TÉMA

Mnichov strana 5 z 5

Z Gurlittovy sbírky ubylo. Německo vrátilo čtrnáct obrazů potomkům jejich židovských majitelů

Německo vrátilo potomkům původních židovských majitelů všech čtrnáct obrazů ze sbírky Cornelia Gurlitta, u kterých se podařilo prokázat, že je nacisté ukradli. Uvedla to v pátek zmocněnkyně vlády pro kulturu Monika Grüttersová, informovala agentura AFP. V Gurlittově sbírce jsou stovky děl předních světových umělců, které se našly v letech 2012 a 2014 v nemovitostech muže, jehož otec pracoval v nacistickém Německu jako obchodník s uměním.
15. 1. 2021|

Očkování proti rakovině se blíží. Pracuje na něm společnost, která vyvinula vakcínu proti covidu

Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.
20. 11. 2020|

Nové berlínské letiště přijalo první let. Na sedmý pokus a s devítiletým zpožděním

Na berlínském letišti Willyho Brandta přistály první dva lety – zvláštní let Easyjetu z Tegelu a Lufthansy z Mnichova. Přitom otevřeno původně mělo být už v říjnu 2011, pak v červnu 2012. Následovaly další termíny otevření, z kterých nikdy nic nebylo. Kromě mnohokrát oddalovaného zprovoznění a několikanásobně navýšených původních nákladů „proslulo“ nové berlínské letiště i celou řadou často kuriózních závad a nehod – od nedostatků v protipožární ochraně po příliš krátké eskalátory. Přes dvě třetiny Berlíňanů ještě loni podle ankety listu Tagesspiegel nevěřily, že se letiště vůbec někdy otevře.
31. 10. 2020Aktualizováno1. 11. 2020|

Německo i Belgie zpřísňují karanténní opatření, v Itálii a ve Španělsku se lidé bouří

Německé spolkové země kvůli prudkému nárůstu případů nemoci covid-19 zpřísňují hygienická opatření. Ve středu bude kancléřka Angela Merkelová jednat s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále postupovat. Belgie omezila volný pohyb osob po desáté večer a zavřela kulturní zařízení. Na několika místech Itálie lidé demonstrovali proti vládním opatřením, která se v zemi rovněž zpřísňují. Ve Španělsku stávkují lékaři, kteří požadují, aby byla jejich práce náležitě oceněna. Slovensko se chystá na celoplošné testování obyvatelstva.
27. 10. 2020Aktualizováno27. 10. 2020|

Od nejčernějšího dne české historie uplynulo 82 let. V Mnichově ztratila republika třetinu území, o které již začala bojovat

Uplynulo 82 let od noci, která na roky definovala zprvu samostnou existenci, a poté politiku Československa. Mnichovská dohoda, kterou se západní demokratické velmoci fakticky vzdaly nároku na vliv na dění ve střední Evropě, ponechala Hitlerovi volnou ruku ve vztahu k Československu. To nejenže přišlo o třetinu svého území, v jeho obyvatelstvu navíc vzklíčila nedůvěra, která se – svým způsobem – nevytratila dodnes.
30. 9. 2020|

Před 82 lety vznikl Sudetoněmecký Freikorps, při jeho teroristických akcích poprvé útočily jednotky SS

Přesně před 82 lety, 17. září 1938, vznikl Sudetoněmecký Freikorps. Šlo o polovojenskou organizaci, která bojovala proti československým ozbrojeným složkám. Během střetů padlo víc než 170 vojáků, policistů, četníků nebo příslušníků finanční stráže. I přesto, že Československo Německu tehdy válku nevyhlásilo, byla jí situace velmi podobná.
17. 9. 2020|

Vědci našli nejstarší spermii světa. Byla obří, čtyřikrát větší než samotný samec

Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvízla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.
16. 9. 2020|
Reportéři ČT

Osud jednoho ze synů Emanuela Moravce byl dlouho neznámý. Vůči otci se ostře vymezoval

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.
25. 8. 2020|

Na závodech se Zátopkem, salto v 70 letech. Olympionik Miloš Kolejka vzpomínal na kariéru

