Greenpeace strana 2 z 5

Podle ochránců přírody by se už brzy mohly v Krušných horách přestat těžit vzácné staré buky. Ústecký kraj zakázal jejich kácení v osmi nejstarších lokalitách. Bučiny, kterým se také často říká plíce severu, by se tak po letech ničení mohly dočkat přísnější ochrany. Zákaz těžby vítají ochránci přírody, například organizace Greenpeace.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Mimořádně vydatné deště způsobené změnami klimatu ohrožují prastaré buddhistické nástěnné malby v umělých jeskyních na severozápadě Číny, varovali zástupci východoasijské pobočky ekologické organizace Greenpeace. V nebezpečí se ocitly památky v Tun-chuangu a Čang-jie v provincii Kan-su, z nichž některé jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se začala zabývat údajně nelegálním kácením vzácných buků v Krušných horách na Mostecku. Toho se měl na jižních svazích dopustit soukromý majitel, a to v době, kdy společnost ještě neměla od krajského úřadu povolení. Kraj nakonec žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená.

Organizace Greenpeace podala odvolání proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužení těžby uhlí v Dole Bílina o pět let. Uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. Na konci března Obvodní báňský úřad v Mostě nepravomocně rozhodl, že Severočeské doly mohou těžit v hnědouhelném Dole Bílina až do roku 2035.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku o pět let až do roku 2035. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, informoval o tom Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, reagoval mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Udělená výjimka z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť pro Elektrárnu Chvaletice neplatí. Krajský soud v Ostravě totiž zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které výjimku na šest let udělilo. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová. Pardubický kraj aktuálně přezkoumává, zda elektrárna splňuje dodržování emisních limitů. Pokud by se ukázalo, že ne, musela by snížit výrobu. Jinak by čelila vysokým sankcím.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Ministerstvo životního prostředí odmítlo tvrzení o dohodě o polském Dole Turów, s nimiž se obrátily ekologické organizace na Evropskou komisi. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podle zmocněnce České republiky pro jednání o Turówu Michala Pastvinského se ale Česko může na soud obrátit, nebude-li Polsko plnit podmínky dohody, na hodnocení dopadu na prostředí, konkrétně na hladinu podzemní vody, je podle něj brzy.

Do Bruselu směřuje stížnost ekologických organizací na česko-polskou dohodu o Dole Turów. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že dohoda nevyřešila negativní dopady těžby uhlí v bezprostřední blízkosti hranic. Evropské komisi adresovaly stížnost proto, že dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Polský Důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Informovaly o tom expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice i nadále přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Před třiceti lety zahájila své působení v tehdejším Československu světová ekologická organizace Greenpeace. Její mluvčí v reportáži nastiňuje, jaké osvětové kampaně si členové pro veřejnost přichystali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Elektrárna Chvaletice zatím nebude omezovat provoz kvůli tomu, že jí soud zrušil udělené výjimky z emisních limitů. Znovu se jimi musí zabývat ministerstvo životního prostředí. Elektrárna zatím rozsudek analyzuje a připravuje řešení situace.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów. Z dokumentu vyplývá, že Polsko nerozšíří rozsah těžby v Turówě k hranicím, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, stavba zemního valu či zajištěn monitoring. Od dohody o Turówu půjde odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech. Její znění ale kritizuje například organizace Greenpeace, která uvedla, že podá stížnost k Evropské komisi.

Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.