Michal Šalomoun strana 2 z 2

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.

Evropský parlament chce dát návod členským státům, jak postupovat při konfiskaci majetku obstaveného ruským oligarchům. Vyzývají k tomu i ukrajinští představitelé. Česko už možnosti konzultuje s ústavními právníky. Finanční analytický úřad zatím zmrazil majetek zhruba za miliardu korun.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Evropská komise vede vůči Česku devatenáct řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Státu proto hrozí pokuty teoreticky až v miliardách korun. Před jednáním sněmovny, která bude o některých takových normách rozhodovat, to řekl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).

Poslanci pokračují v započaté schůzi z minulého týdne. V úvodním kole sněmovna podpořila novelu, která má zavést časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech. Sněmovna rovněž řešila služební zákon a poslala jej do závěrečného čtení. Předloha vládních poslanců zcela ruší současné omezení v počtu náměstků členů vlády a ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech. Předpokládá také další změny ve státní službě. Novelu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Finanční analytický úřad prověřuje významného dodavatele komponentů do jaderných elektráren – společnost MSA. Podle evidence skutečných majitelů severomoravskou firmu vlastní ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který figuruje na sankčním seznamu. Jeho synovi Alexandrovi pak patří hotel Westend v Mariánských Lázních, který už úřady zablokovaly.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi ve výši skoro miliardy korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda možnosti konfiskace prověřuje.

Vláda hledá cesty, jak ještě důsledněji zmrazovat majetek ruských podnikatelů v Česku napojených na režim Vladimira Putina tak, aby úřady dosáhly skutečně na všechny lidi ze sankčních seznamů. Zabývat se tím zřejmě bude tento týden. Zákony potřebné k co nejefektivnějšímu postupu už politici chystají. Premiér nevylučuje, že je kabinet projedná během dubna. Zatím stát zablokoval majetky za stovky milionů korun těm firmám, jejichž vazby dohledal.

Sněmovna v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.

Nová vláda Petra Fialy (ODS) plánuje zvýšit počet členů Bezpečnostní rady státu z devíti na deset. Vyplývá to z návrhu, který má k dispozici ČTK. Členem rady už nebude šéf resortu zemědělství, naopak přibudou ministři práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj. Oba resorty vedou současně místopředsedové vlády a lídři koaličních lidovců Marian Jurečka a Pirátů Ivan Bartoš. Na úřadu vlády by mělo zároveň vzniknout 74 nových míst.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl v sobotu do úřadů dalších devět ministrů. Sedm členů vládního týmu převzalo resorty už v pátek, kdy koaliční kabinet tvořený SPOLU a Piráty se STAN jmenoval v Lánech prezident Miloš Zeman a vláda se poté ve Strakově akademii sešla k prvnímu zasedání. Jmenován zatím nebyl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který má covid-19 a je v izolaci. V úřadu ho dočasně zastupuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval novou vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN střídá vládu ANO a ČSSD vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO). Fialův kabinet se po ceremoniálu přesunul do pražské Strakovy akademie, kde poprvé zasedl. Nový premiér uvedl v pátek do úřadu prvních sedm ministrů. Ostatní budou následovat v sobotu.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy (ODS). V kabinetu zasednou zástupci dvou koalic, které uspěly ve sněmovních volbách – SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirátiSTAN. Přinášíme profily všech členů nové vlády.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) se sešel s prezidentem Milošem Zemanem na neformální schůzce. Na Twitteru oznámil, že s ním hovořil o dalším postupu při jmenování vlády. Podle Frekvence 1 setkání proběhlo v úterý. Ve středu Fiala prohlásil, že bude nucen podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, pokud prezident nejmenuje všechny ministry. Mezi ně patří i kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) a na ministra pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), kteří debatovali se Zemanem ve čtvrtek.

Piráti v celostranickém hlasování jednoznačně schválili nominaci advokáta Michala Šalomouna do funkce ministra pro legislativu. Pro bylo 605 z 658 hlasujících. Vyplývá to z výsledků zveřejněných na webu Pirátů. Nově zřízený člen vlády bez portfeje má v budoucím kabinetu koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN vést Legislativní radu vlády a mimo jiné dbát na kvalitu nové legislativy.

Členové České pirátské strany budou v on-line hlasování od pátku do pondělí rozhodovat o nominaci advokáta Michala Šalomouna do funkce ministra pro legislativu, který povede i Legislativní radu vlády. Zbývající kandidáty strana schválila na jaře před představením vládního týmu koalice Pirátů se Starosty a nezávislými.