Gestapo strana 2 z 2

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Přesně před 80 lety, 21. září 1940, nacisté zatkli novinářku Inku Bernáškovou. V protektorátu se stala první ženou zavražděnou za odbojovou činnost. Byla sťata v berlínské věznici Plötzensee v srpnu 1942. Kromě převádění ohrožených lidí na Slovensko pomáhala i s vydáváním ilegálního časopisu V boj.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Osud studenta Marka Frauwirtha, kterého s dalšími osmi vysokoškoláky popravili 17. listopadu 1939 nacisté, připomíná kámen zmizelých v pražské ulici Jilská. Tam pobýval v době svého zadržení gestapem. Letos je to od Frauwirthovy smrti 80 let.

Ve východopolském Nisku se v pátek konala připomínka vůbec prvních transportů evropských Židů. Přesně před osmdesáti lety tam nacisté odvlekli muže z Ostravy, Katowic a Vídně. Na místě měli postavit takzvaný přeškolovací tábor pro další příchozí. O půl roku později od přesídlovacího plánu Třetí říše upustila.

Poprvé jako významný den si v úterý Česko připomíná Památný den sokolstva. Je vzpomínkou na noc ze 7. na 8. října 1941, kdy nacisté na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatkli přes patnáct set představitelů sokolské organizace a deportovali je do koncentračních táborů. O několik dní později Sokol zakázali.

Nacistické jednotky obsadily Brno 15. března 1939 odpoledne. Němci se zmocnili důležitých úřadů, soudů i rozhlasu. O dva dny později přijel do města i Adolf Hitler. Jedním z míst, kde jsou vzpomínky na nacistickou okupaci stále živé, je bývalá věznice na Cejlu. Položit květiny sem u příležitosti 80. výročí okupace přišly Venuše Štefková a Zdena Zajoncová. Obě dvě zde gestapo věznilo, ale až nyní se poprvé setkaly.