Liz Trussová strana 3 z 4

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

V boji o post britského premiéra a lídra Konzervativní strany zůstávají po úterku tři kandidáti: Rishi Sunak se 118 hlasy, Penny Mordauntová s 92 hlasy a Liz Trussová s 86 hlasy. Rozhodli o tom konzervativní poslanci. Ve středu postoupí dva z těchto kandidátů do finále, kde bude o vítězi rozhodovat už celá členská základna.

Kandidáti na post lídra britské konzervativní strany mají za sebou první televizní debatu. V té se střetli hlavně v otázkách financování veřejných služeb a ve způsobech, jak nejlépe kontrolovat inflaci. Přeli se také ohledně skandálů premiéra Borise Johnsona či práv transgender osob.

O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů. Oznámil to v úterý Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Penny Mordauntovou.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Česko v pátek navštívila britská ministryně zahraničí Liz Trussová. S šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se shodla na potřebě další vojenské i politické podpory Ukrajiny a nutnosti pracovat na obnově napadené země. Společně hovořili také o budoucnosti NATO a o tom, jak podpořit úsilí Finska a Švédska ve vstupu do Aliance. Trussová se také zúčastnila vzpomínkové akce k 80. výročí operace Anthropoid.

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety i výstavy v pátek v Česku připomenou 80 let od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holocaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Kyjev na setkání vyzval státy G7, aby zabavily ruský majetek na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že vyhostilo deset rumunských a jednoho bulharského diplomata jako odplatu za stejný krok ze strany vlád v Bukurešti a Sofii.

Zrušení velké části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou, doporučila britské vládě generální prokurátorka Suella Bravermanová. Informoval o tom ve čtvrtek list The Times. Pokud Evropská unie neprokáže větší flexibilitu při jednáních o obchodních pravidlech pro Severní Irsko, nebude mít Británie jinou možnost než v tomto ohledu jednat, uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.

Policie v americkém Miami zatkla premiéra Britských Panenských ostrovů. Obvinila ho ze spiknutí za účelem pašování kokainu a praní špinavých peněz, uvedla agentura AP s odvoláním na americké federální úřady. Předseda vlády Andrew Alturo Fahie je ve vazbě a ještě v pátek má stanout před soudem. Policisté společně s ním zadrželi také šéfku přístavů v karibské zemi Oleanvine Maynardovou.

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Moskva tvrdí, že v sobotu zasáhla objekty spojené s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Mezi cíli měl být sklad střel u Kyjeva a opravna techniky ve Lvově. Ruské rakety také zasáhly sklad paliv v Lucku. V areálu černobylské jaderné elektrárny vzniklo několik požárů, kvůli dobytí ruskými jednotkami je nemožné je uhasit. Ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození několika obcí a měst po celé zemi.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Moskva a Kyjev se vzájemně obvinily z provokací a porušování dohod. Ministři obrany zemí NATO se shodli na bezvýhradné podpoře Ukrajiny, uvedl generální tajemník Jens Stoltenberg. Ten dále vyjádřil obavu, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k nové invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden řekl, že nebezpečí ruského útoku je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno na další území sousední země vpadnout.

Kreml oznámil, že od hranic s Ukrajinou stahuje část jednotek zpět na základny, rozsáhlá vojenská cvičení ale pokračují dál. Kyjev stažení přivítal, zdůraznil ale, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji skutečně uvidí. Šéf NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že nejsou patrné známky snížení vojenské přítomnosti u ukrajinských hranic, a varoval, že vše je připraveno k útoku proti Ukrajině. O reálné možnosti útoku hovořil večer také americký prezident Joe Biden.

V Bělorusku začalo ve čtvrtek ráno plánované společné desetidenní vojenské cvičení s Ruskem, armády obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí. Britská diplomacie zvyšuje své úsilí ve snaze snížit současné napětí mezi Západem a Ruskem. Premiér Boris Johnson jednal v sídle NATO, jeho ministři zahraničí a obrany pak v Moskvě. V Berlíně se s kancléřem Olafem Scholzem sešli představitelé pobaltských republik.