Myanmar strana 4 z 5

Papež František ve svém poselství Urbi et orbi (Městu a světu) apeloval na rychlejší distribuci vakcín, zejména chudým zemím. Ozbrojené konflikty během pandemie označil za skandální. Velikonoční mši sloužil kvůli pandemii už druhý rok za sebou v omezeném režimu, uvnitř Svatopetrské baziliky. Obvykle hlava katolické církve připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista za přítomnosti desítek tisíc věřících na Svatopetrském náměstí, které stejně jako loni bylo prázdné.

Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení odsoudila „zabití stovek civilistů, včetně žen a dětí“, v Myanmaru. Návrh předložila Británie, ale znění výrazně oslabila Čína během obtížných vyjednávání trvajících dva dny, uvedla agentura AFP. Odpůrci vojenské junty v zemi znovu v pátek proti převratu ze začátku února protestovali a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet, informuje agentura Reuters.

Spojené státy v úterý nařídily kvůli nepokojům odjezd z Myanmaru všem americkým diplomatům, jejichž přítomnost v místě není nezbytně nutná, informovala agentura Reuters. V zemi panuje chaos od únorového převratu, kdy armáda svrhla civilní vládu. Při krvavém potlačování následných protestů už podle myanmarské neziskové organizace AAPP zemřelo nejméně 521 lidí z řad civilního obyvatelstva.

Stíhačky myanmarské armády zaútočily na území ovládané etnickou ozbrojenou skupinou Karenský národní svaz. Podle médií zemřeli nejméně dva lidé. Vojáci v sobotu také zabili devadesát lidí, kteří protestovali proti puči. Uvedl to portál Myanmar Now. Podle serveru lidé umírali na čtyřiceti místech v zemi. Japonská agentura Kjódó s odvoláním na místní média napsala, že jsou mezi mrtvými také děti včetně jednoho pětiletého. EU a Británie nové vraždění odsoudily, USA mezitím oznámily střelbu na své kulturní zastupitelství v Rangúnu, uvedla agentura Reuters.

Spojené státy a Velká Británie přijaly sankce proti konglomerátům pod kontrolou myanmarské armády. Ta na začátku února provedla v asijské zemi převrat, začala potlačovat protesty a pozatýkala představitele opozice. Při zásazích bezpečnostních oddílů proti odpůrcům převratu zemřelo dalších devět lidí, informovala agentura Reuters.

Při požáru v jihobangladéšském táboře pro Rohingy zemřelo nejméně 15 lidí. Podle úřadů se 560 osob zranilo a čtyři stovky lidí zůstávají nezvěstné. Humanitární pracovníci oznámili, že své příbytky muselo opustit 50 tisíc Rohingů. Jde o třetí požár v táborovém komplexu za poslední čtyři dny. Tábory jsou domovem téměř milionu příslušníků myanmarské muslimské menšiny, kteří ze své země uprchli před etnickými a náboženskými čistkami páchanými rukou tamních buddhistů v roce 2017.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Senát ve čtvrtek souhlasil s tím, aby ve školách mohli učit experti z řad nepedagogů. Chce upravit financování učitelů ZUŠ a vyšších odborných škol. Senátoři dále vrátili sněmovně novelu zákona, která stanovovala povinný podíl tuzemských potravin v obchodech a čelila kvůli tomu kritice. Dále odsoudili únorový vojenský puč v Myanmaru a vyzvali k zastavení násilí.

Myanmarští demonstranti vyšli do ulic i v pondělí, přestože členové bezpečnostních složek den předtím postříleli v několika městech více než čtyřicet protestujících. Pondělní demonstrace proti únorovému armádnímu puči si zatím vyžádaly šest mrtvých. Pět obětí bylo hlášeno ze dvou měst ve střední části země a jedna z druhého největšího města Mandalaj. V některých jeho čtvrtích a Rangúnu armáda vyhlásila v neděli stanné právo. Někteří z protestujících nově vyjadřují svůj postoj pomocí tetování.

Při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči v Myanmaru zemřelo nejméně 38 lidí, informovala agentura Reuters s odkazem na neziskovou Asociaci pro pomoc politickým vězňům (AAPP). Přes 20 obětí si podle tohoto zdroje vyžádaly zásahy bezpečnostních oddílů proti demonstrantům v dělnické čtvrti největšího barmského města Rangúnu, kde docházelo ke žhářským útokům na továrny financované Čínou. Ve čtvrti bylo posléze vyhlášeno stanné právo, informovala barmská státní televize.

Nejméně osm lidí bylo od pátečního večera zabito a mnoho dalších utrpělo zranění při protestech v Myanmaru, kde policie v několika městech opět použila proti demonstrantům ostrou munici. Tři oběti jsou hlášeny z největšího města Rangúnu, kde se protestující v posledních dnech shromažďují v ulicích ve večerních hodinách navzdory nočnímu zákazu vycházení.

