George W. Bush strana 2 z 3

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Donald Trump načíná novou kapitolu svého života, postprezidentství. Zda se vrátí k byznysu, bude pokračovat v aktivní politice, nebo si vezme delší volno, zatím jasné není. Během kampaně o Bílý dům i po ní několikrát řekl, že by se mohl ucházet o prezidentský úřad za čtyři roky. To by bylo poměrně neobvyklé; v minulosti se po neúspěchu například Lyndon Johnson přestěhoval na svůj ranč v Texasu, Jimmy Carter se pak angažoval v lidskoprávních otázkách.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Velká Británie jako první země v západní Evropě zahájila očkování proti covidu-19. Schválenou vakcínu Pfizer/BioNTech dostala jako první devadesátiletá žena ze Severního Irska. Vláda očkování touto látkou schválila minulou středu. Spojené království si zatím objednalo 40 milionů dávek, což umožní naočkovat 20 milionů lidí. Očkovat se chystají i další státy včetně Česka. Brazilská vláda rozhodla, že za vakcíny její obyvatelé nebudou platit. Donald Trump chce nejprve očkovat Američany, jeho exekutivní nařízení je ale nejasné.

Zvolený prezident USA Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN uvedl, že v den své inaugurace 20. ledna požádá Američany, aby po dobu sto dní nosili roušky a pomohli tak omezit šíření koronaviru. Budoucí šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že se rád nechá veřejně očkovat proti covidu-19, jakmile odborník na infekční choroby a člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci řekne, že je to bezpečné.

Zvolený prezident USA Joe Biden představil první jména své chystané administrativy. Soustředil se na klíčové posty především v zahraniční politice, ale důraz dal i na domácí ekonomické a sociální problémy. Jak Biden předeslal, jeho kabinet má být různorodý a reprezentovat americkou společnost, zároveň má být sborem expertů. Web ČT24 přináší medailonky lidí, kteří mají v následujících letech řídit Spojené státy americké.

Jill Bidenová, manželka Joea Bidena, který podle projekcí vyhrál americké prezidentské volby, je veřejnosti známa z let 2009 až 2017, kdy byla druhou dámou Spojených států. Její manžel v té době zastával funkci viceprezidenta v administrativě Baracka Obamy. Profesí je pedagožka, učila angličtinu na několika středních školách. Svým žákům by se chtěla věnovat i poté, co byl Biden podle projekcí zvolen prezidentem.

Ve středu večer Trumpova kampaň požádala soud o pozastavení sčítání hlasů v Pensylvánii. Republikánští pozorovatelé prý nemají přístup ke sčítání a chtějí, aby se situace zpřehlednila. O pozastavení sčítání požádala i v Michiganu; ve Wisconsinu bude požadovat přepočtení těsného výsledku.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

O amerických prezidentských volbách mnozí říkají, že nejsou spravedlivé. Nejde však pouze o fakt, že k tomu, aby se někdo stal hlavou USA, není potřeba nadpoloviční většina hlasů samotných voličů. Problém je i v tom, že někteří lidé vůbec volit nemohou. Takových Američanů jsou miliony, žijí totiž na územích, která nejsou uznanými státy USA. Každý region má také svá pravidla, někde se volí prostřednictvím klasických volebních lístků, jinde zase na terminálech s dotykovými obrazovkami.

Americké prezidentské volby jsou soubojem demokratického a republikánského kandidáta o Bílý dům. Média pozornost téměř výhradně věnují právě uchazečům z dvou dominantních sil, Donald Trump a Joe Biden ovšem nejsou jedinými kandidáty. Své zástupce mají na hlasovacích lístcích i menší strany a kandidovat mohou rovněž nezávislé osobnosti. Často jsou pouhým zpestřením voleb, někdy ale tito outsideři dokážou zamíchat konečným výsledkem.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Kandidátem na prezidentskou funkci je za Republikánskou stranu úřadující prezident Donald Trump, jeho spolustraníci ale nejsou v jeho podpoře zdaleka jednotní. Demokratického nominanta Joea Bidena veřejně podpořili například exministr Powell, bývalý guvernér Kasich či bývalý šéf Trumpovy komunikace Scaramucci.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Uplynulo třicet let od doby, kdy vojenské síly iráckého vůdce Saddáma Husajna vtrhly 2. srpna 1990 do blízkovýchodního emirátu Kuvajt a spustily tak řetězec událostí, který vedl k válce v Perském zálivu. Konflikt v blízkovýchodním regionu vyvolal mezinárodní pozdvižení, odsoudila ho Rada OSN a zapojilo se do něj bezmála 690 tisíc vojáků z 34 zemí včetně Československa.

V Bílém domě stále doznívá malá účast Američanů na sobotním předvolebním mítinku prezidenta Trumpa v oklahomské Tulse. Lidé tam nakonec ani nenaplnili kapacitu haly. Na TikToku se k záškodnické akci přihlásili teenageři, to ale Bílý dům popřel. Tvrdí, že zájemce odradila média a obavy z covidu-19. Exšéf Trumpovy komunikace Scaramucci se pokusí přesvědčit republikánské voliče, aby tentokrát prezidenta nevolili.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Taliban podepsaly historickou dohodu, která je základem pro politické urovnání poměrů v Afghánistánu a stažení vojsk USA a NATO. Ty by měly z Afghánistánu odejít do 14 měsíců. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters věří, že dohoda mezi USA a Talibanem povede k trvalému klidu zbraní v zemi.

Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.