Madrid strana 3 z 5

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Několik stovek Maročanů se v noci na pátek pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Informuje o tom deník El País. Podle agentury Europa Press plot u tohoto španělského města na africkém pobřeží překonaly v noci desítky Maročanů. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na africkém středomořském pobřeží se výrazně zmírnil, stále se tam ale desítky lidí ze sousedního Maroka snaží přeplavat či připlout na člunech podél pobřeží. Z asi osmi tisíc migrantů, kteří se takto od pondělka do Ceuty dostali, jich bylo přes pět a půl tisíce již vráceno. Španělsko poslalo do oblasti stovky vojáků a policistů, ostraha hranice se ale výrazně zpřísnila i na marocké straně, uvedla agentura EFE.

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Během úterních voleb v madridské autonomní oblasti zvítězila pravicová Lidová strana (PP), která více než zdvojnásobila své zastoupení v regionálním parlamentu. Nebude v něm ale mít absolutní většinu, vládnout tak bude zřejmě s podporou krajně pravicové strany Vox. V reakci na špatný výsledek voleb oznámil odchod z politiky radikálně levicový lídr Pablo Iglesias, jenž byl do března i místopředsedou španělské vlády.

Obyvatelé Madridu se začínají bouřit proti novému fenoménu, který s sebou přinesla pandemie covidu-19. V hustě obydlených čtvrtích vyrůstají obrovské kuchyně, kterých využívá mnoho restaurací, aby mohly uspokojit prudce rostoucí poptávku po jídle dováženém domů. Pro místní obyvatele to ale znamená nepřetržitý hluk a znečištění.

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Britů, kteří vlastní nemovitost v Evropské unii a trvale nebo velkou část roku v ní žíjí, je podle oficiálních údajů jeden a půl milionu. Ve skutečnosti jich ale může být až dvojnásobek a s brexitem jim nastaly problémy. Už dva měsíce pro ně totiž platí nová imigrační pravidla, včetně maximální možné délky pobytu. Velký odliv ze Středomoří se ale navzdory nejistotě zatím nekoná.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje. Letadlo s tímto palivem letělo minulý měsíc z Amsterdamu do Madridu, oznámila tato letecká společnost.

Centrem Madridu otřásla silná exploze, která zničila několik pater jedné budovy. Při neštěstí, které způsobil únik plynu, zemřeli čtyři lidé, dalších jedenáct bylo zraněno. Informoval o tom představitel španělské vlády v madridském regionu José Manuel Franco.

Saský premiér Michael Kretschmer nechce ani v současné dramatické epidemické situaci uzavřít hranice s Českou republikou. Drážďany proto nyní vyjednávají se spolkovou vládou o tom, jak zachovat výjimku pendlerům, kteří za prací do Saska dojíždějí z Polska a Česka. Podle Kretschmera se bez českých lékařů a pečovatelů saské zdravotnictví neobejde.

Španělská metropole Madrid pomalu obnovuje chod města po největším přívalu sněhu za půlstoletí, který ji postihl začátkem víkendu. Ve více než třímilionovém městě ale kvůli sněhu stále nejezdí městská autobusová doprava, obnovena zcela nebyla zatím ani železniční spojení z a do Madridu a také mezinárodní letiště Barajas funguje jen částečně. Zatímco Madrid se potýká s neobvykle velkým přívalem sněhu, Athény i další oblasti Řecka zažívají jeden z nejteplejších lednů za 50 let. Teploty jsou tam až o 15 stupňů vyšší než obvykle v tomto období.

Madridské muzeum CaixaForum rozebírá vztahy surrealismu a designu. Výběr téměř tří set exponátů ilustruje vliv surrealistického uměleckého hnutí na kulturu a design v posledních sto letech. Výstava nese název Předměty touhy.

Sněhová bouře Filomena ve Španělsku paralyzovala velkou část země a od pátku si vyžádala už čtyři oběti, informují místní média. Nejhorší je situace v Madridu, kde napadlo v místech až 60 centimetrů sněhu. Španělská metropole zažívá největší sněhovou nadílku za 50 let, ve městě nejezdí autobusová MHD, zastavilo se železniční spojení s Madridem, uzavřeno je mezinárodní letiště a na patnáct set automobilů zůstalo kvůli sněhu zablokováno na silnicích a museli je vyprošťovat hasiči. Madridská radnice povolala na pomoc armádu.

Navzdory pandemii, která omezuje i kulturu, chystají zahraniční galerie a muzea výstavy, o nichž se mluví jako o „očekávaných“. Takovou je třeba retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové nebo výstava o cestovatelské vášni renesančního malíře Albrechta Dürera. Plánované expozice, které by byla škoda minout, vybral magazín The Art Newspaper.

Španělsko ve čtvrtek ohlásilo dosažení předběžné dohody s Británií o statusu Gibraltaru. Uvedla to ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Zprávu potvrdila i Británie. Díky dohodě zůstane Gibraltar, který je britským územím na Pyrenejském poloostrově, součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody bude podle ministryně vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Mutace koronaviru z jižní Anglie byla poprvé odhalena také ve Francii. Vysoce nakažlivá varianta viru byla prokázána v Tours v centrální části země u Francouze, který trvale žije v Británii. Stejná mutace se našla také u čtyř osob ve Španělsku, od pátku se prokázala celkem u sedmi lidí v Japonsku. Dva nakažené hlásí rovněž kanadská provincie Ontario, svůj případ má i Švédsko. V Evropě pokračuje distribuce vakcíny firem Pfizer a BioNTech, Maďarsko i Slovensko už začalo očkovat.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

Před 45 lety zemřel španělský diktátor Francisco Franco. Proslul především jako vítězný vůdce falangistů v občanské válce, který v zemi nastolil represivní režim, v jehož čele strávil 36 let. Po jeho smrti 20. listopadu 1975 se ovšem Španělsko rozhodlo odpoutat od frankistické minulosti a vydat na trnitou cestu ke konstituční monarchii. Historie však v největší pyrenejské zemi rezonuje dodnes.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s třemi sty lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Nemocnici staví město, provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.