Madrid strana 3 z 5

Obyvatelé Madridu se začínají bouřit proti novému fenoménu, který s sebou přinesla pandemie covidu-19. V hustě obydlených čtvrtích vyrůstají obrovské kuchyně, kterých využívá mnoho restaurací, aby mohly uspokojit prudce rostoucí poptávku po jídle dováženém domů. Pro místní obyvatele to ale znamená nepřetržitý hluk a znečištění.

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Britů, kteří vlastní nemovitost v Evropské unii a trvale nebo velkou část roku v ní žíjí, je podle oficiálních údajů jeden a půl milionu. Ve skutečnosti jich ale může být až dvojnásobek a s brexitem jim nastaly problémy. Už dva měsíce pro ně totiž platí nová imigrační pravidla, včetně maximální možné délky pobytu. Velký odliv ze Středomoří se ale navzdory nejistotě zatím nekoná.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje. Letadlo s tímto palivem letělo minulý měsíc z Amsterdamu do Madridu, oznámila tato letecká společnost.

Centrem Madridu otřásla silná exploze, která zničila několik pater jedné budovy. Při neštěstí, které způsobil únik plynu, zemřeli čtyři lidé, dalších jedenáct bylo zraněno. Informoval o tom představitel španělské vlády v madridském regionu José Manuel Franco.

Saský premiér Michael Kretschmer nechce ani v současné dramatické epidemické situaci uzavřít hranice s Českou republikou. Drážďany proto nyní vyjednávají se spolkovou vládou o tom, jak zachovat výjimku pendlerům, kteří za prací do Saska dojíždějí z Polska a Česka. Podle Kretschmera se bez českých lékařů a pečovatelů saské zdravotnictví neobejde.

Španělská metropole Madrid pomalu obnovuje chod města po největším přívalu sněhu za půlstoletí, který ji postihl začátkem víkendu. Ve více než třímilionovém městě ale kvůli sněhu stále nejezdí městská autobusová doprava, obnovena zcela nebyla zatím ani železniční spojení z a do Madridu a také mezinárodní letiště Barajas funguje jen částečně. Zatímco Madrid se potýká s neobvykle velkým přívalem sněhu, Athény i další oblasti Řecka zažívají jeden z nejteplejších lednů za 50 let. Teploty jsou tam až o 15 stupňů vyšší než obvykle v tomto období.

Madridské muzeum CaixaForum rozebírá vztahy surrealismu a designu. Výběr téměř tří set exponátů ilustruje vliv surrealistického uměleckého hnutí na kulturu a design v posledních sto letech. Výstava nese název Předměty touhy.

Sněhová bouře Filomena ve Španělsku paralyzovala velkou část země a od pátku si vyžádala už čtyři oběti, informují místní média. Nejhorší je situace v Madridu, kde napadlo v místech až 60 centimetrů sněhu. Španělská metropole zažívá největší sněhovou nadílku za 50 let, ve městě nejezdí autobusová MHD, zastavilo se železniční spojení s Madridem, uzavřeno je mezinárodní letiště a na patnáct set automobilů zůstalo kvůli sněhu zablokováno na silnicích a museli je vyprošťovat hasiči. Madridská radnice povolala na pomoc armádu.

Navzdory pandemii, která omezuje i kulturu, chystají zahraniční galerie a muzea výstavy, o nichž se mluví jako o „očekávaných“. Takovou je třeba retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové nebo výstava o cestovatelské vášni renesančního malíře Albrechta Dürera. Plánované expozice, které by byla škoda minout, vybral magazín The Art Newspaper.

Španělsko ve čtvrtek ohlásilo dosažení předběžné dohody s Británií o statusu Gibraltaru. Uvedla to ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Zprávu potvrdila i Británie. Díky dohodě zůstane Gibraltar, který je britským územím na Pyrenejském poloostrově, součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody bude podle ministryně vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Mutace koronaviru z jižní Anglie byla poprvé odhalena také ve Francii. Vysoce nakažlivá varianta viru byla prokázána v Tours v centrální části země u Francouze, který trvale žije v Británii. Stejná mutace se našla také u čtyř osob ve Španělsku, od pátku se prokázala celkem u sedmi lidí v Japonsku. Dva nakažené hlásí rovněž kanadská provincie Ontario, svůj případ má i Švédsko. V Evropě pokračuje distribuce vakcíny firem Pfizer a BioNTech, Maďarsko i Slovensko už začalo očkovat.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

Před 45 lety zemřel španělský diktátor Francisco Franco. Proslul především jako vítězný vůdce falangistů v občanské válce, který v zemi nastolil represivní režim, v jehož čele strávil 36 let. Po jeho smrti 20. listopadu 1975 se ovšem Španělsko rozhodlo odpoutat od frankistické minulosti a vydat na trnitou cestu ke konstituční monarchii. Historie však v největší pyrenejské zemi rezonuje dodnes.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s třemi sty lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Nemocnici staví město, provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Britský premiér Boris Johnson ohlásil zavedení přísnějších restrikcí v boji s koronavirovou nákazou v manchesterské metropolitní oblasti na severu Anglie. Učinil tak přesto, že se s místní politickou reprezentací nedohodl na kompenzacích pro místní firmy, které nová opatření postihnou. Situace se vyvíjí i v dalších evropských zemích. Dva italské regiony chystají zavést noční zákaz vycházení, přibývá uzávěr i ve Španělsku. V karanténě je bavorský kraj Berchtesgaden.

Madrid a devět přilehlých měst vstoupil od páteční 22. hodiny kvůli špatné epidemické situaci do uzávěry, oznámil regionální šéf zdravotnictví Enrique Ruiz Escudero. Španělská metropole se tak stala prvním evropským městem, které od prvního vzestupu infekce letos na jaře podobné opatření znovu zavedlo. Omezení se dotýká cest do i z města.

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlroční zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad, může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

Česko v pátek přibylo na seznam rizikových zemí na Slovensku. Cestující až na několik výjimek potřebují negativní výsledek testu na koronavirus, aby se na Slovensku vyhnuli karanténě a následnému testu na infekci. Za nedodržení nařízení hrozí pokuta do 1659 eur (přes 44 tisíc korun). Také několik dalších zemí zavádí zpřísněná opatření, která mají zpomalit šíření koronaviru, v Izraeli začala například celostátní uzávěra. Evropská unie oznámila, že nakoupí 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19.