Greenpeace strana 2 z 4

Polský Důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Informovaly o tom expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice i nadále přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Před třiceti lety zahájila své působení v tehdejším Československu světová ekologická organizace Greenpeace. Její mluvčí v reportáži nastiňuje, jaké osvětové kampaně si členové pro veřejnost přichystali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Elektrárna Chvaletice zatím nebude omezovat provoz kvůli tomu, že jí soud zrušil udělené výjimky z emisních limitů. Znovu se jimi musí zabývat ministerstvo životního prostředí. Elektrárna zatím rozsudek analyzuje a připravuje řešení situace.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów. Z dokumentu vyplývá, že Polsko nerozšíří rozsah těžby v Turówě k hranicím, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, stavba zemního valu či zajištěn monitoring. Od dohody o Turówu půjde odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech. Její znění ale kritizuje například organizace Greenpeace, která uvedla, že podá stížnost k Evropské komisi.

Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.

Premiéři Česka a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci. Polský premiér Mateusz Morawiecki, který jednal s předsedou české vlády o bilaterální spolupráci, dorazil do Prahy ve čtvrtek. Polsko s Českem vedlo spor o podmínkách těžby. Advokát soudu EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě, Polsko podle něj porušilo unijní právo.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo výjimku z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice pro oxidy dusíku a rtuť. Stanovena je na šest let. Sdělil to mediální zástupce elektrárny Petr Dušek. Ekologická organizace Greenpeace, která proti výjimce dlouhodobě protestuje, se chce proti rozhodnutí odvolat.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

V pátek se v Praze demonstrovalo za klima. Protest jeho účastníci zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď, nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.

Hnutí Greenpeace vzniklo jako radikální a takové také zůstává, i když se přesunulo do středního proudu, říká k padesátému výročí vzniku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Konec uhlí podle jeho slov určí trh, a pokud vlády v Česku nebudou zahálet, drahé energie se občané obávat nemusí, uvedl v Interview ČT24.

Ekologické organizace se odvolaly proti výjimce, kterou dostala elektrárna Chvaletice, šest let by díky ní nemusela splňovat nové emisní limity. Greenpeace a Hnutí Duha tomu chtějí zabránit. Elektrárna s jejich argumenty nesouhlasí, provoz ekologizuje a snižuje emise, uvedl její mluvčí Petr Dušek.

Současné požáry na Sibiři mohou být nejhorší v historii. Dosud shořely skoro dva miliony hektarů lesa. Do Jakutska, který je nejvíc postiženou oblastí, poslala vláda armádu. Teploty v regionu letos dosáhly rekordních téměř 40 stupňů Celsia. Roztává i místní permafrost. Podle úřadů je to další doklad změn klimatu.

Nový blok polské elektrárny Turów, který stál více než čtyři miliardy zlotých (více než 22 miliard korun) musel být už po měsíci odstaven. Má poruchu, protože není přizpůsobený uhlí z dolu u elektrárny. Teď se ukazuje, že chyby se staly jak při projektování, tak při spouštění zařízení, píše polský list Gazeta Wyborcza. O pokračování těžby hnědého uhlí v Dolu Turów vedou spor Polsko a Česko.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Ministři životního prostředí a zahraničí mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to v pondělí vláda. Zároveň kabinet uložil zmocněnci pro zastupování před Soudním dvorem EU, aby navrhl uložení penále Polsku pět milionů eur denně kvůli nezastavení těžby v Turówě.

Uhelná komise má připravit i dřívější scénáře konce uhlí v české energetice, než je navržený rok 2038. Rozhodla o tom vláda. Podklady má dostat do konce roku, tedy až po volbách. O datu definitivního útlumu v pondělí nerozhodla, kabinet pouze vzal na vědomí doporučený rok 2038. Ministři nejsou ve shodě a Evropská unie chce navýšit klimatické cíle.

Hlavní destinací pro evropský odpad se Turecko stalo poté, co jeho import před čtyřmi lety omezila Čína. Nyní Ankara uspíšila svoje plány na zákaz dovozu drtivé většiny plastových odpadů. Urychlilo to aktuální odhalení organizace Greenpeace. „Úřady zakázaly polyetylenové plastové produkty. To je naprostý milník,“ říká environmentální aktivistka Nihan Temizová.

Soudní dvůr EU nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, jak žádalo Česko. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě, polský premiér o nespravedlnosti.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.