Europoslanec strana 4 z 5

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Zatímco ve Velké Británii běží naplno předvolební kampaň, z Bruselu ji bedlivě sledují poslední britští zákonodárci v Evropském parlamentu. Právě výsledek předčasných britských voleb může dát jasnější pohled na to, kdy nakonec nastane brexit a kdy tito europoslanci opustí belgickou metropoli.

Je stále možné dohodnout se včas na podmínkách odchodu Velké Británie z Evropské unie, řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker europoslancům. Předstoupil před ně spolu s hlavním unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem, aby je informoval, jak postupují rozhovory s britskou vládou. Barnier je ovšem skeptičtější, dohoda se podle něj nerýsuje. Podkladem pro ni nemůže být návrh, který předložil Londýn minulý týden. K němu má Unie zásadní výhrady.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Britský chaos kolem odchodu z Evropské unie se dostává do další fáze, kdy horní sněmovna přijala návrh zákona, který má zabránit, aby Velká Británie opustila společenství bez dohody. Kam se řítí britské impérium a jak se k tomu má postavit zbytek Unie? Nad tím se v Interview ČT24 zamýšlel europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Kolem Středozemního moře lidé pozabíjí 25 milionů ptáků ročně. Jen na Kypru jsou to dva miliony. Po nápravě volá Unie českých a slovenských zoologických zahrad v billboardové kampani i v dopise europoslancům.

Tři čeští europoslanci uspěli ve středeční volbě místopředsedů výborů v Evropském parlamentu. Luděk Niedermayer (TOP 09) se stal prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru, jeho kolega Jan Zahradil (ODS) pak prvním místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod a Martina Dlabajová (ANO) místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu. Naopak zatím neuspěl Tomáš Zdechovský, ten ale bude mít další šanci příští týden.

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Návrh Evropské rady na obsazení vrcholných unijních pozic je vyvážený a představuje pozitivní změnu v zastoupení žen. Evropský parlament má díky tomu dobrý důvod schválit Ursulu von der Leyenovou do funkce nové šéfky Evropské komise. Na závěr ustavujícího zasedání europarlamentu ve Štrasburku to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.

Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Vizitky jednadvaceti nových poslanců Evropského parlamentu zvolených v České republice: vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců, tedy o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi, přičemž počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti se třemi europoslanci, stejný počet zástupců bude mít v Evropském parlamentu i koalice STAN a TOP 09. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, komunisté jednoho oproti dosavadním třem.

Už za necelých 24 hodin se v Česku otevřou volební místnosti. Obyvatelé osmadvaceti států Evropské unie ve volbách vybírají své zástupce. Eurovolby jsou ve srovnání s jiným hlasováním specifické. Liší se například pravidla pro voliče v zahraničí i to, že statistici zveřejní výsledky až v neděli večer.

Když půjdou Češi v pátek a sobotu k volebním urnám, budou vybírat své zástupce do Evropského parlamentu z 39 kandidátních listin. Všechny strany již představily své programy a lídry, ovšem volič se teoreticky může rozhodnout i podle jiného kritéria. Může se ptát, ke které politické „rodině“ se partaj připojí.

Po několika letech sporů o dvojí kvalitu výrobků v EU schválil europarlament ve středu směrnici o ochraně spotřebitele v podobě, která zástupce z Česka zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky. Tomu věnovala značnou část své pětileté práce i česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta přitom schválení směrnice označila jako skvělou zprávu a uvedla, že „nyní máme jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality.“

Evropští poslanci ve středu schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.

Evropští poslanci schválili reformu ochrany autorských práv na internetu, která posiluje postavení tvůrců. Cílem nové směrnice je přizpůsobit digitální éře evropské autorské právo z roku 2001. Kontroverzní text kritizují nejen technologičtí giganti jako Google či Facebook, ale i zastánci svobodného internetu, kteří se obávají cenzury. Členské státy teď mají dva roky na to, aby směrnici převedly do svého práva.

Čeští politici jsou většinou kritičtí ke schválení reformy ochrany autorských práv na internetu Evropským parlamentem. Podle Pirátů výsledek hlasování poznamená svobodu internetu v EU, místopředseda strany Mikuláš Peksa ve sněmovně žádal o minutu ticha za svobodný internet v Evropě. O hrozbě cenzury hovoří zase občanští demokraté. Strany chtějí pečlivě hlídat proces implementace předpisu do českého práva a pokusit se o to, aby se do tuzemských zákonů promítla v co nejmírnější podobě.

Nová evropská směrnice o digitálním copyrightu v podobě, v jaké ji potvrdil europarlament, povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku Evropské unie. V prohlášení to uvedla společnost Google.

Europoslanci v úterý podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy Evropské unie svůj postup koordinovaly, a předešly tak případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musí nakonec souhlasit i členské země.

Jednání na summitu evropských lídrů o posunutí termínu brexitu, které se protáhlo do nočních hodin, nepřekvapilo bývalého ministra zahraničí a obrany za ODS Alexandra Vondru. Vysvětlil, že diplomatickou tradicí světových mocností je tvrdě vyjednávat až do poslední vteřiny. Europoslanec za TOP 09 Luděk Nidermayer v Událostech, komentářích takový postup označil za politicky nezodpovědný. Británii se podle něj vymstí.