Některé domovy pro seniory stále kvůli koronaviru omezují návštěvy. Tam, kde to už není potřeba, je ale naopak doporučují. Osobní kontakt zlepšuje psychiku starších lidí, kteří byli nuceni strávit část roku v izolaci. Jedno mimořádné setkání zažili ve středočeských Mlékovicích. Miloše Kolejku, olympionika z Her v Helsinkách, které se konaly v roce 1952, překvapili další bývalí reprezentanti.
7. 8. 2020|

Zemřel Hans-Jochen Vogel, první předseda znovusjednocené německé SPD

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 94 let bývalý předseda německé sociální demokracie Hans-Jochen Vogel. Uvedla to německá tisková agentura DPA s odvoláním na rodinné kruhy. V posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou. Následník Williho Brandta ve funkci šéfa Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) stál v čele strany v letech 1987 až 1991. Byl rovněž dlouhodobým starostou Mnichova a spolkovým ministrem spravedlnosti.
26. 7. 2020|

„Američané a občané států východní Evropy se spojili.“ Před 70 lety poprvé zněla éterem Svobodná Evropa

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.
4. 7. 2020|

Koronavirus pochází podle dostupných důkazů od netopýrů, ne z laboratoře, oznámila WHO

Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny, řekla mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO). Důkazy podle ní nenaznačují, že by byl virus uměle upraven, nebo dokonce vyroben v laboratoři. Bavorsko zrušilo kvůli pandemii letošní Oktoberfest, v Bulharsku se podle tamních úřadů koronavirus šíří rychleji než v Itálii. Rakousko oznámilo, že se v květnu začnou otevírat školy a restaurace. Slovensko začne uvolňovat karanténní opatření tuto středu.
21. 4. 2020Aktualizováno21. 4. 2020|

Zatímco nemocných přibývalo, vleky jely dál. Na alpskou destinaci proto míří lavina žalob

Místo známé jako alpská Ibiza, které každoročně přiláká miliony návštěvníků, se na konci února stalo dokonalým inkubátorem nákazy koronavirem. Řada zahraničních turistů virus roznesla dále do svých zemí. Spolková země Tyrolsko se nyní zřejmě nevyhne žalobám, a to i hromadným, které obviňují tamní úřady, ale i provozovatele hotelů, restaurací a vleků ze zatajení nákazy kvůli obavě o výdělek. Oblast byla kvůli vysoké míře nákazy v polovině března zcela uzavřena.
3. 4. 2020Aktualizováno3. 4. 2020|

Spektakulární útěk. Bývalí královští letci před 70 lety unesli do Bavorska tři vnitrostátní linky naráz

Před sedmdesáti lety došlo k největšímu leteckému útěku v dějinách Československa. Trojice někdejších příslušníků britského královského letectva 24. března 1950 synchronizovaně změnila kurz vnitrostátních linek ČSA z Brna, Ostravy a Bratislavy a místo v Praze přistála v západním Německu – i s osmdesátkou cestujících na palubách.
24. 3. 2020|

Koronavirus ohrožuje celé odvětví. Čeští vystavovatelé budou žádat vládu o pomoc

Čeští vystavovatelé přijdou kvůli rušení zahraničních veletrhů kvůli koronaviru o 450 milionů korun, krize tohoto průmyslu se dotkne desítek tisíc lidí. Uvedli to zástupci Asociace výstavářských firem ČR (AVF), která zastupuje stovku firem. Výstaváři budou žádat o pomoc vládu.
6. 3. 2020|

Západ podle Čaputové čelí vzestupu populismu a extremismu

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.
16. 2. 2020Aktualizováno16. 2. 2020|

Facebook denně smaže přes milion falešných profilů, uvedl v Mnichově Zuckerberg

Facebook podle svého šéfa Marka Zuckerberga maže každý den více než milion falešných profilů. Zuckerberg to řekl v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zároveň připustil, že jeho firma hraje roli v polarizaci společnosti a že zpočátku pomalu reagovala na cílené dezinformační kampaně. V posledních letech se ale podle jeho přesvědčení výrazně zlepšila. Sofistikovanější jsou však i původci těchto kampaní.
15. 2. 2020|

