Myanmar strana 5 z 5

V Myanmaru ve středu při protestech proti vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Uvedla to zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Obyvatelé Myanmaru v pondělí opět vyšli do ulic v nových protestech proti vojenskému puči poté, co si nedělní krvavé střety s příslušníky bezpečnostních sil vyžádaly nejméně osmnáct obětí. Zadržená šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij prostřednictvím videokonference stanula před soudem, kde proti ní vznesli nové obvinění.

Nejméně osmnáct lidí v neděli zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Myanmaru, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Novou bilanci mrtvých oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Zprávy o protestech z minulých dní hovořily podle agentury AP o osmi mrtvých, takže dohromady už mají nepokoje přes dvacet obětí.

Myanmarská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa byla těžce zraněna jedna žena, některé zdroje původně uváděly, že zemřela. Policie zadržela stovky lidí, včetně novinářů. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Myanmarská policie rozehnala tisíce lidí, kteří se v největších městech země sešli na demonstracích proti vojenskému puči. Mezi zadrženými byl také japonský novinář, který byl po několika hodinách propuštěn. Jednalo se o prvního zadrženého zahraničního reportéra od 1. února, kdy vojáci sesadili vládu, uvedla agentura Reuters. Mezitím byla bývalá premiérka Su Ťij převezena na neupřesněné místo. Zmocněnkyně OSN pro Myanmar vyzvala, aby státy neuznaly vojenskou juntu.

V Myanmaru pokračují protesty proti vojenskému puči. Demonstranti požadují návrat k demokratickým poměrům a propuštění zatčených politiků, včetně Do Aun Schan Su Ťij. Bezpečnostní složky zasahují velmi tvrdě, což odsoudily světové velmoci. Policie o víkendu použila ostré náboje, o život přišli dva demonstranti. Ani to však obyvatele Myanmaru od demonstrací neodradilo. Solidaritu s protestujícími vyjadřuje také zdvižená ruka se třemi prsty –⁠ gesto příznačné pro region, které se objevovalo už v roce 2014 v Thajsku.

Protesty proti vojenskému puči v Myanmaru nepolevují, demonstrující lidé vyšli znovu do ulic. Velký ohlas měla zejména pondělní generální stávka, u které armáda varovala, že může skončit krvavě. To se však nakonec nestalo. Tlak na juntu se stupňuje i ze zahraničí. Spojené státy uvalily sankce na další dva generály, kteří se podíleli na převratu. Evropská unie případné postihy teprve zvažuje. Situace se nelíbí ani Číně. Před třemi týdny myanmarská armáda svrhla tamní civilní vládu, od vypuknutí puče už junta zadržela přes 680 lidí.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.

Policie v myanmarském městě Mandalaj v sobotu rozehnala střelbou demonstraci proti vojenskému převratu. Nejméně dva lidé zemřeli a desítky dalších mají vážná zranění. Jedná se patrně o druhou a třetí oběť zásahů bezpečnostních složek proti demonstrantům. Jde také o nejkrvavější den během téměř tři týdny trvajících protestů, které nejeví známky slábnutí.

V Myanmaru zemřela mladá žena, kterou minulý týden při demonstraci proti vojenskému převratu z prvního února postřelila policie. Podle agentur o tom informoval její bratr. Je první potvrzenou obětí nynějších protestů.

Myanmarská policie vznesla druhé obvinění vůči bývalé vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž vládu 1. února svrhla armáda při vojenském převratu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jejího právníka. Podle něj se obvinění týká porušení zákona o zvládání katastrof.

Myanmarská politička Do Aun Schan Su Ťij bude ve vazbě do středy, kdy se uskuteční soudní slyšení. Uvedl to obhájce premiérky, kterou svrhl vojenský převrat z 1. února. Úřady původně tvrdily, že její vazba skončí v pondělí. Navzdory obavám z ozbrojeného zásahu protesty odpůrců junty pokračovaly i v pondělí, byly však méně početné než v předchozích dnech. V ulicích také hlídkují obrněné vozy a úřady opakovaně přerušují připojení k internetu.

Stovky demonstrantů se podle agentury Reuters shromáždily před čínským velvyslanectvím v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti Číně, která podle nich podporuje vojenskou juntu. Armáda v Myanmaru minulý týden svrhla demokraticky zvolenou vládu v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Demonstrace proti puči v Myanmaru pokračovaly šestým dnem. V průvodu v Rangúnu kráčeli se svými vlajkami i zástupci četných myanmarských menšin.

Myanmarská policie v úterý zadržela nejméně 27 lidí, kteří ve městě Mandalaji protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Demonstranti vyšli znovu do ulic navzdory úřednímu zákazu shromažďování. V Mandalaji a v metropoli Neipyijto policie ve snaze rozehnat protestující použila vodní děla. Agentura Reuters z hlavního města s odvoláním na očité svědky hlásí také střelbu policistů do vzduchu. Podle OSN si zásahy policie vyžádaly mnoho zraněných.

Myanmarská policie zasáhla v metropoli Neipyijtu vodním dělem proti demonstrantům, kteří vyšli do ulic na protest proti vojenskému převratu a proti zadržování zvolené předsedkyně civilní vlády Do Aun Schan Su Ťij. Policisté následně vyzvali demonstranty, aby se rozešli, nebo je rozeženou silou. Vůdce vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí v prvním prohlášení k národu od převratu slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně.

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Rostoucí emise skleníkových plynů ve dvacátém století udělaly z jižní Číny místo, které má ideální podmínky pro přenos koronavirů z netopýrů na lidi. Změna klimatu totiž podle nové studie pomohla růstu lesů i přesunu řady netopýřích druhů právě do míst, kde se poprvé objevil virus SARS-CoV-2 zodpovědný za současnou pandemii covidu-19.

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

Několik stovek učitelů a studentů se sešlo před univerzitou v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti pondělnímu vojenskému převratu. Při něm byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Jednalo se o zatím největší protestní shromáždění od puče. Menší demonstrace se uskutečnily i v dalších myanmarských městech, včetně přísně střežené metropole Neipyijto.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena pozastaví stahování amerických vojáků z Německa. O něm během loňského roku rozhodla vláda minulého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Oznámil to Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Podle prezidenta se Spojené státy už nebudou podrobovat Rusku a jsou připraveny spolupracovat s Čínou, bude-li to v jejich zájmu.

K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti myanmarských městech zahájili stávku. Protestují tím proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena a zadržena dosavadní šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij. Tamní policie také oznámila, že prohledala její dům, našla v něm nelegálně dovezené vysílačky a obvinila političku z porušení dovozního zákona.