Myanmar strana 2 z 5

Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij dostala tříletý trest vězení ve dvou případech údajné korupce. Nositelka Nobelovy ceny za mír byla zadržena po vojenském převratu v zemi loni v únoru. Od té doby ji vojenské tribunály uložily tresty v celkové délce šestadvacet let. Su Ťij obžalobu odmítla. Podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky, uvedla agentura AP.

Nejméně jedenáct dětí přišlo o život při leteckém útoku myanmarské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu země. Podle agentury AFP o tom informoval Dětský fond OSN – UNICEF. Vojenská junta, která v Myanmaru vládne od puče v roce 2021, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pátek odsouzena k třem letům vězení s nucenými pracemi. Soud v Myanmaru, kterému po převratu vládne vojenská junta, ji shledal vinnou z údajného volebního podvodu, informovala agentura AP. Jde již o několikátý trest vězení, k němuž byla politička odsouzena.

Před pěti lety rozpoutaly bezpečnostní složky v Myanmaru genocidu muslimských Rohingů. Stovky tisíc lidí musely zemi opustit, spousta z nich skončila v uprchlických táborech v Bangladéši. Tam se jim ale nedostává jídla, pitné vody ani zdravotní péče. Nemohou se ani začlenit do společnosti či posílat děti do bangladéšských škol. Tamní úřady uprchlíky nechtějí a občanství jim nechce dát ani vláda v Myanmaru.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pondělí odsouzena k dalším šesti rokům vězení. Soud v zemi, které vládne vojenská junta, ji shledal vinnou ve čtyřech případech korupce. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na obeznámený zdroj. Už dříve byla Su Ťij odsouzena k jedenáctiletému vězení a čelí rovněž dalším obviněním.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Soud v Myanmaru, kde po loňském převratu vládne vojenská junta, odsoudil k pětiletému vězení svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné údajné přečiny. Zástupci legitimně zvolené vlády i nezávislí experti považují proces za vykonstruovaný.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Rusko, Čína či Srbsko zásobují juntu zbraněmi a vojenskou technikou, dodaly jí mimo jiné stíhačky a obrněné vozy. Řekl to v úterý zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Tom Andrews. Radu bezpečnosti OSN vyzval, aby přijala rezoluci, jež zastaví dodávky techniky, kterou v Myanmaru junta používá proti civilistům, informovala agentura AFP.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Více než 220 nových živočišných a rostlinných druhů objevili vědci v širší oblasti Mekongu, která zahrnuje Thajsko, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a Laos. Je mezi nimi i opice s výraznými bílými kruhy kolem očí, čolek či desítky plazů, žab a ryb, informovala zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Myanmarská vojenská junta zavraždila na východě země nejméně 38 lidí z menšinového etnika Karenů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se na místě našlo několik desítek ohořelých mrtvol.

Desítky lidí se pohřešují po sesuvu půdy v jadeitovém dole na severu Myanmaru. Podle agentury AFP jde o nejméně sedmdesát osob, přičemž jeden člověk zemřel, agentura Reuters píše o osmdesáti lidech, které sesuv pravděpodobně smetl.

Budoucnost evropského i amerického průmyslu ohrožuje závislost na Číně v dodávkách vzácných zemin. Jde o skupinu sedmnácti minerálů používaných v moderních technologiích a 85 procent světových zásob produkuje právě Čína. Česká televize natáčela v jednom z jejích největších dolů na vzácné zeminy.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Soud v Myanmaru uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij trest vězení za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Vyměřil jí čtyřletý trest, který šéf vojenské vlády podle státní televize později snížil na dva roky. Čtyři roky vězení dostal i sesazený prezident Win Myin, rovněž jemu bude trest snížen o polovinu. Padly tak první rozsudky v procesu s nejvyššími představiteli vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Verdikt odsoudily USA, Evropská unie, OSN, Velká Británie či český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.