Greenpeace strana 3 z 4

Uhelná komise má připravit i dřívější scénáře konce uhlí v české energetice, než je navržený rok 2038. Rozhodla o tom vláda. Podklady má dostat do konce roku, tedy až po volbách. O datu definitivního útlumu v pondělí nerozhodla, kabinet pouze vzal na vědomí doporučený rok 2038. Ministři nejsou ve shodě a Evropská unie chce navýšit klimatické cíle.

Hlavní destinací pro evropský odpad se Turecko stalo poté, co jeho import před čtyřmi lety omezila Čína. Nyní Ankara uspíšila svoje plány na zákaz dovozu drtivé většiny plastových odpadů. Urychlilo to aktuální odhalení organizace Greenpeace. „Úřady zakázaly polyetylenové plastové produkty. To je naprostý milník,“ říká environmentální aktivistka Nihan Temizová.

Soudní dvůr EU nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, jak žádalo Česko. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě, polský premiér o nespravedlnosti.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.

Poláci podporující těžbu v Dole Turów blokovali hodinu a půl silnici mezi Českou republikou a Německem vedoucí přes polské území. Demonstrace byla odpovědí na akci hnutí Greenpeace z minulého týdne. Při ní aktivisté obsadili rypadlo v uhelném dole. Odpůrci těžby považují současné povolení za nelegální. Nepřihlíží podle nich k námitkám českých sousedů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují hlavně na úbytek vody.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Za úmyslnou sabotáž od Íránu označila izraelská ministryně životního prostředí nedávný únik ropných látek na pobřeží židovského státu. K teorii environmentálního terorismu se ovšem část politiků i veřejnosti staví rezervovaně. Obě země spolu nicméně vedou nevyhlášenou válku, v níž se používají i netradiční metody.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z pondělního jednání vlády. Ministerstva ho nyní budou připomínkovat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Termín vládu rozděluje, pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Podle Deníku N české ministerstvo životního prostředí již ve středu kvůli sporu, který se nepodařilo vyřešit dohodou, pohrozilo Polsku žalobou.

Za nedostatečnou považují polskou nabídku na řešení sporů o pokračování těžby v dole Turów české ministerstvo životního prostředí i Liberecký kraj. Spor se tak zřejmě bude řešit v Bruselu a Lucemburku. Česko podalo k Evropské komisi podnět, reakci na něj očekává do konce roku. Vyjednavači již dříve naznačili, že pokud se obě země nedohodnou, bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU.

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O závěru informoval její předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O záměru bude dále rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Kvůli pátečnímu rozhodnutí odejdou z uhelné komise zástupci ekologických organizací. Někteří ekologové si myslí, že vybraný rok je pozdní, poukazují přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu. Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.

Policie podala návrh na obžalobu aktivistů Greenpeace, kteří při protestu v roce 2016 podle ní poškodili chladicí věž elektrárny Chvaletice. Podle státního zástupce Petra Nečase se skupina pěti aktivistů, která již část škody uhradila, odmítla dohodnout na vině a trestu. Vše tedy směřuje k obžalobě. Vyšetřovatelé podali státnímu zástupci návrh již podruhé, první verzi z roku 2019 museli doplnit.

Květnovým rozhodnutím o nepřerušení těžby uhlí v Dole Darkov v Karviné se vedení společnosti OKD nedopustilo trestného činu šíření nakažlivé nemoci. Informaci ČT potvrdila mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Policisté po prověření okolností případu věc odložili. Trestní oznámení podala na společnost OKD začátkem června organizace Greenpeace. Firma podle ní pochybila, když nepřerušila provoz dolu poté, co se tam rozšířila nemoc covid-19.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Stovky lidí z Česka, Německa a Polska se v neděli sešly u památníku Trojmezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku na mezinárodním protestu Thirst for Justice. Lidé z příhraničí společně protestovali proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów v těsném sousedství česko-polské hranice. Obávají se hlavně ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu. Akce se účastnili také polští zastánci rozšíření dolu.

Nejméně 17 mrtvých delfínů se našlo na mauricijském pobřeží, u něhož před měsícem havarovala loď vlastněná japonskou společností, píše BBC. Smrt delfínů podle environmentalistů zavinilo palivo uniklé z plavidla nebo rozhodnutí úřadů nechat klesnout příď rozlomené lodi k mořskému dnu. Kromě oblíbených savců bylo u pobřeží nalezeno také mnoho mrtvých ryb a krabů.

Podnik patřící koncernu Norilsk Nickel, z jehož elektrárny u sibiřského Norilsku unikly před měsícem tisíce tun ropy, vypouštěl do tamní tundry odpadní vody kontaminované jedovatými látkami. Tvrdí to web opozičního ruského listu Novaja Gazeta (NG) i ekologičtí aktivisté. Případem už se zabývá regionální pobočka Ruského vyšetřovacího výboru.

V Dole Darkov společnosti OKD v Karviné začala v sobotu další vlna plošného testování zaměstnanců, informovala mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová. Celkem nyní chtějí moravskoslezští hygienici otestovat okolo 1600 lidí, téměř čtyřem stovkám zaměstnanců už odebrali vzorky v úterý.  V Dole Darkov se stále netěží, dělají se tam jenom práce nezbytné pro zajištění bezpečného chodu dolu.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti spolku Greenpeace ČR a zrušil předběžné opatření, které zakazovalo ekologickým aktivistům šířit video kritizující energetický gigant ČEZ. Opatření vydané Městským soudem v Praze a potvrzené také vrchním soudem porušovalo právo na spravedlivý proces i právo na svobodu projevu, plyne z nálezu dostupného na webu soudu.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Rychlostí až 500 metrů čtverečních za každou hodinu mizí v Rumunsku podle organizace Greenpeace původní evropské pralesy. Z plundrování jedinečných porostů aktivisté obviňují nelegální těžaře. Varují, že vzácný ekosystém by mohl do třiceti let zmizet úplně.