Národní muzeum strana 3 z 5

Na pietních místech na nádvoří Karolina i před Národním muzeem v Praze, která upomínají na oběť Jana Palacha, přibývalo během pondělí květin. Palach se v roce 1969 zapálil ve snaze povzbudit společnost v době počínající normalizace a sovětské okupace. Den památky Jana Palacha je významným dnem České republiky.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

V Národním muzeu zahajují výstavu o legendě české a slovenské pop music s názvem Miro Žbirka: Roky a dni. Představí zpěvákův život a tvorbu ne v suchých datech, ale v příbězích a pomocí oslavy hudebního nadšení, talentu a empatie.

První kolo prezidentské volby se v Česku odehraje přesně za půl roku. Už nyní ale ve společnosti vzbuzují emoce jména prvních ohlášených i možných kandidátů, kteří chtějí nahradit současnou hlavu státu Miloše Zemana. Podle bývalého kandidáta a spisovatele Michala Horáčka je současný způsob voleb demokratičtější než dřív. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je ale naopak přesvědčen, že zavedení přímé volby prezidenta byl populistický krok. Společně s historikem Michalem Stehlíkem a komentátorem Davidem Klimešem diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v jedenáctém století. A objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně a Národní muzeum.

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Národopisné muzeum, které je součástí Národního muzea, připravilo dlouhotrvající výstavu přibližující romskou tvorbu. Vychází především z výtvarných sbírek Muzea romské kultury. Výstavní projekt upozorňuje na zamýšlené Centrum Romů a Sintů v Praze.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Historické propojení Česka a Slovenska zdůraznila při návštěvě Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přijela při příležitosti 80. výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku hrdinů odboje připomněla mimo jiné na Žižkově, kde promluvila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Oba přirovnali odboj vůči nacismu k odporu Ukrajinců vůči ruské invazi.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Muzea, galerie a další kulturní instituce ve středu 18. května slaví po celém světě Mezinárodní den muzeí. Letošním tématem je „síla muzeí“. Je už tradicí, že v souvislosti s tímto svátkem nabízí řada z nich vstup do expozic zdarma. Česká muzea ale letos prosí návštěvníky, aby dobrovolným vstupným přispěli na záchranu památek ohrožených válkou na Ukrajině. Přispět mohou i ti, kteří se do expozic nevydají.

Národní muzeum vyslalo na Ukrajinu zásilky potřebné k tomu, aby mohly být ukrajinské památky zachovány i pro další generace. Obsahují bublinkové folie či nehořlavé textilie, ale také desky k zabednění oken a hasicí přístroje. Kamiony naložené obalovým i restaurátorským materiálem a dalším vybavením vyjely v úterý z Tuchoměřic na žádost válkou zasažené země a s pověřením od české vlády.

Výročí 80 let od operace Anthropoid a útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připomene v Národním muzeu výstava Nikdy se nevzdáme! Zahájena bude 27. května, tedy v den výročí útoku. Národní muzeum spustilo web www.1942.cz se seznamem dalších akcí, které se v souvislosti s operací Anthropoid budou po celém Česku konat.

V Keni stále rychleji ubývá dravých ptáků, kteří hrají v tamním ekosystému nenahraditelné role. Na rozdíl od lvů, nosorožců nebo slonů se na jejich záchranu dají jen těžko sehnat peníze.

Nový dokument České televize Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea je rozsáhlým vhledem do oprav historické budovy této významné kulturní instituce. Režisér Jan Střecha na snímku pracoval deset let. Během nich se díval pod ruce restaurátorům, kteří vraceli historickým prvkům někdejší lesk, a zároveň sledoval snahu přiblížit více než sto dvacet let starou stavbu potřebám muzejníků i návštěvníků jednadvacátého století. Dokument je dostupný v iVysílání.

Nový dokument České televize Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea je rozsáhlým vhledem do oprav historické budovy této významné kulturní instituce. Režisér Jan Střecha na snímku pracoval deset let. Během nich se díval pod ruce restaurátorům, kteří vraceli historickým prvkům někdejší lesk, a zároveň sledoval snahu přiblížit více než sto dvacet let starou stavbu potřebám muzejníků i návštěvníků jednadvacátého století. Dokument je dostupný v iVysílání.

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.