Europoslanec strana 3 z 4

Maďarský europoslanec József Szájer rezignoval na svou funkci poté, co jej v pátek belgická policie přistihla v centru Bruselu na nedovoleném večírku s dalšími 24 muži a později u něj našla extázi. Podle belgických médií pořádali sexuální orgie. Člen vládnoucí konzervativní strany Fidesz nejprve svou nedělní rezignaci vysvětloval „dlouhým obdobím reflexe“. Když však vyšlo najevo, že se ze zmíněného večírku pokusil před policejní kontrolou prchnout oknem, přiznal svou účast, k typu zábavy se ale nevyjádřil, píše agentura AP. V maďarské ústavě přitom pomáhal zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy.

Řecký soud ve středu udělil trest třináct let vězení bývalému šéfovi krajně pravicové strany Zlatý úsvit Nikosi Michaloliakosovi, kterého minulý týden uznal vinným z vedení zločinecké organizace. Stejně vysoké tresty dostalo i pět dalších bývalých poslanců této strany, včetně europoslance Joannise Lagose. Informaci přinesla řecká tisková agentura AMNA.

Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh Komise na 55procentní snížení.

Úterní dosažení dohody na summitu EU je pozitivní zprávou. Shodli se na tom europoslanci s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou (ANO) a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) v Událostech, komentářích a Devadesátce. Krize podle Jourové ukázala, že členové Unie jsou si partnery, kteří si jsou schopni vzájemně pomáhat.

Za rezolucí Evropského parlamentu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stojí čeští europoslanci, kteří dělají vše pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili. Babiš to sdělil v reakci na páteční kritické usnesení Evropského parlamentu kvůli jeho možnému střetu zájmů. Rezoluce se podle něj snaží ovlivnit výsledek auditních procesů v rámci Evropské unie.

Spojené státy vedou opravdové vyšetřování ohledně počínání Číny v reakci na propuknutí koronavirové nákazy, uvedl americký prezident Donald Trump. Podle něj Čína mohla zabránit tomu, aby se nákaza rozšířila do celého světa. Také skupina europoslanců vyzvala Evropskou komisi k prošetření toho, zda Peking informace o šíření nákazy nezamlčoval. Austrálie bude žádat mezinárodní šetření původu viru.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se kvůli výrokům českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu europoslanců obrátí na šéfy Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a Evropské rady Charlese Michela. Sdělila to mluvčí předsedy europarlamentu. Sassoli a šéfové parlamentních frakcí se věcí zabývali na žádost předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Moniky Hohlmeierové, kterou Babiš označil za pomatenou. Ve čtvrtek by měl EP hlasovat o usnesení, v němž podle dosavadních informací Babiše za urážky a možný střet zájmů zkritizuje.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zvažuje, že se obrátí na Česko kvůli urážlivým výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu europoslanců. Sdělila to mluvčí europarlamentu. K reakci vyzvala Sassoliho dopisem předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová, kterou Babiš označil za pomatenou. Premiér poté řekl, že europoslankyně urazila české zemědělce a že problematice nerozumí. Své předchozí vyjádření na její adresu považuje za správné.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl o českých europoslancích Tomáši Zdechovském (KDU-ČSL) a Mikuláši Peksovi (Piráti), že jsou vlastizrádci. Důvodem je to, že v Evropském parlamentu (EP) otevírají téma jeho možného střetu zájmů. Postupují tak podle Babiše proti české vládě. Tématem se v Česku zabývala delegace europoslanců, která si myslí, že v Česku nefunguje jasný systém na odhalení střetu zájmů. Pirátští i lidovečtí politici se vůči výroku premiéra ohradili.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Zatímco ve Velké Británii běží naplno předvolební kampaň, z Bruselu ji bedlivě sledují poslední britští zákonodárci v Evropském parlamentu. Právě výsledek předčasných britských voleb může dát jasnější pohled na to, kdy nakonec nastane brexit a kdy tito europoslanci opustí belgickou metropoli.

Je stále možné dohodnout se včas na podmínkách odchodu Velké Británie z Evropské unie, řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker europoslancům. Předstoupil před ně spolu s hlavním unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem, aby je informoval, jak postupují rozhovory s britskou vládou. Barnier je ovšem skeptičtější, dohoda se podle něj nerýsuje. Podkladem pro ni nemůže být návrh, který předložil Londýn minulý týden. K němu má Unie zásadní výhrady.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Britský chaos kolem odchodu z Evropské unie se dostává do další fáze, kdy horní sněmovna přijala návrh zákona, který má zabránit, aby Velká Británie opustila společenství bez dohody. Kam se řítí britské impérium a jak se k tomu má postavit zbytek Unie? Nad tím se v Interview ČT24 zamýšlel europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Kolem Středozemního moře lidé pozabíjí 25 milionů ptáků ročně. Jen na Kypru jsou to dva miliony. Po nápravě volá Unie českých a slovenských zoologických zahrad v billboardové kampani i v dopise europoslancům.

Tři čeští europoslanci uspěli ve středeční volbě místopředsedů výborů v Evropském parlamentu. Luděk Niedermayer (TOP 09) se stal prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru, jeho kolega Jan Zahradil (ODS) pak prvním místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod a Martina Dlabajová (ANO) místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu. Naopak zatím neuspěl Tomáš Zdechovský, ten ale bude mít další šanci příští týden.

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Návrh Evropské rady na obsazení vrcholných unijních pozic je vyvážený a představuje pozitivní změnu v zastoupení žen. Evropský parlament má díky tomu dobrý důvod schválit Ursulu von der Leyenovou do funkce nové šéfky Evropské komise. Na závěr ustavujícího zasedání europarlamentu ve Štrasburku to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.

Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Vizitky jednadvaceti nových poslanců Evropského parlamentu zvolených v České republice: vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců, tedy o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi, přičemž počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti se třemi europoslanci, stejný počet zástupců bude mít v Evropském parlamentu i koalice STAN a TOP 09. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, komunisté jednoho oproti dosavadním třem.