Madrid strana 4 z 5

Ve Španělsku se opět rozmáhá epidemie koronaviru, k současným ohniskům patří několik částí Madridu a také severovýchodní cíp Pyrenejského poloostrova. Úřady v nejpostiženějších oblastech hlavního města zatím jenom doporučují maximální obezřetnost a omezení společenských kontaktů, hrozí však, že se vrátí přísná karanténa, z čehož mají obavy například podnikatelé.

Bývalý španělský král Juan Carlos I. je od 3. srpna ve Spojených arabských emirátech. V pondělí to potvrdil královský palác v Madridu. Královská rodina už počátkem měsíce oznámila, že bývalý panovník se vystěhoval ze své země, ale neupřesnila kam. Španělská média v uplynulých týdnech spekulovala, že odcestoval do Abú Zabí.

Lokální karantény, zavřené bary a restaurace, opět povinné roušky – k omezením se kvůli šíření nemoci covid-19 vracejí mnohé evropské země. Berlín zvažuje na svém území zákaz nočního prodeje alkoholu, Madrid omezil kouření na veřejnosti. A Británie se důsledně snaží ochránit před zavlečením viru zvenčí. Čtrnáctidenní izolace bude od soboty povinná pro všechny, kdo se vrátí z Francie a Nizozemska.

Kanárské ostrovy jsou prvním regionem Španělska, který nabízí domácím i zahraničním turistům uhrazení výdajů souvisejících s koronavirovou nákazou. Úřady ostrovů, jejichž ekonomika závisí na turistickém ruchu, se rozhodly platit návštěvníkům případné repatriace, léčebné výdaje či náklady spojené s možnou povinnou karanténou.

Novou velvyslankyní Česka při EU bude od října diplomatka Edita Hrdá. Na postu nahradí velvyslance Jakuba Dürra, který měl podle dřívějších informací předčasně opustit své místo do konce roku mimo jiné proto, že se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) neshodl na přípravách na předsednictví ČR v EU za dva roky. Jmenování Hrdé už schválila vláda, informoval v neděli Deník N, kterému to potvrdil předseda vlády.

Nové opatření britské vlády, která s platností od neděle nařídila povinnou dvoutýdenní karanténu pro všechny cestovatele vracející se ze Španělska, způsobila mezi turisty rozhořčení i paniku, informuje BBC. Britská pobočka cestovní kanceláře TUI oznámila, že až do 9. srpna ruší všechny plánované zájezdy do pevninského Španělska. Madrid chce přesvědčit Londýn, aby neuplatňoval karanténu u turistů, kteří se vracejí z dovolené na Kanárských a Baleárských ostrovech.

Britská vláda oznámila, že všichni občané, kteří se do země vrátí ze Španělska, musí od neděle na 14 dní do karantény. Informovala o tom agentura Reuters. Španělsko se brání s tím, že je bezpečnou zemí, ve které jsou jen „lokální, izolovaná a kontrolovaná“ ohniska nákazy. Rozhodnutí Londýna ale respektujeme a jsme v kontaktu s tamními úřady, dodala mluvčí španělské diplomacie.

V Madridu se ve čtvrtek odehrál slavnostní státní ceremoniál, na kterém Španělé vzdali hold obětem nového koronaviru a pracovníkům, kteří během epidemie pracovali v ohrožení života. Příbuzní některých obětí se, společně se zástupci zdravotnického personálu, policie a dalších, připojili ke králi Filipu VI. a královně Letizii, členům vlády, úředníkům Evropské unie a Světové zdravotnické organizace na esplanádě v královském paláci v hlavním městě.

Španělské hlavní město přistoupí o půlnoci k dalšímu stupni takzvané „nové normality“, tedy rozvolňování po koronavirové epidemii. Tentokráte se rozšiřují kapacity restaurací a veřejných akcí. Kroky ale přicházejí v době, kdy jiné španělské regiony opatření naopak zpřísňují a ve vybraných oblastech dokonce zavádějí karantény.

Průběh koronavirové nákazy u většiny dětí v Evropě je mírný, úmrtí jsou velmi vzácná. Významná část infikovaných dětí ale potřebuje intenzivní lékařskou péči. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil odborný časopis zaměřený na lékařskou vědu The Lancet a na niž upozornila stanice BBC.

Ve Španělsku, které je třetí zemí s nejvyšším počtem obětí nemoci COVD-19, se virus šířil rychle, aniž by jej odhalili, obzvlášť mezi staršími lidmi. Podle odborníků, které oslovila agentura AFP, jsou důvody vysokého počtu obětí i způsob života Španělů a jejich blízké mezigenerační vazby.

Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, nebo formou úvěrů. Evropská centrální banka už také signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny ani k rozdávání hotovosti lidem. A Německo letos počítá s růstem zadlužení nad 75 procent HDP, kvůli půjčkám a protikoronavirovým opatřením.

Slovensko proplatí větší část mezd zaměstnanců a podpoří také živnostníky. Nizozemsko stahuje z nemocnic statisíce vadných respirátorů z Číny. Kritická situace je ve Španělsku, v Madridu docházejí volná místa na jednotkách intenzivní péče. Ve světě je teď nejvíce potvrzených případů nákazy koronavirem ve Spojených státech, nejzasaženější oblastí je stát New York. Starosta Bill de Blasio varoval, že do týdne dojdou zásoby těch nejkritičtějších zdravotnických pomůcek, včetně ventilátorů. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uspořádal v Minsku hokejový turnaj s tím, že tento sport je nejlepší medicínou.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se v úterý v poledne na 30 dní uzavře vnější hranice schengenského prostoru. S návrhem po jednání špiček EU s lídry zemí skupiny G7 přišla v pondělí odpoledne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron v televizním projevu oznámil také omezení pohybu lidí ve Francii a zdůraznil, že „jsme ve válce“. Koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemí zůstává Itálie. Za posledních 24 hodin eviduje více než tři sta mrtvých, podle šéfa civilní obrany ale tempo nárůstu nově nakažených klesá.

Hlavní indexy akcií v USA připsaly v pátek přes devět procent. V závěru obchodování prudce stouply poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze. V pátek posílily také evropské akcie, zotavily se tak mírně z výrazných ztrát, za kterými byly obavy z dopadů koronaviru. Panevropský index STOXX 600 obchodování uzavřel s nárůstem o 1,43 procenta na 299,16 bodu. Ve čtvrtek se index propadl asi o 11,5 procenta a zaznamenal nejprudší pokles v historii.

Uprostřed napjaté atmosféry začalo v Madridu první kolo rozhovorů o budoucnosti země. Nejhlubší politickou krizi od smrti diktátora Francisca Franca odstartovalo před třemi lety protiústavní referendum o nezávislosti Katalánska. Několik politiků skončilo ve vězení, při příliš tvrdých zásazích policie utrpěly zranění stovky lidí. Teď se vše vrátilo k jednacímu stolu mezi separatisty a vládou.

Nové vládě úřadujícího španělského premiéra Pedra Sáncheze se při nedělním hlasování v parlamentu nepodařilo podle očekávání získat důvěru. V úterý se ale bude konat druhé kolo, ve kterém by již Sánchez mohl uspět, napsala agentura Reuters.

Že je potřeba reagovat na klimatické změny, a to jednak snahou přizpůsobit se novému klimatu a jednak snižováním emisí, se shodují experti s politiky a zřejmě i s veřejností. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) český stát již nyní dělá maximum možného. Domnívá se však, že tak nečiní jiné, zejména mimoevropské země. Klimatolog Radim Tolasz ale doufá, že reakce na neúspěch letošního madridského klimatického summitu by mohla i politiky z těchto států dovést k porozumění, „že to tak dál už opravdu nejde“. Klimatické změny byly tématem posledních letošních Událostí, komentářů.

Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu skončila bez shody o základních problémech, přestože se jednání neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Napsala to agentura DPA. Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami, debata byla odložena na příští rok. Zklamání vyjádřil generální tajemník OSN i mezinárodní ekologické organizace.

Konference v Madridu, která se pod vlajkami OSN zabývá změnami klimatu, nemá kýžený výsledek. Výstup z ní je tváří v tvář naléhavosti tématu rozpačitý. Ani během dvou týdnů se účastníci nedokázali shodnout na podstatném výsledku. Proto je možné, že se, jako loni v Polsku, akce protáhne.

I přesto, že generální tajemník OSN António Guterres v pondělí zahájil klimatický summit slovy o naději a nikoli zoufalství, většina světových médií událost vnímá naprosto opačně. Novináři kritizují neschopnost či neochotu jednotlivých států dostát svým závazkům a často vystupují i proti celému klimatickému plánu OSN, který podle nich není dostatečně efektivní.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Česko není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopno samo zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Od Unie proto žádá stovky miliard korun nad rámec dosavadních kohezních fondů. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.