Klášter strana 2 z 3

Klášter v Milevsku na Písecku poprvé veřejně vystavil svatý hřeb - vzácnou relikvii, která podle legendy pochází přímo z kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Hřeb objevili před dvěma lety archeologové v mohutné zdi milevského kostela svatého Jiljí. Od té doby prošel řadou zkoumání a expertíz. Aktuálně archeologové dokončili analýzu zdobené schránky, v níž byl artefakt uložen.

Vedení pravoslavné církve v Česku čelí znovu kritice některých věřících, kteří mluví o nátlaku a používání metod někdejší StB. Zmiňují přitom jméno arcibiskupova tajemníka Igora Střelce, který podle nich na základě zfalšovaných dokumentů vyzýval k odstoupení vedení kláštera v Loděnici. Tam jsou převážně kněží a věřící z Ukrajiny.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Začínají Letní slavnosti staré hudby. Třiadvacátý ročník festivalu představuje středověké, renesanční a barokní skladby v prostorách pražských chrámů a klášterů. Nese podtitul Natura a nabídne celkem sedm koncertů, které spojuje právě přírodní téma. Akci v úterý večer v kostele emauzského kláštera zahajuje vlámský vokální soubor Dionysos Now!, jenž si přichystal hudbu renesančního skladatele Adriana Willaerta.

Odcizení, izolace, odpojení se od vnějšího světa jsou emoce, které se odráží v nejnovější výstavě fotografií Alžběty Jungrové. Snímky vystavuje v kontrastujícím prostředí zchátralého křídla rajhradského benediktinského kláštera. Jungrová působí také jako dokumentární a reportážní fotografka. V této expozici ale vystavuje volnou tvorbu z posledních let.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku, známém díky románu a filmu Černí baroni, mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků. Jednotliví signatáři memoranda v pondělí opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Pozemky v okolí kláštera Křížovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří definitivně státu. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který odmítl dovolání města Znojmo. To o pozemky dlouhodobě usilovalo, podle soudů ale po revoluci přešly z trvalého užívání JZD Práče do vlastnictví státu. Díky tomu o ně nyní může v rámci církevních restitucí požádat Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod má podle Ústavního soudu nárok na pozemky na katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku o rozloze zhruba dva tisíce hektarů. Získalo je zpět v církevních restitucích už v letech 2016 až 2018, ale Lesy ČR podaly soubor žalob. Ty sice zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích, Vrchní soud v Praze však dospěl k opačnému názoru a rozhodl, že pozemky se nevydávají. Následná dovolání odmítl sérií stručných usnesení i Nejvyšší soud.

Cenný obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense je ozdobou nové výstavy klášterního muzea augustiniánů na Starém Brně. O malbu pečuje déle než sto let Národní galerie v Praze, vlastní ji ale řád augustiniánů, pro který obraz také původně vzniknul. V Brně zůstane přibližně dva roky jako součást oslav výročí narození Gregora Johanna Mendela a založení kláštera.

Kompletní základy skleníku, ve kterém kdysi augustinián a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty s křížením rostlin, odhalili v uplynulých třech týdnech v parčíku kláštera na Starém Brně archeologové ze společnosti Archaia. Dle vedoucí výzkumu Lenky Sedláčkové byl interiér skleníku pod povrchem překvapivě nepoškozený.

Své tajemství vydala v Kadani krypta z osmnáctého století. V podzemí nedávno zrestaurovaného kostela františkánského kláštera našli vědci lidské ostatky. Díky jejich zkoumání teď mají šanci dozvědět se více o životě mnichů.

Archeologové se po deseti letech vrátili k průzkumu rožmberské hrobky v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Prozkoumali rakev vedle sarkofágu Petra Voka a zjistili, že patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. V truhle objevili luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Našli i další rožmberské zlato.

Možnost nahlédnout do historického podzemí klášterního kostela Zvěstování Páně měli o víkendu návštěvníci kláštera premonstrátů v obci Teplá. Speciální prohlídka, kterou uspořádala Hroznatova akademie, zavedla zájemce i za hranice běžné prohlídkové trasy do obtížně přístupných míst barokního štolového systému. Štoly dříve sloužily k odvětrávání a k odvedení povrchové i podzemní vody. Prohlídka se konala pod dohledem speleologa.

Policie ve městě Cetinje ráno použila slzný plyn proti lidem, kteří v tomto tradičním centru černohorské státnosti přijeli protestovat proti slavnostnímu uvedení do úřadu nového metropolity srbské pravoslavné církve. Informuje o tom agentura AP. Srbský patriarcha Porfirije a nový metropolita Joanikije přiletěli do kláštera v Cetinji z hlavního města Podgorice vrtulníkem, po obřadu odtamtud vrtulníkem zase odletěli.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Zastupitelé Uherského Hradiště odhlasovali koupi barokního kláštera a přilehlých pozemků v centru města od řádu františkánů. Pro nákup hlasovalo devatenáct z nich, dalších osm se zdrželo. Radnice za historický komplex zaplatí 42 milionů korun, částku bude deset let splácet. O konkrétním využití kláštera, který je kulturní památkou, rozhodnou orgány města později. Nyní si prostory kláštera pronajímá archiv.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který rozhodl, že pozemky v okolí kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří státu, na který přešly z JZD Práče. Podle nejvyšší instance měl ale krajský soud lépe ověřit, jestli družstvo na pozemcích skutečně hospodařilo. Pokud ne, mohlo je získat město Znojmo. Na výsledek sporu čeká taky rytířský řád křižovníků, který chce pozemky získat v rámci církevních restitucí.

Na cestách strávil čtrnáct let a urazil desetitisíce kilometrů napříč mongolskou říší. Málokdo ví, že i Češi dost možná mají svého Marca Pola. Františkánský mnich a misionář Odorik z Pordenone ve 14. století na podnět papeže podnikl dobrodružnou cestu do Asie. Jako první Evropan při tom překročil rovník a vstoupil do Tibetu.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií, ať už je pravá, nebo falešná. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.

Evropská komise přidala peníze na pomoc Náhornímu Karabachu, dá na ni v přepočtu více než 100 milionů korun. Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v této oblasti ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Arméni mají přitom podle mírové dohody necelý týden na to, aby Ázerbájdžánu předali první karabašský okres.

Lidem, kteří musejí být v karanténě kvůli onemocnění covidem-19 a nemohou ji trávit doma, nabízí ubytování Duchovní centrum ve Vranově na Brněnsku ve svém klášteře. Jeho kapacita je čtrnáct pokojů.

Josef Hladiš působil na Velehradě jako osmnáctiletý novic, když v noci 13. dubna 1950 z kláštera vyhnali komunističtí ozbrojenci pětadvacet jezuitů a čtyřicet šest noviců. Odvezli je do kláštera v Bohosudově, pak se je snažili převychovat na stavbě přehrady. Sám Hladiš se dočkal kněžského svěcení až po roce 1969. Na Velehrad se vrátil teprve po sametové revoluci –⁠ připravit návštěvu papeže Jana Pavla II.

Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je unikátní, v době vlády Karla IV. nebyly války a v zemi bylo poměrně bezpečno, takže nebylo tolik důvodů mince ukrývat, uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.

Dobrovolnická práce o letošních prázdninách přilákala víc nadšenců než loni, zájem mají hlavně o záchranu nebo úklid památek. Kvůli koronaviru zůstávají hlavně v Česku. ČT to sdělily organizace, které tyto akce připravují. Dobrovolníci letos pomáhají například s opravou zámku Veselí nad Úhlavou, kláštera Porta coeli nebo historického srubu ve Všenorech.