Clo strana 2 z 5

Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Britská firma Rolls-Royce podle něj zvažuje, že v Česku postaví továrnu na malé modulární reaktory.

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu, který chce do uvedeného data s Washingtonem ještě jednat. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.

Americký prezident Donald Trump podepsal pro dvanáct zemí dopisy, ve kterých jim nastínil různé úrovně cel na jejich zboží dovážené do Spojených států. Dopisy budou rozeslány v pondělí, řekl Trump na palubě letadla Air Force One.

Současná administrativa v Bílém domě není založená na odbornosti, místo toho se prezident Donald Trump řídí vlastními instinkty, zmínil bývalý americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Kurt Volker v rámci debaty pořádané CEVRO Univerzitou. Americké tarify podle něj fungují jako bourací kladivo. Evropským politikům by poradil, aby za Trumpem přišli s vlastními nápady a iniciativou, jak řešit problémy v rusko-ukrajinské válce či v NATO.

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Čína zavádí cla ve výši až 74,9 procenta na dovoz kopolymerů polyoxymethylenu (POM), což je druh technického plastu známý vysokou pevností, tvrdostí a rozměrovou stabilitou. Cla se vztahují na dovoz těchto plastů z Evropské unie, Spojených států, Japonska a Tchaj-wanu, oznámilo čínské ministerstvo obchodu.

Nad efektivitou restriktivních opatření administrativy Donalda Trumpa se vznáší otazníky, čeká se i na odpovědi velkých hráčů amerického byznysu. To platí i pro muže, kterého svět zná jako věštce z Omahy. Warren Buffett oznámil, že s koncem roku odejde do důchodu, což způsobilo pozdvižení. Investoři ale zároveň čekali, jak jeden z nejbohatších lidí světa naloží se svými obřími finančními rezervami. Buffett je ale zmátl, když oznámil, že téměř 350 miliard dolarů, které společnost drží v hotovosti, zatím nikam neinvestuje. Zároveň tím naznačil, jak nejistý je podle něj v současnosti akciový trh. A kritizoval, jak na něj v současnosti působí chaoticky zaváděná a zase rušená cla. „Obchod by se neměl využívat jako zbraň,“ uvedl Buffett.

Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity, tedy zástupců vlády s odbory a zaměstnavateli. Záruky podle něj budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump očekává, že se dohodne s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, a vysoká dovozní cla se tak výrazně sníží, ačkoli nulová nebudou. Sdělil to novinářům v Bílém domě, napsala v noci na středu agentura Reuters. Trump zároveň prohlásil, že pokud Čína s obchodní dohodou souhlasit nebude, stanoví podmínky Spojené státy.

Americký prezident Donald Trump potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů. Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, kolem 18:15 SELČ klesal o 0,9 procenta na 98,35 bodu.

Nejistota kvůli obchodní válce vyvolané celní politikou Donalda Trumpa nepolevuje. Hosté Otázek Václava Moravce mluvili o evropské reakci na kroky amerického prezidenta, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) i bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) musí Evropa jednat jako soudržný celek. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) může být Trump v některých krocích inspirací.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Na uvalování masivních cel nepanuje ani přímo v Bílém domě jednotný pohled. Zatímco ekonomický poradce prezidenta Peter Navarro za nimi stojí, nejbohatší muž planety Elon Musk, jehož osobní majetek výrazně zasáhl pokles akcií, je naopak hlasitě proti. Vlivný podnikatel, který dosud hrál významnou roli po boku prezidenta Donalda Trumpa, dokonce projevil přání založit euro-americkou bezcelní unii.