Greenpeace strana 3 z 4

Poláci podporující těžbu v Dole Turów blokovali hodinu a půl silnici mezi Českou republikou a Německem vedoucí přes polské území. Demonstrace byla odpovědí na akci hnutí Greenpeace z minulého týdne. Při ní aktivisté obsadili rypadlo v uhelném dole. Odpůrci těžby považují současné povolení za nelegální. Nepřihlíží podle nich k námitkám českých sousedů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují hlavně na úbytek vody.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Za úmyslnou sabotáž od Íránu označila izraelská ministryně životního prostředí nedávný únik ropných látek na pobřeží židovského státu. K teorii environmentálního terorismu se ovšem část politiků i veřejnosti staví rezervovaně. Obě země spolu nicméně vedou nevyhlášenou válku, v níž se používají i netradiční metody.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z pondělního jednání vlády. Ministerstva ho nyní budou připomínkovat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Termín vládu rozděluje, pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Podle Deníku N české ministerstvo životního prostředí již ve středu kvůli sporu, který se nepodařilo vyřešit dohodou, pohrozilo Polsku žalobou.

Za nedostatečnou považují polskou nabídku na řešení sporů o pokračování těžby v dole Turów české ministerstvo životního prostředí i Liberecký kraj. Spor se tak zřejmě bude řešit v Bruselu a Lucemburku. Česko podalo k Evropské komisi podnět, reakci na něj očekává do konce roku. Vyjednavači již dříve naznačili, že pokud se obě země nedohodnou, bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU.

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O závěru informoval její předseda ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O záměru bude dále rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Kvůli pátečnímu rozhodnutí odejdou z uhelné komise zástupci ekologických organizací. Někteří ekologové si myslí, že vybraný rok je pozdní, poukazují přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu. Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.

Policie podala návrh na obžalobu aktivistů Greenpeace, kteří při protestu v roce 2016 podle ní poškodili chladicí věž elektrárny Chvaletice. Podle státního zástupce Petra Nečase se skupina pěti aktivistů, která již část škody uhradila, odmítla dohodnout na vině a trestu. Vše tedy směřuje k obžalobě. Vyšetřovatelé podali státnímu zástupci návrh již podruhé, první verzi z roku 2019 museli doplnit.

Květnovým rozhodnutím o nepřerušení těžby uhlí v Dole Darkov v Karviné se vedení společnosti OKD nedopustilo trestného činu šíření nakažlivé nemoci. Informaci ČT potvrdila mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Policisté po prověření okolností případu věc odložili. Trestní oznámení podala na společnost OKD začátkem června organizace Greenpeace. Firma podle ní pochybila, když nepřerušila provoz dolu poté, co se tam rozšířila nemoc covid-19.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Stovky lidí z Česka, Německa a Polska se v neděli sešly u památníku Trojmezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku na mezinárodním protestu Thirst for Justice. Lidé z příhraničí společně protestovali proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów v těsném sousedství česko-polské hranice. Obávají se hlavně ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu. Akce se účastnili také polští zastánci rozšíření dolu.

Nejméně 17 mrtvých delfínů se našlo na mauricijském pobřeží, u něhož před měsícem havarovala loď vlastněná japonskou společností, píše BBC. Smrt delfínů podle environmentalistů zavinilo palivo uniklé z plavidla nebo rozhodnutí úřadů nechat klesnout příď rozlomené lodi k mořskému dnu. Kromě oblíbených savců bylo u pobřeží nalezeno také mnoho mrtvých ryb a krabů.

Podnik patřící koncernu Norilsk Nickel, z jehož elektrárny u sibiřského Norilsku unikly před měsícem tisíce tun ropy, vypouštěl do tamní tundry odpadní vody kontaminované jedovatými látkami. Tvrdí to web opozičního ruského listu Novaja Gazeta (NG) i ekologičtí aktivisté. Případem už se zabývá regionální pobočka Ruského vyšetřovacího výboru.

V Dole Darkov společnosti OKD v Karviné začala v sobotu další vlna plošného testování zaměstnanců, informovala mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová. Celkem nyní chtějí moravskoslezští hygienici otestovat okolo 1600 lidí, téměř čtyřem stovkám zaměstnanců už odebrali vzorky v úterý.  V Dole Darkov se stále netěží, dělají se tam jenom práce nezbytné pro zajištění bezpečného chodu dolu.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti spolku Greenpeace ČR a zrušil předběžné opatření, které zakazovalo ekologickým aktivistům šířit video kritizující energetický gigant ČEZ. Opatření vydané Městským soudem v Praze a potvrzené také vrchním soudem porušovalo právo na spravedlivý proces i právo na svobodu projevu, plyne z nálezu dostupného na webu soudu.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Rychlostí až 500 metrů čtverečních za každou hodinu mizí v Rumunsku podle organizace Greenpeace původní evropské pralesy. Z plundrování jedinečných porostů aktivisté obviňují nelegální těžaře. Varují, že vzácný ekosystém by mohl do třiceti let zmizet úplně.

Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu skončila bez shody o základních problémech, přestože se jednání neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Napsala to agentura DPA. Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami, debata byla odložena na příští rok. Zklamání vyjádřil generální tajemník OSN i mezinárodní ekologické organizace.

Stát se chystá snížit podporu solárních zdrojů energie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že s tím spojená kontrola se bude týkat pouze velkých zdrojů, ne tedy solárních panelů na střechách rodinných domů. Ministerstvo by chystanými kroky chtělo ušetřit šest miliard korun. Zároveň by tak vyhovělo závazkům vůči Evropské komisi, po jejichž splnění může Česko podporu obnovitelným zdrojům energie vyplácet.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Německá koalice v pátek oznámila podrobnosti klimatického balíčku, který vyjde tamní daňové poplatníky na 50 miliard eur. Zároveň se po celém světě včetně Česka konaly klimatické demonstrace studentů. Podle Jana Beránka z Greenpeace si lidé čím dál více uvědomují, že se kolem nás začíná něco dít. Stále častěji se totiž střídají extrémní výkyvy počasí, jako přívalové srážky nebo extrémní sucho. „Bez protestů a bez nějaké razantní reakce veřejnosti se věci hýbat nezačnou,“ dodal v Interview ČT24 se Zuzanou Tvarůžkovou.

Rozsáhlé lesní požáry představují podle odborníků globální problém. Kromě Amazonie letos v rekordním rozsahu zachvátily také ruskou Sibiř. Ohně se zde už sice podařilo omezit, hasiči ve zpustošené krajině ale i nadále zůstávají. Hrozí totiž, že se požáry znovu rozšíří. Podle úřadů shořely přes čtyři miliony hektarů lesa, ekologové ale hovoří až o čtyřnásobku.