Myanmar strana 2 z 5

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Soud v Myanmaru, kde po loňském převratu vládne vojenská junta, odsoudil k pětiletému vězení svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné údajné přečiny. Zástupci legitimně zvolené vlády i nezávislí experti považují proces za vykonstruovaný.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Rusko, Čína či Srbsko zásobují juntu zbraněmi a vojenskou technikou, dodaly jí mimo jiné stíhačky a obrněné vozy. Řekl to v úterý zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Tom Andrews. Radu bezpečnosti OSN vyzval, aby přijala rezoluci, jež zastaví dodávky techniky, kterou v Myanmaru junta používá proti civilistům, informovala agentura AFP.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Více než 220 nových živočišných a rostlinných druhů objevili vědci v širší oblasti Mekongu, která zahrnuje Thajsko, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a Laos. Je mezi nimi i opice s výraznými bílými kruhy kolem očí, čolek či desítky plazů, žab a ryb, informovala zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Myanmarská vojenská junta zavraždila na východě země nejméně 38 lidí z menšinového etnika Karenů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se na místě našlo několik desítek ohořelých mrtvol.

Desítky lidí se pohřešují po sesuvu půdy v jadeitovém dole na severu Myanmaru. Podle agentury AFP jde o nejméně sedmdesát osob, přičemž jeden člověk zemřel, agentura Reuters píše o osmdesáti lidech, které sesuv pravděpodobně smetl.

Budoucnost evropského i amerického průmyslu ohrožuje závislost na Číně v dodávkách vzácných zemin. Jde o skupinu sedmnácti minerálů používaných v moderních technologiích a 85 procent světových zásob produkuje právě Čína. Česká televize natáčela v jednom z jejích největších dolů na vzácné zeminy.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Soud v Myanmaru uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij trest vězení za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Vyměřil jí čtyřletý trest, který šéf vojenské vlády podle státní televize později snížil na dva roky. Čtyři roky vězení dostal i sesazený prezident Win Myin, rovněž jemu bude trest snížen o polovinu. Padly tak první rozsudky v procesu s nejvyššími představiteli vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Verdikt odsoudily USA, Evropská unie, OSN, Velká Británie či český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Češka má šanci stanout v čele Interpolu. V Istanbulu začalo valné shromáždění této policejní organizace, které zvolí nové vedení. Kandiduje i současná viceprezidentka Šárka Havránková. Utká se s kontroverzním nominantem ze Spojených arabských emirátů, který čelí obviněním z porušování lidských práv.

Americký novinář Danny Fenster, kterého myanmarský soud odsoudil k jedenácti rokům vězení a nucených prací, je na svobodě a brzy přes Katar odletí do USA. V prohlášení o tom informoval bývalý americký vyslanec při OSN Bill Richardson. Dodal, že myanmarské úřady Fenstera propustily a předaly během jeho návštěvy v zemi. Po příletu na letiště v katarské metropoli Dauhá Fenster podle agentury Reuters řekl, že se těší domů a že ve vězení nebyl vystaven hladovění ani bití.

Myanmarský soud kontrolovaný po převratu armádou uložil jedenáctiletý trest americkému novináři Dannymu Fensterovi. Shledal ho vinným z několika trestných činů včetně podněcování ke vzpouře kvůli údajnému šíření nepravdivých či buřičských informací. S odvoláním na Fensterova právního zástupce o tom informovala agentura AP.

Soud v Myanmaru v pátek odsoudil za zradu blízkého spolupracovníka vězněné vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Win Tchein má jít do vězení na dvacet let. S odvoláním na opoziční Národní ligu pro demokracii (NLD) o tom informovala agentura AP. Devětasedmdesátiletý Tchein byl zatčen po únorovém převratu a je zatím nejpřísněji potrestaným členem bývalé vlády.

Vězněná vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v soudním líčení odmítla obžalobu z veřejného podněcování proti vojenské vládě v Myanmaru. Podle prokurátorů se toho dopustila tím, že požádala mezinárodní organizace, aby s juntou nespolupracovaly. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na portál Myanmar Now. Státní média o procesech se Su Ťij neinformují. Příkaz nehovořit s novináři dostal i političčin obhájce.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij si v dalším procesu vedeném proti ní, tentokrát kvůli údajné korupci, vyslechla výpověď svého bývalého spojence, který vystupuje jako důležitý svědek obžaloby. Su Ťij je od únorového puče vězněna kvůli řadě obvinění, která však její právníci odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.