Z epidemie vyjdeme silnější, prohlásil čínský ministr. Podle kritiků ale režim umlčuje varovné hlasy

Čína z epidemie nového koronaviru vyjde silnější než kdy dříve a dále bude „pochodovat ještě odhodlanějším krokem“, je přesvědčen její ministr zahraničí Wang I. Prohlásil to v projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci. Aktuální vývoj podle něj ukazuje, že epidemii je možné zvládnout. Zahraničním státům poděkoval za pomoc. První oběť nemoci mimo Asii je hlášena z Evropy, ve Francii zemřel čínský turista.
15. 2. 2020|

Mocnosti ovládá nacionalismus a ve světě roste destruktivita, varuje německý prezident Steinmeier

Ve světové politice je podle Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Německý prezident, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to prohlásil na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.
14. 2. 2020|

Praha jako Vídeň. Města budou sdílet zkušenosti z plánování i dopravy

Praha bude spolupracovat s Vídní mimo jiné v dopravě, kultuře, odpadovém hospodářství nebo informatice a bezpečnosti. Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili návrh partnerské smlouvy, kterou města podepíšou. Smlouva bude uzavřena na pět let. Tuzemská metropole loni uzavřela Pakt svobodných měst s Budapeští, Bratislavou a Varšavou, ještě předtím také s tchajwanskou Tchaj-pejí. V říjnu naopak ukončila smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu.
13. 2. 2020|

Po řádění orkánu v Evropě zůstalo nejméně pět mrtvých, na frankfurtský dóm se zřítil jeřáb

Silná bouře, která zasáhla Evropu, si vyžádala nejméně pět obětí. Dvě ženy zemřely v Polsku, po jedné oběti hlásí Velká Británie, Švédsko a Slovinsko. Německo má pět zraněných. Ve Frankfurtu rameno jeřábu spadlo na tamní dóm, jemuž poškodilo střechu. Deutsche Bahn postupně obnovují dálkovou železniční dopravu, lidé ale musejí počítat se zpožděním. Aerolinky v Německu zrušily na osm set letů.
10. 2. 2020Aktualizováno10. 2. 2020|

Kvůli bouři Sabine zastavují v Německu veškerou dálkovou železniční dopravu

Kvůli příchodu bouře Sabine se Německé dráhy (DB) rozhodly v zemi zastavit veškerou dálkovou dopravu. Vlaky zůstávají z bezpečnostních důvodů stát na nejbližším nádraží na své trase. Meteorologové vyhlásili v zemi druhý nejvyšší stupeň výstrahy, na jihozápadě Německa platí dokonce nejvyšší stupeň. Stovky spojů už zrušily i aerolinky. Ve Velké Británii byla kvůli orkánu omezena doprava, na některých místech Anglie způsobila bouře doprovázená prudkými lijáky záplavy. Pařížské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven. Varování před extrémně silným větrem platí také v Česku.
9. 2. 2020Aktualizováno9. 2. 2020|

Hranice Československa překreslil francouzský generál. Před sto lety k němu připojil Hlučínsko

4. února 1920 se Československo rozšířilo o území Hlučínska. Dnes sice oblast hraničí s Polskem, v historii spíš ale stálo na pomezí mezi Českem a Německem. Desítky tisíc lidí s českými kořeny se připojily k nově vzniklému slovanskému státu, mnozí z nich ale raději vzpomínali na doby, kdy patřili k pruskému království.
4. 2. 2020|

Parašutistu Vance zastřelil jeho kolega. Výsadek Carbon přesto patřil k nejúspěšnějším

Do protektorátu se vrátil, protože chtěl bojovat proti Hitlerovi. 29letý parašutista Josef Vanc byl členem výsadku Carbon a po návratu domů měl pomoci ozbrojit místní odbojáře. Bojovat mohl ale pouhý měsíc. Nepodařilo se mu spojit se svojí skupinou ani s domácím odbojem. Ve vypjaté situaci, když hrozilo, že padne do rukou gestapa, ho pak zastřelil jeho vlastní kolega František Kobzík. Od Vancova narození v úterý 4. února uplynulo 105 let.
4. 2. 2020|