Gazprom strana 5 z 5

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Igor Volobujev, nyní již bývalý viceprezident banky Gazprombank ruského plynárenského koncernu Gazprom, utekl z Ruska na Ukrajinu, kde vstoupil do řad kyjevské domobrany, aby bránil svou vlast se zbraní v ruce, uvedl ruský server The Insider.

Západ nesmí polevit ve zpřísňování sankčního režimu namířeného proti Ruské federaci kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ve Fokusu Václava Moravce to prohlásil někdejší český velvyslanec při NATO a EU Martin Povejšil. V pořadu s podtitulem „Pravidla boje“ s ním dál diskutovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, novinář Jefim Fištejn, politický analytik Jolyon Naegelem, bývalý vojenský kaplan Pavel Ruml a sociolog Daniel Prokop.

OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.

Nizozemci řeší, jak vykoupit od ruského Gazpromu zásobníky v Bergermeeru. Jde o největší zásobníky plynu v Evropské unii a Rusové mají kontrakt na čtyřicet procent jejich kapacity. Gazprom se ale nemá k tomu, aby je naplnil.

Ruský prezident Vladimir Putin neodmítá schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Musí před ní ale vzniknou text dohody k situaci na Ukrajině. V souvislosti s konfliktem zvažují Finsko a Švédsko vstup do Severoatlantické aliance, Kreml k možnému rozšíření NATO zaujal negativní postoj. Dmitrij Medvěděv ve čtvrtek varoval, že pokud severské země podají přihlášku do Aliance, nebude již možné hovořit o „bezjaderném Pobaltí“. Do bezpečí za hranice Ukrajiny utíká mnoho Ukrajinců, jen do Polska už přišlo přes 2,7 milionu uprchlíků.

Rakousko si nyní chce zahrát roli mostu či zprostředkovatele, my jsme však v situaci, kdy bychom s prezidentem Putinem mluvit neměli, prohlásila eurokomisařka Věra Jourová (ANO) v Událostech, komentářích v souvislosti s cestou kancléře Karla Nehammera za Vladimirem Putinem. S tím souhlasí i europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který poznamenal, že v tuto chvíli není správný čas na jednání. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) mohla tato návštěva dávat smysl, pokud by měla podporu z Kyjeva.

Německo rozhodlo o vypovězení čtyřiceti ruských diplomatů, kteří podle něj pracují pro tajné služby. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že dotyční působili proti zájmům státu. Nyní mají pět dnů na odjezd. Vláda také oznámila, že dočasně přebírá kontrolu nad německou dceřinou firmou ruského Gazpromu. Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, napsala agentura AFP.

Česko má zásoby plynu přibližně na měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z EU budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení smluv. Dodal, že Česko je připraveno na všechny varianty vývoje dodávek z Ruska.

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že Česko má aktuálně zásoby plynu na 26 dnů a zásoby ropy na více než 90 dnů.

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak. Řekl, že z takové situace by nikdo neměl prospěch. Americký prezident Joe Biden a bristký ministr energetiky v úterý oznámili zákaz dovozu ruské ropy.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Tribunál Soudního dvora EU podpořil rozhodnutí Evropské komise, která před třemi lety bez pokuty ukončila antimonopolní vyšetřování ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ten uzavřel s Komisí dohodu, aby se vyhnul sankcím, ve které souhlasil s reformou své cenové struktury a umožnil konkurentům prosadit se na trhu ve východní Evropě. Soud rozhodnutím odmítl stížnost polské společnosti PGNiG.

Plynovodem Jamal už patnáctým dnem proudí ruský plyn v obráceném směru – z Německa do Polska. Tok je navíc v úterý mnohem silnější než v předchozích dnech. Cena plynu kolem poledne vykazovala růst o více než třicet procent, zůstává ale hluboko pod rekordy z konce loňského roku. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Berlín může situaci pomoci tím, když nebude přeprodávat plyn do Polska a na Ukrajinu.

Poté, co se v týdnu ceny plynu v Evropě vyšplhaly na rekordní maxima, během čtvrtka se výrazně snižovaly. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce před 16:00 SEČ vykazovala pokles o zhruba pětinu na 136 eur (zhruba 3400 korun) za megawatthodinu. V úterý poprvé v historii překročila 170 eur za MWh.

Dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal se v úterý ráno zastavily, tok se posléze obrátil opačným směrem. S odvoláním na německého provozovatele plynovodní sítě Gascade o tom informuje agentura Reuters. Upozorňuje, že dodávky se již od soboty snižovaly. Objem plynu a směr jeho toku v plynovodu se řídí podle požadavků odběratelů. Ceny plynu v Evropě vystoupily na dosavadní maximum a překonaly 170 eur za megawatthodinu.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Moldavsko uhradilo ruské plynárenské společnosti Gazprom peníze, které jí dlužilo za dodávky zemního plynu. Oznámila to rusko-moldavská plynárenská společnost Moldovagaz. Kvůli neuhrazené platbě hrozilo, že Gazprom dodávky plynu do Moldavska zastaví.

Ruská plynárenská společnost Gazprom se dohodla, že nezastaví vývoz plynu do Moldavska, které nedokázalo včas zaplatit za dodávky. Informovala o tom agentura Reuters. Firma dodala, že očekává plné uhrazení platby v pátek. Rozhodnutí Gazpromu tím přinejmenším pro tuto chvíli odvrací energetickou krizi v Moldavsku.

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.