Liz Trussová strana 2 z 4

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Česko během následujících dvou dnů čekají summity lídrů a premiérů evropských zemí. Během čtvrtka se na Hradě sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství. V pátek pak na tuto schůzku naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie. Lídři by měli jednat o dopadech války na Ukrajině na bezpečnost a ekonomiku či o možném posílení celoevropské spolupráce.

Pražský hrad se připravuje na čtvrteční summit Evropského politického společenství. Na jednání, které bude předcházet pátečnímu neformálnímu zasedání Evropské rady, byli pozváni zástupci 44 zemí. Tématy budou bezpečnost a mír, energetika, klima a ekonomická situace.

Britská vláda v pondělí odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před necelými dvěma týdny. Ještě v neděli ho přitom hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a způsobil pád kurzu libry, oznámil na Twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng. Před spolustraníky pak s úsměvem uznal, že ekonomické plány vládní konzervativní strany „způsobily mírný neklid“.

Prahu čekají dva propojené vrcholné summity. Do metropole v týdnu zamíří prezidenti a premiéři sedmadvacítky, ale i představitelé Ukrajiny, Británie, Turecka, Izraele a dalších zemí. Na čtvrteční jednání Evropského politického společenství přijede až padesát delegací. V pátek se pak v Praze v rámci českého předsednictví sejde neformální summit členských zemí. Bezpečnost a doprovod účastníků bude zajišťovat Ochranná služba a stovky dalších policistů. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu. Ten bude od úterý do soboty pro veřejnost uzavřen.

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Britská premiérka Liz Trussová chystá zásadní revizi vízového systému, což by mělo přispět k řešení akutního nedostatku pracovních sil v klíčových průmyslových odvětvích Velké Británie. Informoval o tom list Financial Times (FT).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Světoví politici se k ní scházejí poprvé osobně od začátku pandemie covidu-19. Generální tajemník OSN António Guterres v zahajovacím projevu řekl, že se národy ocitly v globální situaci nefungování a nejsou připravené nebo ochotné řešit problémy, jež ohrožují budoucnost lidstva a osud planety. S kritikou Ruska poté vystoupili třeba německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

Nový britský král Karel III. přednesl v pátek v podvečer svůj první projev k národu. Vzpomínal v něm na svou matku, královnu Alžbětu II., a její dlouholetou službu veřejnosti. Královna Alžběta II. byla inspirací, její skon nás naplnil zármutkem, jako ona chci slíbit doživotní službu vlasti, uvedl. V sobotu bude Karel III. v londýnském Paláci svatého Jakuba oficiálně prohlášen králem.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Členové britské královské rodiny se sjeli na zámek Balmoral ve Skotsku za královnou Alžbětou II. Stalo se tak poté, co lékařský tým 96leté panovnice znepokojil její zdravotní stav a doporučili, aby zůstala pod lékařským dohledem. Podle britských komentátorů je neobvyklé, s jakou rychlostí a v jakém počtu se královská rodina za Alžbětou II. do Skotska vydala. Davy lidí se shromažďují před Buckinghamským palácem, oficiálním sídlem královny, která letos oslavila sedmdesáté výročí nástupu na trůn.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Novou britskou premiérkou bude dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová. Po stranickém hlasování nahradí v čele Konzervativní strany končícího premiéra Borise Johnsona. V souboji o předsednické křeslo porazila bývalého ministra financí Rishiho Sunaka.

Ve Velké Británii v pátek skončilo interní stranické hlasování Konzervativní strany. Necelých 200 tisíc členů v něm rozhodlo o tom, kdo se stane příštím stranickým lídrem, a tedy i premiérem země. Výsledky strana oznámí v pondělí.

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak získal v boji o post šéfa Konzervativní strany a příštího premiéra cenného spojence, podpořil jej dlouholetý člen několika vlád Michael Gove. V textu pro deník The Times exministr pro bydlení a regionální rozvoj napsal, že Sunak dokáže splnit své sliby, zatímco jeho protikandidátka, šéfka diplomacie Liz Trussová, podle něj „ztratila kontakt s realitou“.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová našla v souboji o post lídra Konzervativní strany a příštího premiéra dalšího vlivného spojence. Na její stranu se postavil šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny Tom Tugendhat, který patřil do širšího pole uchazečů o nástupnictví po Borisi Johnsonovi. Tugendhat v textu pro deník The Times napsal, že Trussová je jediná, kdo může stranu sjednotit.