Komerční banka strana 5 z 5

Mimořádně bouřlivý byl uplynulý týden pro českou měnu a nejisté časy ji pravděpodobně čekají dál. Minulý pátek uzavírala na 26,18 koruny k euru a na 23,65 koruny za dolar. O týden později je vše jinak: čtvrtek končil na 27,62 k euru a 25,82 k dolaru. Prudké oslabení koruny může podle analytiků pomoci oživit ekonomickou aktivitu českého hospodářství: exportérům pomůže přežít nejhorší časy. Běžní občané pak nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu. Další vývoj měny bude také pozorně sledovat Česká národní banka, která má silný nástroj na její „usměrnění“.

Ve znamení postupného růstu začala čtvrtek pražská burza, den pak uzavřel její index PX v plusu 2,72 procenta na 709,15 bodu. Toto posílení ale smazalo jen malou část z nedávných ztrát, kdy burza padala několik dnů v řadě. Hlavní evropské indexy se ještě před třetí hodinou odpolední pohybovaly v záporném teritoriu - více než jedno procento, některé i dvě. Ale nakonec stouply většinou o více než dvě procenta, také díky kroku britské centrální banky. Akcie v asijsko-pacifickém regionu den uzavřely v minusových hodnotách, výrazně ztratil australský index S&P/ASX 200. Akcie ve Spojených státech po nedávných hlubokých propadech dokázaly uzavřít obchodování se zisky.

Pražská burza pokračovala v úterý v poklesu, který zažila i v pondělí. Index PX ztrácel dopoledne přes 2,5 procenta a klesal pod 740 bodů, kde byl naposledy v březnu 2009. Odpoledne se situace ještě zhoršila. Před 16. hodinou vykazoval index propad o 4,4 procenta, později ho zmírnil a uzavřel slabší o tři procenta na 738 bodech. Evropské burzy se naopak už po divokém pondělí zklidnily a začaly postupně posilovat. Ještě rychleji vystartovaly vzhůru americké indexy.

Čtvrtek byl na evropských akciových trzích ve znamení prudkého propadu. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Tvrdý zásah dostal i Wall Street.

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Letošní únorový výsledek je nejhorší od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí.

Koronavirus, který se rozšířil z čínského Wu-chanu do celého světa, a nemoc Covid-19, kterou způsobuje, je sice především zdravotní hrozba, ale může být i hrozbou pro světovou ekonomiku. Jaké přesně bude mít následky, na tom se experti neshodnou. Dosud se virus objevil ve čtyřech z dvanácti největších ekonomik světa. Velké riziko představuje pro cestovní ruch či pro pohyb zboží.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Loni v lednu byl přebytek 8,8 miliardy korun, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Státní rozpočet vykázal schodek v lednu poprvé od roku 2003, kdy dosáhl 10,4 miliardy.

Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu meziročně o 3,1 procenta, šlo o největší růst od října 2012. Vývoj byl ovlivněn zejména zdražováním potravin a nealkoholických nápojů a také bydlení. Vyplynulo to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.

Průmyslová výroba v září vzrostla meziročně o 4,9 procenta po srpnovém poklesu o 3,8 %. K růstu přispěla především výroba aut a elektrických zařízení.  Také za přebytkem zahraničního obchodu stojí především vývoz aut – ten meziročně stoupl v září o 14,4 miliardy na 25,1 miliardy korun.  A k růstu se vrátila i stavební výroba – meziročně o  2,9 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o počet pracovních dní ale byla průmyslová produkce meziročně nižší o 0,6 % a podle analytiků tuzemský průmysl vlastně stagnuje pod vlivem poklesu v Německu.

Cenné papíry mediální společnosti CME v úterý dopoledne na pražské burze ztrácely kolem šesti procent, cena jedné akcie tak proti pátečnímu závěru klesla na zhruba 101 korun. Po nedělní zprávě, že firmu převezme finanční skupina PPF, tak trh následuje vývoj akcií na americké burze Nasdaq. V Praze se v pondělí kvůli svátku neobchodovalo, analytici v úterý podobný vývoj očekávali.

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. V předchozí červencové prognóze počítala s růstem o 2,4 procenta. Naopak pro příští rok ČBA odhad zhoršila na dvě procenta z předchozích 2,3 procenta. Zlepšení odhadu pro letošní rok souvisí podle ČBA s překvapivě lepším vývojem ekonomiky v první polovině roku.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut v srpnu zpomalily meziroční růst na 3,7 procenta z červencových sedmi procent. Analytici ale upozorňují, že letošní srpen měl o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak tržby ve skutečnosti vzrostly o 4,6 procenta. Dařilo se nadále zejména internetovým a zásilkovým obchodům a obecně prodejnám s počítači, sportovními potřebami, oděvy či obuví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu 5,6 %. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl ale na druhou stranu stále odolává obchodním válkám i brexitu, analytici se původně obávali hlubšího poklesu.

Zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a zástupci čtyř největších komerčních bank podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.

Průmysl v červenci stagnoval, produkce stoupla meziročně po očištění o vliv počtu pracovních dnů o 0,1 procenta. Byl to však lepší výsledek než v červnu, kdy došlo k propadu o 3,8 procenta. K růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (růst o 13,6 %). Naopak nejvíce klesla ve výrobě a rozvodu eletřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (pokles o dvanáct procent). Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl o 45 procent na 10,9 miliardy korun. K růstu zisku přispěla koupě zbývajícího 45procentního podílu v Českomoravské stavební spořitelně a přecenění dosavadního podílu. Objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o desetinu na 228,2 miliardy korun, podle informací ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky.

Tržby v maloobchodě nabraly v červnu opět rychlejší tempo a překonaly očekávání. Meziroční růst zvýšily o 4,6 procenta (bez očištění o kalendářní vlivy), zatímco v květnu zklamaly vzestupem jen o 2,7 procenta. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu ukazují, že rostl jak prodej nepotravinářského zboží (o 9,4 procenta), tak pohonných hmot (4,0 %) a potravin (3 %).

Schodek státního rozpočtu klesl ke konci července na 9,7 miliardy korun z červnových 20,7 miliardy korun. Loni v červenci skončilo hospodaření státu v přebytku 16,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.

Čistý zisk Komerční banky (KB) za první pololetí letošního roku, očištěný o mimořádné položky, stoupl meziročně o šest procent na 7,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o pět procent na 16,2 miliardy. Počet klientů naopak mírně klesl, a to o zhruba čtyři tisíce na 1,662 milionu. Důvodem bylo podle banky hlavně odepsání neaktivních klientů v prvním čtvrtletí.

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

Věřitelé a soud schválili reorganizační plán firmy Veba Broumov, která patří k největším českým textilkám. Plán počítá se zachováním výroby a pracovních míst. Věřitelé by při reorganizaci měli dostat zpátky pět až 52 procent hodnoty pohledávek. Novým vlastníkem Veby by se měl stát podnikatel Otakar Moťka. V insolvenčním řízení je podnik od loňského května.

Francouzské bance Société Générale, která vlastní většinový podíl v české Komerční bance, klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 26 procent na 631 milionů eur (16,2 miliardy korun). Zisk stáhly dolů nižší příjmy a růst nákladů, překonal však očekávání analytiků. Naopak Komerční bance se dařilo, vydělala v prvním kvartále o 5,9 procenta víc než loni.

Průmyslová produkce v Česku po svém lednovém poklesu v únoru meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Nejvíce k tomu přispělo odvětví energetiky, klesla naopak výroba aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba reálně vyšší o půl procenta.