Deník N strana 2 z 3

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Končící prezident Miloš Zeman na pondělní rozlučkové schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se podle informací Deníku N týkala dotační kauzy vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem. Premiér odmítl připojit svůj podpis, stejně jako loni.

Žádosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o informace týkající se kauzy kupčení s městskými byty v Brně nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi nepřijdou šťastné. Stříž to řekl Deníku N. Dodal ale, že žádostmi Blažek nepřekračuje své pravomoci a nechce znát věci, které by ohrozily vyšetřování. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý sdělil, že Stříž se odpoledne s ministrem sešel. Blažek podle deníku a Seznam Zpráv čtyřikrát žádal žalobce o informace týkající se dotyčné kauzy. Stříž pro Deník N uvedl, že dosavadní žádosti ministra byly adresovány jak jemu, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR Miroslav Vaněk po výzvě k odstoupení kvůli podezření z obtěžování studentek rezignoval. Informaci serveru Deník N potvrdila předsedkyně Rady ÚSD Adéla Gjuričová. K odstoupení Vaňka vyzvaly v pondělí orgány ústavu kvůli podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií (FHS) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, kde Vaněk působí jako vyučující. Ze stejného důvodu už dříve rezignoval zástupce ředitele ústavu a pedagog FHS Pavel Mücke. Vaněk a Mücke dříve řekli, že se cítí nevinní.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.

Prezident Miloš Zeman loni v létě podle informací Deníku N žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Informace Deníku N potvrdily České televizi i dva zdroje z Úřadu vlády.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) kritizuje velvyslance v Izraeli Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou Žarkem Jovanovičem. Na Twitteru uvedl, že takovou návštěvu považuje za vážné pochybení velvyslance a o dalším postupu rozhodne příští týden. Fotografie ze setkání Stropnického s delegací vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem sdílel předtím místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jedinou možností je podle něj neprodlená rezignace Stropnického. Velvyslanec Deníku N řekl, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy a nemůže mít přehled o dezinformační scéně v Česku.

Podnikatel Pavel Dovhomilja by měl v takzvané kauze Dozimetr, která se týká údajného ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku, brzy získat status spolupracujícího obviněného. Na konci roku absolvoval jeden z posledních výslechů a dozorující státní zástupce nyní rozhodl, že s ním dohodu oficiálně uzavře, informoval v pondělí Deník N s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů.

Pracovníci Úřadu vlády a ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami milionů korun podporovat média a organizace, které se snaží dezinformace potírat. Současný vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma by se pak mohl stát národním gestorem této politiky a určovat způsob, jak se lživým obsahem bojovat. Klíma to potvrdil Deníku N.

Kvůli pochybnostem týkajícím se doktorských studijních programů na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně rezignoval její děkan Pavel Žufan, informoval o tom Deník N. Na jednání akademického senátu oznámil, že funkci opustí ke konci ledna.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zasahovala v Brně a na dalších místech na Moravě v souvislosti s podezřením, že několik policistů vynášelo informace z vyšetřování za úplatu. Uvedl to Deník N. Podle inspekce zásah nesouvisí s razií policie na brněnském magistrátu a dalších místech.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

V osvobozených ukrajinských městech zůstávají po ruské armádě tanky i další vojenská technika. Mnohdy ještě funkční. „To je důsledek korupce, která je v Rusku všudypřítomná,“ vysvětluje zahraniční reportér Jan Moláček. V Rusku působil jako zpravodaj v polovině nultých let. „Ve srovnání s tím, co se tam děje posledního půl roku, to tehdy byla v uvozovkách svobodná země,“ říká v podcastu Background ČT24 novinář, který nyní píše pro Deník N.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem také o americké přítomnosti v České republice, řekla Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech uvedl, že je to záležitost, kterou by musely schválit sněmovna i Senát.

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Policejní prezident Jan Švejdar podá na začátku ledna žádost o odchod do civilu. Od policie plánuje odejít ke konci března. Na Twitteru oznámil, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Deník N píše, že o odchodu jednal s policejním prezidentem 7. prosince s nastupujícím ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Rakušan uvedl, že si Švejdarovy práce váží a jeho rozhodnutí respektuje.

Místopředseda Starostů a nezávislých Věslav Michalik se již nechce stát ministrem průmyslu a obchodu v nové vládě. Jeho podnikání na Kypru bylo legální, nechce ale dávat politickým konkurentům do ruky bič, řekl v pořadu Interview ČT24, kde odpovídal na otázky Zuzany Tvarůžkové.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Policie zahájila úkony trestního řízení v případu bývalého poslance Dominika Feriho, kterého několik žen v médiích minulý týden obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Prověřování podle něj policie vede pro podezření ze spáchání některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Policisté zároveň vyzvali případné poškozené, aby je kontaktovaly. V případu zatím nebyl nikdo obviněn.

Pro politické dění v Česku i pro fungování novinařiny je důležitý text, který obvinil čtyřiadvacetiletého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování. Na jeho základě Feri rezignoval na poslanecký mandát, kandidaturu v podzimních sněmovních volbách a vystoupil i ze strany TOP 09. Novinářům pak článek ukázal, že spolu můžou spolupracovat reportéři ze dvou odlišných redakcí a že na anonymních hlasech můžou postavit text s tak velkým společenským dopadem. Co stálo za vznikem tohoto článku a jak ho v kontextu jiných aktuálních kauz hodnotí mediální odborníci, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Hlavní manažer hnutí ANO Jan Richter loni pobíral plný plat člena zastupitelstva Ústeckého kraje, ačkoliv měl jako poslanec dostávat jen 40 procent. Podle webu Deníku N a serveru HlídacíPes.org to vyplývá z výsledku kontroly, kterou iniciovali ústečtí krajští zastupitelé. Richter potvrdil, že plat v plné výši skutečně dostával. Byl to podle něj omyl a peníze hodlá vrátit.