V Myanmaru pokračují každodenní protesty proti vojenskému převratu a bezpečnostní síly již během zákroků zabily více než 60 demonstrantů. Ne všichni policisté jsou ale ochotni plnit rozkazy pučistů. Než aby zabíjeli pokojné protestující, někteří z nich raději ze země utekli.

Myanmarská vojenská junta, která v únoru provedla převrat, obvinila zadržovanou premiérku Do Aun Schan Su Ťij, že přijala nelegální platbu 600 tisíc dolarů (13,1 milionu korun) a 11 kilogramů zlata. Při pokračujících protestech proti puči ve městě Myain zemřelo nejméně šest lidí, jednu oběť policejního násilí hlásí média v Rangúnu, píší agentury Reuters a DPA. Rada bezpečnosti odsoudila násilí, neshodla se však na kritice puče.

Desítky tisíc lidí vyšly do ulic myanmarských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před víc než měsícem převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na neděli provedly v největším myanmarském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Po zadržení zemřel činitel strany uvězněné šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij. Odbory vyzvaly ke stávce.

Myanmarská policie ve čtvrtek zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří se shromáždili v Rangúnu a dalších městech. Lidé protestovali v ulicích proti únorovému puči i přesto, že bezpečnostní složky podle OSN ve středu zabily 38 lidí. Šlo tak o nejkrvavější den od převratu. Střelba zazněla v některých městech i ve čtvrtek, řekli agentuře Reuters svědci. Žádné oběti ale zatím nejsou hlášeny.

V Myanmaru ve středu při protestech proti vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Uvedla to zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Obyvatelé Myanmaru v pondělí opět vyšli do ulic v nových protestech proti vojenskému puči poté, co si nedělní krvavé střety s příslušníky bezpečnostních sil vyžádaly nejméně osmnáct obětí. Zadržená šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij prostřednictvím videokonference stanula před soudem, kde proti ní vznesli nové obvinění.

Nejméně osmnáct lidí v neděli zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Myanmaru, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Novou bilanci mrtvých oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Zprávy o protestech z minulých dní hovořily podle agentury AP o osmi mrtvých, takže dohromady už mají nepokoje přes dvacet obětí.

Myanmarská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa byla těžce zraněna jedna žena, některé zdroje původně uváděly, že zemřela. Policie zadržela stovky lidí, včetně novinářů. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Myanmarská policie rozehnala tisíce lidí, kteří se v největších městech země sešli na demonstracích proti vojenskému puči. Mezi zadrženými byl také japonský novinář, který byl po několika hodinách propuštěn. Jednalo se o prvního zadrženého zahraničního reportéra od 1. února, kdy vojáci sesadili vládu, uvedla agentura Reuters. Mezitím byla bývalá premiérka Su Ťij převezena na neupřesněné místo. Zmocněnkyně OSN pro Myanmar vyzvala, aby státy neuznaly vojenskou juntu.

V Myanmaru pokračují protesty proti vojenskému puči. Demonstranti požadují návrat k demokratickým poměrům a propuštění zatčených politiků, včetně Do Aun Schan Su Ťij. Bezpečnostní složky zasahují velmi tvrdě, což odsoudily světové velmoci. Policie o víkendu použila ostré náboje, o život přišli dva demonstranti. Ani to však obyvatele Myanmaru od demonstrací neodradilo. Solidaritu s protestujícími vyjadřuje také zdvižená ruka se třemi prsty –⁠ gesto příznačné pro region, které se objevovalo už v roce 2014 v Thajsku.

Protesty proti vojenskému puči v Myanmaru nepolevují, demonstrující lidé vyšli znovu do ulic. Velký ohlas měla zejména pondělní generální stávka, u které armáda varovala, že může skončit krvavě. To se však nakonec nestalo. Tlak na juntu se stupňuje i ze zahraničí. Spojené státy uvalily sankce na další dva generály, kteří se podíleli na převratu. Evropská unie případné postihy teprve zvažuje. Situace se nelíbí ani Číně. Před třemi týdny myanmarská armáda svrhla tamní civilní vládu, od vypuknutí puče už junta zadržela přes 680 lidí.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Opoziční skupiny vyzvaly na myanmarském internetu ke generální stávce proti vojenskému převratu. Vojenská junta účastníkům protestů pohrozila, že riskují život, mnozí lidé se i přesto ke stávce přidali a v zemi zůstala zavřená řada obchodů či továren. Podle BBC vyšly do ulic statisíce lidí, a pondělní demonstrace je tak jedna z dosud největších od počátku protestů proti puči.