Deník N strana 3 z 4

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) kritizuje velvyslance v Izraeli Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou Žarkem Jovanovičem. Na Twitteru uvedl, že takovou návštěvu považuje za vážné pochybení velvyslance a o dalším postupu rozhodne příští týden. Fotografie ze setkání Stropnického s delegací vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem sdílel předtím místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jedinou možností je podle něj neprodlená rezignace Stropnického. Velvyslanec Deníku N řekl, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy a nemůže mít přehled o dezinformační scéně v Česku.

Podnikatel Pavel Dovhomilja by měl v takzvané kauze Dozimetr, která se týká údajného ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku, brzy získat status spolupracujícího obviněného. Na konci roku absolvoval jeden z posledních výslechů a dozorující státní zástupce nyní rozhodl, že s ním dohodu oficiálně uzavře, informoval v pondělí Deník N s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů.

Pracovníci Úřadu vlády a ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami milionů korun podporovat média a organizace, které se snaží dezinformace potírat. Současný vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma by se pak mohl stát národním gestorem této politiky a určovat způsob, jak se lživým obsahem bojovat. Klíma to potvrdil Deníku N.

Kvůli pochybnostem týkajícím se doktorských studijních programů na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně rezignoval její děkan Pavel Žufan, informoval o tom Deník N. Na jednání akademického senátu oznámil, že funkci opustí ke konci ledna.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zasahovala v Brně a na dalších místech na Moravě v souvislosti s podezřením, že několik policistů vynášelo informace z vyšetřování za úplatu. Uvedl to Deník N. Podle inspekce zásah nesouvisí s razií policie na brněnském magistrátu a dalších místech.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

V osvobozených ukrajinských městech zůstávají po ruské armádě tanky i další vojenská technika. Mnohdy ještě funkční. „To je důsledek korupce, která je v Rusku všudypřítomná,“ vysvětluje zahraniční reportér Jan Moláček. V Rusku působil jako zpravodaj v polovině nultých let. „Ve srovnání s tím, co se tam děje posledního půl roku, to tehdy byla v uvozovkách svobodná země,“ říká v podcastu Background ČT24 novinář, který nyní píše pro Deník N.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem také o americké přítomnosti v České republice, řekla Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech uvedl, že je to záležitost, kterou by musely schválit sněmovna i Senát.

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Policejní prezident Jan Švejdar podá na začátku ledna žádost o odchod do civilu. Od policie plánuje odejít ke konci března. Na Twitteru oznámil, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Deník N píše, že o odchodu jednal s policejním prezidentem 7. prosince s nastupujícím ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Rakušan uvedl, že si Švejdarovy práce váží a jeho rozhodnutí respektuje.

Místopředseda Starostů a nezávislých Věslav Michalik se již nechce stát ministrem průmyslu a obchodu v nové vládě. Jeho podnikání na Kypru bylo legální, nechce ale dávat politickým konkurentům do ruky bič, řekl v pořadu Interview ČT24, kde odpovídal na otázky Zuzany Tvarůžkové.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Policie zahájila úkony trestního řízení v případu bývalého poslance Dominika Feriho, kterého několik žen v médiích minulý týden obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Prověřování podle něj policie vede pro podezření ze spáchání některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Policisté zároveň vyzvali případné poškozené, aby je kontaktovaly. V případu zatím nebyl nikdo obviněn.

Pro politické dění v Česku i pro fungování novinařiny je důležitý text, který obvinil čtyřiadvacetiletého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování. Na jeho základě Feri rezignoval na poslanecký mandát, kandidaturu v podzimních sněmovních volbách a vystoupil i ze strany TOP 09. Novinářům pak článek ukázal, že spolu můžou spolupracovat reportéři ze dvou odlišných redakcí a že na anonymních hlasech můžou postavit text s tak velkým společenským dopadem. Co stálo za vznikem tohoto článku a jak ho v kontextu jiných aktuálních kauz hodnotí mediální odborníci, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Hlavní manažer hnutí ANO Jan Richter loni pobíral plný plat člena zastupitelstva Ústeckého kraje, ačkoliv měl jako poslanec dostávat jen 40 procent. Podle webu Deníku N a serveru HlídacíPes.org to vyplývá z výsledku kontroly, kterou iniciovali ústečtí krajští zastupitelé. Richter potvrdil, že plat v plné výši skutečně dostával. Byl to podle něj omyl a peníze hodlá vrátit.

Poslanec TOP 09 Dominik Feri čelí obviněním několika žen z nevhodného sexuálního chování během let 2015 až 2020. Informoval o tom v úterý Deník N a web A2larm, policie se už zveřejněnými informacemi začala zabývat. Politik sice odmítá, že by se dopustil sexuálního násilí, za „nevhodné“ či „nepatřičné“ chování se ale omluvil a oznámil také rezignaci na poslanecký post i stažení kandidatury v podzimních sněmovních volbách. Proti zveřejněným informacím se chce bránit soudně.

Policie žádá o vydání nezařazeného poslance Lubomíra Volného, původně zvoleného za SPD, k trestnímu stíhání. Důvodem je podezření ze šíření poplašné zprávy. Odeslání žádosti do sněmovny potvrdila Deníku N mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová. Volný měl podle vyšetřovatelů šířit poplašnou zprávu během nouzového stavu. V příspěvku na svém facebookovém profilu tvrdil, že se chystá spiknutí, jehož cílem je diskreditace léku ivermektin, prostředkem k diskreditaci mělo být podle Volného zabití pacientů, píše Deník N.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Pandemie koronaviru urychlila to, o co se česká média snaží už dávno – dostávat za zveřejněný obsah na internetu zaplaceno. Každý vydavatel láká na předplatné jinak. Někomu stačí exkluzivní materiály, jinému třeba lahev vína. Server iDnes.cz teď přišel s nabídkou, kterou český trh doposud neznal – platícím čtenářům nabízí lepší přístup ke zdravotní péči. Je to etické? A jak se vůbec českým médiím daří za své texty na internetu vybírat peníze? Newsroom ČT24 se na to ptal mediálního analytika Filipa Rožánka.