Michal Šalomoun strana 2 z 3

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Kabinet Petra Fialy (ODS) probral návrh lidovců, který má podle předkladatelů vést k narovnání části práv homosexuálních párů. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Narovnání práv se jen přibližuje, uvedl po jednání ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Připomenul, že podobně se kabinet vyjádřil k dalším předlohám, které už sněmovna projednává, tedy k návrhu na uzákonění manželství i pro homosexuály, ale také k ústavnímu zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Ministři z řad Starostů usilovali o odmítnutí normy, chybí jim v ní třeba rovnost v rodičovských právech. Proti jsou i Piráti.

Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.

Od začátku prázdnin brigádníci a zaměstnanci v restauracích nebo kadeřnictvích nemusí absolvovat jednorázovou prohlídku u praktického lékaře. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví totiž zrušila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. Úleva je to nejen byrokratická, ale i finanční – třeba pro organizátory táborů.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice. Například nemusí investovat do speciálních provozoven ani hlásit prodej. Zmírnění podmínek přináší antibyrokratický balíček, který chystá úlevy pro menší živnostníky.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Vláda by chtěla ještě do prázdnin projednat návrh uzákonění pravidel pro lobbisty. Lidé, kteří ovlivňují tvorbu zákonů, by se například museli registrovat a každý půlrok hlásit, s kým a o čem jednali. Zákon má zakázat lobbování lidem s trestní minulostí. Vládní protikorupční rada ale kritizuje, že mezi lobbisty nebudou třeba profesní komory nebo odbory.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Ministři budou ve středu projednávat zákon o státním zastupitelství. Spor je hlavně o způsob výběru nejvyššího žalobce. Ministerstvo spravedlnosti chce funkci otevřít i pro jiné právnické profese a nejvyššího státního zástupce jmenovat na sedm let. Vládní protikorupční i legislativní rada naproti tomu doporučují, aby bylo funkční období desetileté, a zároveň by chtěly, aby měl budoucí nejvyšší státní zástupce předchozí zkušenosti jako veřejný žalobce.

Kabinet odmítl novelu poslankyň hnutí ANO, které chtěly zamezit obchodu s náhradními matkami a novorozenci. Téma to ale pro vládu je, řekl po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Náhradní mateřství v Česku aktuálně není nijak upraveno.

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Vláda Petra Fialy (ODS) po svém nástupu označila za jednu ze svých priorit boj s dezinformacemi. Zřídila post zmocněnce pro boj proti nim, pak ho ale zase zrušila a akční plán, který v mezidobí stihl připravit, nevyužila. Nyní se hovoří o zákonu, který by měl šíření lží omezit, ale vládní politici se k němu stavějí značně rezervovaně. S dezinformacemi se tak místo státu potýkají aktivisté – lidé, kteří mají pocit, že chybějící úsilí úřadů suplují. Za to čelí vyhrůžkám. O státním postupu proti dezinformacím natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos.

O změnách v červnové valorizaci důchodů budou poslanci jednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Jeho vyhlášení potvrdili v hlasování ve středu odpoledne. Pevnému ukotvení hlasování předcházel ostrý spor, když předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla přijmout část protinávrhů. Po potvrzení stavu legislativní nouze jednali poslanci o programu. U mimořádné schůze sice nelze navrhovat jeho změny, ale mohou se k nim vyjádřit poslanci s přednostním právem. Toto právo má i předseda SPD Tomio Okamura, který po úterním sedmihodinovém obstrukčním projevu přednesl další, dvouhodinový. Sněmovna program schůze nakonec po asi 37 hodinách schválila. Jednání dolní komory skončilo v jednu hodinu ráno.

Poškození spotřebitelé by mohli ještě letos začít podávat hromadné žaloby. S návrhem zákona z dílny ministerstva spravedlnosti však nesouhlasí koaliční Piráti ani opoziční ANO. Shodně požadují, aby u malých částek bylo možné podat žalobu za všechny poškozené, kteří to neodmítnou. Resort naopak počítá s tím, že se každý bude muset k řízení aktivně přihlásit.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.

Evropský parlament chce dát návod členským státům, jak postupovat při konfiskaci majetku obstaveného ruským oligarchům. Vyzývají k tomu i ukrajinští představitelé. Česko už možnosti konzultuje s ústavními právníky. Finanční analytický úřad zatím zmrazil majetek zhruba za miliardu korun.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.