Náboženství strana 5 z 5

Během uplynulého týdne se v mnoha indických městech oslavoval svátek zvaný Hólí. Oslavy nezastavily ani restrikce kvůli šíření covidu-19. Tradiční svátek je oslavou jara a barev. Z náboženského hlediska jde o uctění památky Krále Prahlada, který je popisován jako svatý chlapec z Puranu. V různých částech země jsou oslavy rozdílné. Symbolika barev je ale všudypřítomná a patří k ní především rozhazování barevného prachu.

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.

Na kopci Corcovado v brazilském Riu de Janeiro zahájili technici rekonstrukci sochy Krista Spasitele. Památka zapsaná na seznamu UNESCO byla slavnostně otevřena před devadesáti lety. Až do roku 1994 byl Vykupitel nejvyšší sochou Ježíše na světě, 7. července 2007 byla zařazena do novodobého seznamu Sedmi divů světa. Nynější opravy jsou převážně z bezpečnostních důvodů. Devět dekád se na soše podepsalo a úřady nechtějí riskovat zdraví návštěvníků.

Květná neděle je tradičně významným svátkem všech křesťanů. V Českých Budějovicích si jej před třemi dekádami věřící připomněli s biskupem Miloslavem Vlkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Ženy ve středověké Anglii se během porodu uklidňovaly speciálními pásy. Pomůcky, na kterých byly vyobrazené různé náboženské symboly, měly pro nastávající matky sloužit jako ochrana. Konkrétním využítím těchto porodních pásů se zabývala nová analýza, kterou zveřejnil časopis Royal Society Open Science.

Manželství nebylo v historii pro všechny. Tradičně se obřad odehrával před Bohem, a tak sňatku mohlo zabránit třeba netolerované vyznání nebo úplná absence víry snoubenců. Překážku ale překonaly civilní obřady, v Praze byl ten první uzavřen pátého března 1871. Za uplynulých 150 let se svatby přesouvaly z kostelů na úřady a zase zpět, lidé do manželství vstupovali kvůli ekonomickým důvodům, které zmizely po sametové revoluci, kdy se počet sňatků zásadně snížil. A o tom, že manželství není pro každého, se znovu mluví i dnes v souvislosti s homosexuálními páry. Úpravou zákonů se zabývá hned několik poslaneckých návrhů.

Polský soud zprostil viny tři aktivistky, které byly obviněny ze znesvěcení a urážky náboženského cítění kvůli tomu, že vyrobily plakáty s motivem slavné Černé madony čenstochovské. Ta měla místo svatozáře kolem hlavy duhu, symbol komunity gayů, leseb, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT).

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Stovky Poláků v posledních měsících formálně opustily katolickou církev. Třeba v hlavním městě Varšavě se tak za loňský listopad rozhodlo víc lidí než za celý předešlý rok. Nárůst takzvaných apostází přišel po rozhodnutí Ústavního soudu, které zpřísnilo pravidla potratů. Církev změnu pravidel interrupcí přivítala.

Život obyvatel Ghany je absolutně ovlivňován náboženským vyznáním. V zemi existuje tak velké množství různých církví, že je pro mnohé obtížné si mezi nimi vybrat. Aby bylo rozhodování potenciálním věřícím ulehčeno, dovedli tam místní pastorové náboženský marketing téměř k dokonalosti – od billboardů po digitální aplikace. Ovšem některým nejsou cizí ani úplatky. Už si ale možná neuvědomují, že když víra zasahuje také do politiky, může přinášet i oběti.

12. ledna 1921 se narodil Felix Maria Davídek, tajně vysvěcený biskup a zakladatel takzvané podzemní církve v Československu. Jeho společenství Koinotés, které vzniklo v 60. letech, vytvořilo alternativu k oficiální, komunisty velmi ostře sledované církvi. Davídek mimo dohled režimu vysvětil celou generaci kněží, včetně žen a ženatých mužů, čímž se dostal do sporu s Vatikánem. Obdoby podzemních církví sahají do počátku křesťanství vůbec a přežívají dodnes, například v Číně.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle kvůli plánované stavbě kostela na sídlišti zřídil novou římskokatolickou farnost Nová Líšeň. Vyčlenil ji k 1. lednu 2021 z dosavadní farnosti u kostela svatého Jiljí v historické části Líšně. Nový chrám bude zasvěcen Duchu Svatému.

