Národní muzeum strana 5 z 5

Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.

Za první týden darovali lidé přes půl milionu korun na obnovu pravoslavného chrámu svatého Michala na pražském Petříně. Sbírku vyhlásilo vedení hlavního města. Dřevěnou stavbu z druhé poloviny sedmnáctého století před čtrnácti dny zničil požár. Pro repliku vyhořelé památky budou mít odborníci k dispozici detailní 3D snímky. Zadarmo je nabídl americký fotograf Jeffrey Martin.

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Kampaň na podporu turismu v hlavním městě s názvem „V Praze jako doma“ přilákala v létě téměř šedesát tisíc návštěvníků. Tvořili je lidé převážně z tuzemska a sousedních států. Do projektu se zapojilo přes 400 ubytovacích zařízení a 80 turistických míst. Turisté mířili hlavně do pražské zoologické zahrady, na Pražský hrad nebo na Petřín. I přes podporu českých turistů ale zůstává v Praze okolo třiceti procent ubytovacích zařízení uzavřeno, problémy mají i průvodci.

Do nejstaršího období egyptské říše zavede návštěvníky nová výstava Národního muzea. Pod názvem Sluneční králové prezentuje mimo jiné i největší archeologické objevy českých egyptologů při výzkumu v egyptském Abúsíru. Prohlédnout si je možné téměř tři stovky vzácných předmětů starých téměř pět tisíc let. Muzeum upozorňuje, že podobný soubor nebyl dosud na světě vystaven a Sluneční králové nemají svým rozsahem mezi českými egyptologickými výstavami obdoby.

Archeologové objevili u Brandýsa nad Labem hrob keltského bojovníka s dochovanými zbraněmi – mečem, kopím a štítem. Nález pocházející ze čtvrtého století před naším letopočtem našli při průzkumu předcházejícímu výstavbě plánovaného obchvatu. Ostatky převezli do laboratoře, kde je budou zkoumat spolu s antropology.

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Zarputilý husitský vojevůdce se stal během dějin symbolem boje za národní samostatnost, odvahy legionářů, prvorepublikových ideálů i komunistické revoluce. Socha Jana Žižky z Trocnova, která patří mezi největší pomníky svého druhu na světě, začala vznikat už ve třicátých letech, slavnostního odhalení se však dočkala až 14. července 1950 k výročí proslulé bitvy, která se na pražském Vítkově odehrála. Obrovský bronzový jezdec stojí nad Prahou už sedmdesát let.

Milan Rastislav Štefánik se zásadně podílel na vzniku Československa, jeho profese a zájmy ale sahaly od domorodců na Tahiti až ke hvězdám. Loni od Štefánikovy smrti uplynulo sto let, na letošní rok připadá připomínka 140. výročí jeho narození. Slovenské národní muzeum ve spolupráci s Národním muzeem v Praze proto připravily výstavu věnovanou této významné česko-slovenské osobnosti.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Ministerstvo dopravy, Správa železnic, České dráhy a Ředitelství silnic a dálnic by mohly sídlit v jednom komplexu. Uvažuje se o tom spolu s chystanou přeměnou smíchovského nádraží v Praze. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by současnou budovu resortu dopravy mohlo následně získat Národní muzeum.

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Archeologové objevili v milevském klášteře tajnou chodbu s rozšířenou místností na konci. Byla ukrytá v mohutné středověké zdi. Podle prvních indicií by to mohla být chodba s trezorem, v němž mohou být cennosti, jež před husity ukryl začátkem 15. století tehdejší opat. Chodba má rozměry 90 X 60 centimetrů. V průzkumu budou vědci pokračovat nejpozději za měsíc, až to umožní koronavirová omezení. Uvedl to vedoucí týmu, archeolog Jiří Šindelář.

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

U pražského Václavského náměstí skončí další směnárna, která nabízela zákazníkům nevýhodný kurz. Provozovna v podchodu u Národního muzea je ve výpovědní lhůtě nájmu prostor, které patří Technické správě komunikací (TSK). ČT to potvrdila mluvčí TSK i mluvčí uskupení Praha sobě Julie Kochová.

Letos na jaře by měly do Česka zamířit ze syrské Palmýry artefakty, které poškodili teroristé z organizace Islámský stát. Restaurátoři jim začnou vracet původní podobu, což dosud komplikovala bezpečnostní situace v Sýrii. Jak se přímo v ruinách antického města přesvědčil štáb České televize, zničené monumenty na opravy stále čekají.

V horní části Václavského náměstí plánuje pražský magistrát vybudovat tramvajovou trať a podzemní nádrž na dešťovou vodu. Ve spodní části chce vysázet nové stromy. Vyplývá to z dokumentů, které v pondělí schválili radní hlavního města. Praha plánuje rekonstruovat celé náměstí, v jeho spodní části by práce měly začít letos a opravy vyjdou na 327 milionů korun. Kdy začnou v horní části, zatím není jasné. Radní rozhodli také o tom, že město samo nakoupí přístřešky na zastávky MHD.

Za přísných bezpečnostních opatření přijel do Olomouce originál opukové keltské hlavy, jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Vlastivědnému muzeu ji zapůjčilo Národní muzeum ze svého depozitáře v Terezíně na Litoměřicku. Olomouc zažila něco podobného za poslední necelé tři měsíce už podruhé, na konci listopadu tam byla pod dohledem policistů přivezena Věstonická venuše.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Před 51 lety se na protest proti začínající normalizaci upálil Jan Palach. Tichou vzpomínkou a svíčkami si oběť dvacetiletého studenta připomněli lidé po celé zemi. V Praze na Václavském náměstí položili květiny premiéři skupiny V4 i běžní občané. Do roka poblíž místa Palachova činu vznikne památník, jehož myšlenka vznikla už před půl stoletím. Tajemství nese více než třicetimetrový pylon u budovy bývalého Federálního shromáždění.

Hlavní město zvolilo letos místo novoročního ohňostroje videomapping. Show nazvaná „My, Praha“ se promítala na historickou budovu Národního muzea. Desetiminutová projekce ukázala Prahu jako místo, které tvoří hlavně lidé. I proto jeden z obrazů malovaly děti z tamních základních škol.

Poslední hodiny roku 2019 patří na řadě míst v Česku přípravám oslav příchodu roku nového. Většina měst chystá novoroční ohňostroj. Některá od něj ale po stížnostech obyvatel a ochránců přírody upustila. To je případ Prahy, která oficiálně přivítá první den roku 2020 nikoli ohňostrojem, ale takzvaným videomappingem na budově Národního muzea.

S klasickými silvestrovskými ohňostroji počítá většina krajských měst, ovšem Praha, Brno, Pardubice, Liberec nebo Karlovy Vary výbušnou oslavu Nového roku nepřipravují. Volí třeba videomapping. Nejvíc za tradiční ohňostroj zaplatí v Ostravě – půl milionu korun. Pražské promítání na Národní muzeum vyjde na dva miliony. Řada měst přistupuje po stížnostech obyvatel k částečné regulaci pyrotechniky.