objevili u Brandýsa nad Labem hrob keltského bojovníka s dochovanými zbraněmi – mečem, kopím a štítem. Nález pocházející ze čtvrtého století před naším letopočtem našli při průzkumu předcházejícímu výstavbě plánovaného obchvatu. Ostatky převezli do laboratoře, kde je budou zkoumat spolu s antropology.