Vailankanni neboli „Lurdy Indie“ je desetitisícové město na pobřeží Bengálského zálivu. Legendy praví, že v místě došlo k několika mariánským zjevením. Když v roce 2004 zasáhla oblast tsunami, ušetřila uvnitř novogotické baziliky dva tisíce účastníků mše, i přesto, že smetla domy, hotely a celé blízké okolí katedrály. Česká fotografka a cestovatelka Kamila Berndorffová dokumentuje život v Indii dvacet let a ve Vailankanni strávila vánoční svátky. Dokumentaristka uvedla, že „v současnosti je Vailankanni nejvýznamnějším katolickým poutním místem v zemi. Ročně ho navštíví kolem 20 milionů věřících“.

Svíčky, světlo a záře symbolizují ve svátku zvaném Díválí vítězství dobra nad zlem. Samotné oslavy trvají pět dní a týkají se zejména hinduistů, sikhů a džinistů. Jedná se o důležitý svátek, který je možné připodobnit křesťanským Vánocům. Letos hlavní část oslav připadla na 14. listopadu. Tradičním prvkem je zapalování malých hliněných lampiček naplněných olejem. Svátek je důležitý i pro řadu finančních institucí, kterým během Díválí začíná finanční rok, což má v dalších dvanácti měsících přinést štěstí. Pohled na oslavy v Indii, Nepálu, Malajsii nebo v Anglii nabízí obrazová galerie.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Nejvýznamnějším symbolem svátku zvaného Sukot je stavění stanů. Mluví se o něm také jako o čase radosti a slaví se během října. Dle tradice věřící po celou dobu přebývají ve stanech, ve kterých jí i spí. Tímto si symbolicky připomínají vyvedení z Egypta a putování pouští. Jednotlivé stany se zdobí palmovou ratolestí, myrtou, plodem citrusovníku a vrbou arava. Obrazová galerie ukazuje, jak vypadal letošní Sukot v různých místech Jeruzaléma a New Yorku.

Kostel v Novém Veselí na Žďársku dostal o víkendu dva nové zvony. Větší z nich je pojmenovaný podle patrona kostela svatého Václava a váží 500 kilogramů. Ten menší s hmotností 200 kilogramů nese jméno svatého Jana Pavla II. Římskokatolická farnost nechala oba zvony odlít v polské Přemyšli. Na výrobu se složili dárci, kteří přispěli částkou přes jeden milion korun. Během mše v rámci svatováclavské pouti zvonům požehnal pomocný biskup Pavel Konzbul.

Požehnání v sobotu dopoledne dostane nový kostel v brněnské Lesné. Je první stavbou zasvěcenou blahoslavené Marii Restitutě, rodačce z Husovic. Vybudování netradičního chrámu trvalo necelých 30 měsíců, stálo přes 100 milionů korun. Na nové zázemí přispívali ve sbírkách sami věřící.

Mexické zdravotnictví je neblaze známé svou špatnou úrovní. Nízká odbornost zdravotníků a těžko dostupná péče vhání nemajetné Mexičany do pasti. Jednou z mála možností úlevy, která jim zůstává, je víra. Kult svaté Smrti, Santa Muerte, se v Mexiku začal rozšiřovat v polovině 20. století. „Naše paní Svatá Smrt“ má lidem přinášet ochranu, je spojovaná s léčitelstvím a bezpečnou cestou do světa zemřelých. Možná i proto v souvislosti s pandemií covidu-19 přilákal tento kult tisíce nových věřících. Odhauduje se, že v současnosti je na světě zhruba 12 milionů jeho příznivců.

Série textů o neštěstích se dosud pohybovala převážně ve vodách tradičních náboženství. Zabývala se interpretací katastrof jako božího hněvu, čarodějnictví, zlého osudu i známky blížícího se konce světa, nahlédla i pod pokličku náboženství axiální éry a jejich pojetí utrpení. V tomto díle, který je zároveň dílem posledním, se religionistka Zuzana Marie Kostićová věnuje tomu, jak chápe katastrofy a utrpení současná alternativní spiritualita.