Náboženství strana 4 z 5

V Rusku v posledních několika desetiletích ožila středověká myšlenka, že Moskva je jediným následníkem antického Říma. Vlivní myslitelé ji využívají jako argument pro imperiální politiku i napadení Ukrajiny.

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Na Slovensku, které je řazeno k tradičně katolickým zemím, dál ubývá věřících. Výrazně tam přibylo lidí bez náboženského vyznání, v loňském sčítání lidu se tak označila skoro čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.

V Aši končí po více než třiceti letech svou službu evangelický farář. V regionu se staral hned o tři objekty a bohoslužby vedl ve dvou jazycích. Jeho funkci ale nemá kdo nastálo převzít.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Umělecký kovář Petr Štáfl pracuje na křížové cestě, která bude rozmístěná v krajině u Přibyslavi. Poutníky povede do kopce ke čtyřmetrovému kovovému kříži, jenž byl u osady Uhry osazen loni a jehož autorem je také Štáfl. Podnětem ke vzniku dalšího díla bylo to, že o Velikonocích byly kvůli epidemii koronaviru zavřené kostely, kde většinou křížové cesty bývají.

Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.

Třicetiletí evangeličtí faráři Karel Müller a Jakub Malý před několika lety začali zprostředkovávat biblické texty na YouTube jako dvojice Pastoral Brothers. Současným, pro některé drzým pohledem, si získali několik tisíc sledujících, zdaleka ne jen věřících. Své vnímání Desatera, ale i třeba protínání víry a otázek vtahů a sexuality sepsali nyní i do Boží knihy.

Násilí proti muslimům v Indii roste a pohání i ho nové zákony, které cílí na segregaci náboženství. Ve většinově hinduistické zemi útočí extrémní nacionalisté třeba na muslimy, kteří mají za partnerku hinduistku. Terčem jsou ale i umělci nebo firmy. Miliardové zemi hrozí náboženský rozkol.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Talibanské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli talibanské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Taliban vrátilo v polovině srpna k moci.

Islamistické hnutí Taliban, které se v srpnu ujalo moci v Afghánistánu, poté co svrhlo Západem podporovanou vládu, zakázalo dívkám navštěvovat střední a vysoké školy a ženám placené zaměstnání. Afghánské úřady se pokusily ujistit obyvatele i zahraniční pozorovatele, že lidská práva budou v zemi zajištěna, jakmile budou vyjasněny podrobnosti o tom, jak to udělat v souladu s islámským právem. Většina veřejných vysokých škol nyní nefunguje vůbec nebo jen částečně. Po více než třech měsících vlády Talibanu se nic nevyjasnilo a skepse se i s ohledem na léta 1996 až 2001 prohlubuje. Ženy a dívky se obávají, že se do škol a do práce již nikdy nedostanou.

Pravoslavná církev je v Turecku pod trvalým tlakem tamních úřadů. V zemi se nachází řada chátrajících historických budov v majetku řecké menšiny, stát se ale zdráhá na opravy uvolnit finance. Nechává také zavřený seminář pro nové kněze, ti se tak do Turecka musí stěhovat ze zahraničí.

Korály, ozdoby a masky neodmyslitelně patří k festivalu Šikali Jatra, který se koná po dobu pěti dnů v nepálském Pátanu. Místní obyvatelé na sebe po dobu slavností oblékají kostýmy a šperky, které mají připomínat různé hinduistické bohy a bohyně. Jednou z nejvíce uctívaných entit je během oslav Kálí, spojovaná se smrtí a zánikem. Náboženský festival, který provází hudba a tanec, v jednom z největších měst v Nepálu trvá do 16. října.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Policie ve městě Cetinje ráno použila slzný plyn proti lidem, kteří v tomto tradičním centru černohorské státnosti přijeli protestovat proti slavnostnímu uvedení do úřadu nového metropolity srbské pravoslavné církve. Informuje o tom agentura AP. Srbský patriarcha Porfirije a nový metropolita Joanikije přiletěli do kláštera v Cetinji z hlavního města Podgorice vrtulníkem, po obřadu odtamtud vrtulníkem zase odletěli.

Podle taoistické tradice se o sedmém měsíci čínského lunárního kalendáře otevřou brány pekel a duchové se vydají na cestu do lidského světa, kde hledají potravu. Letošní festival duchů, jak jej v Asii nazývají, se uskutečnil o uplynulém víkendu. Během svátku, který vychází z bájí, již od 8. století našeho letopočtu věřící připravují duchům dary. Jednou z forem je, že lidé pálí buď peníze, nebo domy, auta či jiné předměty z papíru, které připomínají lidský svět. Ty se tímto symbolickým způsobem dostanou k duchům předků, kteří mají osoby na zemi chránit a přinášet jim štěstí.

Narali Purnima, známý také jako Kokosový den, je pro hinduisty na západním pobřeží Indie významným svátkem. Datum vychází z tradice hinduistické astrologie a letošní oslavy připadly na 22. srpna, tedy na den, kdy byl měsíc v úplňku. Ten symbolizuje právě kokos, který má ochránit rybáře od nečekaných nehod, které mohou nastat během plavby, a zároveň jim ukázat bezpečnou cestu zpět domů. Věřící během dne konzumují převážně pokrmy připravené z kokosu a přinášejí oběti bohu moře zvanému Lord Varuna.

Sedmdesát tisíc lidí z Evropy, Japonska a Severní Ameriky se zúčastnilo třídenního mezinárodního sjezdu Svědků Jehovových na Strahově. Po Budapešti se jednalo o druhý mezinárodní sjezd této církve konaný roku 1991 v Evropě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Svátek oběti v arabštině známý jako Eid al-Adha je jeden ze dvou nejvýznamnějších muslimských svátků. Jeho datum není pevně dáno a mění se každým rokem. Pro letošek to byl 20. červenec. Porážejí se obětní zvířata a jejich maso rozdává potřebným. V tento den rovněž vrcholila pouť do Mekky, kterou muslimové označují termínem Hadždž.  Pouť do Mekky se koná druhý rok s omezeným počtem věřících.

Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Nyní soudci konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.