Myanmarská junta propustila více než dva tisíce vězňů včetně místních novinářů a dalších osob, které zadržela za účast na protestech. S odkazem na místní média o tom píše agentura Reuters. Někteří aktivisté hromadné propuštění zadržovaných označili za lest, jejímž cílem je odvrátit pozornost od pokračujícího zatýkaní.
Myanmarská junta propustila přes dva tisíce vězněných demonstrantů. Aktivisté ji ale podezírají ze lsti
Myanmarská armáda čelí tlaku sousedních a západních zemí, které požadují propuštění tisíců lidí zatčených po únorovém převratu. Vojáci se v zemi chopili moci 1. února a krok zdůvodnili údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
Po převratu armáda zadržela mnoho svých odpůrců. Některé z nich obvinila na základě zákona, jenž až třemi lety odnětí svobody trestá komentáře, které mohou vyvolávat strach či jsou označeny za šíření nepravd. Su Ťij, která čelí podobnému obvinění a řadě dalších, zůstává ve vazbě.
Mluvčí armády uvedl, že většina z nyní propuštěných byla obviněna z podněcování za účast na protestech. „Dohromady bylo propuštěno 2296 lidí. Účastnili se protestů, ale nehráli v nich hlavní roli. Neúčastnili se násilných činů,“ řekl mluvčí.
Vzbudit dojem mírnosti
Na sociálních sítích se objevila videa, která ukazují propuštěné, jak vystupují z autobusů po příjezdu z rangúnské věznice. Většinou šlo o mladé lidi. Usmívali se a objímali se svými blízkými.
Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která sídlí v Thajsku, armáda hromadné propuštění naplánovala, aby vzbudila dojem, že své tvrdé zásahy mírní. „Dnešní události mají za cíl vyvolat dojem, že došlo k uvolnění útlaku junty. Není tomu tak,“ uvedla AAPP.
Myanmarská armáda podle asociace zadržuje přes 5200 lidí a dalších 883 od puče usmrtila. Junta tyto počty zpochybnila a nepokoje přičítá „teroristům“ mezi stoupenci strany Su Ťij. Bilance zatčených a zemřelých se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit.
Kvůli vojenskému převratu vyhlásily státy a mezinárodní organizace proti Myanmaru sankce. Na sankčním seznamu Evropské unie skončil také šéf vojenské vlády generál Min Aun Hlain a OSN vyzvala země, aby juntě neprodávaly zbraně.
